Z hlediska členění územní samosprávy Klecany patří do Středočeského kraje (okres Praha – východ). Obcí s rozšířenou působností je pro Klecany Brandýs nad Labem – Stará Boleslav a pověřenou obcí Odolena Voda. Klecany mají dvě katastrální území: Klecany o výměře k.ú. 804,16 ha a Drasty o výměře k.ú. 212,71 ha, které se dále dělí na čtyři části města: Klecany, Drasty, Klecánky a Zdibsko. Nadmořská výška města se pohybuje v rozmezí mezi 175 – 270 m n. m. K 1. 1. 2012 dosáhl počet obyvatel 3 000. Ve městě je základní a mateřská škola a základní umělecká škola. V čp. 487 sídlí ve společné budově matrika, Česká pošta (PSČ 250 67) a městská knihovna. Lékařská péče je ve městě zajištěna soukromými praktickými lékaři pro dospělé i děti a dále zubním lékařem. Místní senioři mají možnost trávit poklidné stáří v Domově s pečovatelskou službou . Spojení s hlavním městem je zajišťováno autobusovými linkami příměstské dopravy č. 371 a 374, končícími u stanice metra C Kobylisy. Spojení mezi oběma břehy Vltavy je zajištěno celoročně přívozem pro pěší a cyklisty. Přes přívoz vede cyklotrasa 8100. Zajímavá místa v Klecanech je možné projít po naučné stezce .
Jedním z míst naučné stezky je také funkční elektrárna na Vltavě, umístěná v blízkosti jezu. Klecany jsou místem, kde je již tradičně v létě pořádána Veteran Rallye. Novou tradicí se stávají zářijové Slavnosti pravého a levého břehu, do jejichž konání jsou kromě Klecan zapojeny i okolní obce a města případně městské části.
Nejstarší písemná zmínka o Klecanech pochází z r. 1316. V době, kdy byla ves Klecany v držení Zikmunda Hromady z Boršic, povýšil král Vladislav II. r. 1507 Klecany na městečko s právem popravy, konání trhů a povolením, aby se zde usazovali řemeslníci. V 16. století se majitelé Klecan poměrně rychle střídali. V této době se však již začínají objevovat první písemné zmínky o klecanském zámku. Roku 1613 se stává majitelem klecanského panství Radslav z Vřesovic a od r. 1616 se Klecany dostávají do držení Anny Fürstenberkové, rozené z Lobkowic, která je r. 1654 oddělila od svých držav a samostatně prodala Kryštofovi Popelovi z Lobkowic - Adamu Matyášovi z Trautmannsdorfu. Dalším majitelem je od roku 1691 Václav Vojtěch ze Šternberka. Náklady na dostavbu zámku přesáhly finanční možnosti majitele a tak zámek přechází do vlastnictví věřitelů, od nichž ho roku 1727 kupují Clam-Gallasové.Ti zámek prodávají bývalému nájemci nelahozevského panství Janu Woborzilovi, jehož rodina vlastní zámek do roku 1847, kdy ho koupil cukrovarník, Antonín Balle. V letech 1876 až 1884 působil v Klecanech katolický kněz a spisovatel Václav Beneš Třebízský. Posledním majitelem zámku této éry byl od r. 1892 Jindřich Benies. V r. 1942 byl zámek prodán organizaci Hitlerjugend a r. 1944 zámek i přilehlé letiště obsadila německá vojska. Po r. 1945 sídlila v zámku Ústřední škola Československého svazu mládeže a od roku 1950 až do r. 1990 zde působila Československá lidová armáda. Ze správy Ministerstva obrany přešel zámek do majetku obce. V roce 1992 byl zámek i s parkem prodán soukromé firmě, v důsledku čehož v letech 1990 až 2003 došlo ke značné devastaci celého objektu. V roce 2003 byl zámek prodán současnému majiteli, který provedl rekonstrukci a opravu celé budovy, přičemž zachoval původní vzhled zámku. Zámek není veřejnosti přístupný. Vlivem různých historických změn byly Klecany obcí až do roku 1994, kdy předseda poslanecké sněmovny s účinností od 1. července určil Klecany městem. Od r. 1997 mají Klecany vlastní znak a prapor. V r. 2002 zasáhla Klecany v lokalitě Klecánky ničivá povodeň.
- kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. století, původně gotický, od přestavby v r. 1892 pseudorenesanční. V letech 1876 – 1884 zde působil jako kaplan Václav Beneš Třebízský. Jeho působení a pobyt připomínají dva pomníky, od J. V. Myslbeka z r. 1894, od L. Šalouna z r. 1898 a pamětní síň na faře.
- zámek na místě dřívější tvrze v severozápadním sousedství kostela, hlavní trakt rekonstruován v r. 2004.
- Pravý Hradec – hradiště z doby okolo roku 900.
