Konice leží v severozápadní části prostějovského okresu v mírně zvlněné krajině Drahanské vrchoviny, kde se malebně střídají pole a louky s lesy. Okolí Konice láká k nenáročným procházkám, např. k rybníkům pod Konicí, na Skalky, na Střelnici, do Zaloučí, na Březský vrch a dalších míst. V letním období poskytují okolní lesy množství hub, malin a ostružin. Jediné koupaliště je v nedaleké obci Stražisko, vzdálené 6 km. V zimě bývá v provozu lyžařský vlek v Kladkách (asi 8 km od Konice), zvlněný terén je v zimě hojně využíván běžkaři. Konice je východiskem pro pěší turistiku i pro cykloturistiku (kolo lze přepravit do Konice vlakem). V okolí Konice najdete i vhodné ubytování.
Konice - jedno z pěti měst prostějovského okresu - leží v severním cípu Drahanské vrchoviny na dvou protilehlých svazích údolí říčky Jesenky.
První písemná zpráva o Konici se váže k datu 1. září 1200. Tehdy tu, pravděpodobně na místě dnešního zámku, stála tvrz, mající za úkol chránit obchodní cesty vedoucí přes Moravu do Čech. Když pak bylo založeno městečko, stala se tvrz sídlem majitelů panství.
Koncem 13. stol. patřilo Konicko Adamovi z Choliny, který je získal přípisem Václava II. výměnou za Zábřežsko. Dalšími majiteli panství byli pánové z Helfštejna, pánové z Cimburku a Tovačova a na 220 let se zde poté usadil rod pánů ze Švábenic (1434 - 1655). Z tohoto období pochází i nejstarší známá pečeť použitá na listině z roku 1446. Dodnes jsou zachovány erby rytířů ze Švábenic a pět kamenných náhrobků jejich rodu v Chrámu Nar. P. Marie v Konici. Později se vinou majetkových rodinných sporů začalo panství drobit a upadat a často měnilo majitele. Významná změna nastala roku 1699, kdy panství koupil klášter Hradisko u Olomouce. Opat premonstrátského řádu Norbert Želecký z Počenic dává v letech 1702 - 3 přestavět konický kostel a na místě zpustlé tvrze vystavět barokní zámek jako letní rezidenci řádu (1705). Stavbou zámku byl pověřen olomoucký stavitel Lukáš Glöckel.
Když byl za Josefa II. v roce 1784 klášter Hradisko zrušen, přešel majetek řádu do Náboženského fondu a byl spravován státem. Zadlužený a zchátralý ho v roce 1825 zakoupil brněnský továrník Karel Příza, který provedl nákladné opravy zámku a r. 1830 se do Konice přestěhoval. Rod Přízů vlastnil panství až do roku 1945.
Statut města získala Konice v roce 1970. S přidruženými obcemi Křemenec, Čunín, Nová Dědina, Ladín a Runářov má 3060 obyvatel a je správním střediskem rozsáhlé oblasti severozápadní části okresu.
Nejznámější památkou ve městě je barokní zámek, který prošel v nedávné době zásadní rekonstrukcí. V jeho interiéru je možné zhlédnout expozici lidových řemesel, pořádají se zde také různá kulturní vystoupení. V zámku sídlí městské kulturní středisko a jediné informační centrum na Konicku. V okolí se nachází kašna a naproti vchodu stojí socha sv. Floriána z roku 1740 – obojí dílo olomouckého sochaře Ondřeje Zahnera.
Další významnou památkou je chrám Narození Panny Marie. Jde o farní kostel založený (asi) roku 1506 a přestavěný v letech 1699–1709. V interiéru se nacházejí zachovalé náhrobky a erby rytířů ze Švábenic. Nejstarší dochovanou stavbou ve městě je pak hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele, jehož výstavba se datuje do první poloviny 16. století (s jistotou je doložen až k roku 1560). Kostel v 80. letech prošel nepříliš citlivou přestavbou na smuteční síň.
Dole pod hřbitovem, u kruhového objezdu, stojí kaple Panny Marie. Mezi další památky lze zařadit sochu sv. Jana Nepomuckého na náměstí z roku 1717, sochu sv. Floriána v ulici Staré město z roku 1733 a památník na Březském vrchu.
