Město Městec Králové je posazeno do ploché, místy mírně zvlněné krajiny, na jihu a na východě ohraničené převážně dubovými komplexy lesů. Klimatické podmínky jsou zde mírně teplejší a sušší. Scházejí zde přirozené vodní plochy, které tu zastupují rybníky.
Za zmínku stojí chráněné stromy v okolí, u nichž se stáří odhaduje na více než 100 let. Převládá zde zemědělská činnost. Dá se říci, že okolí je značně ovlivněno činností člověka.
Město se stalo zároveň centrem okolních vesnic, ať už po kulturní stránce, po stránce pracovních příležitostí nebo v zajištění lékařské péče. Město samotné má bohatou minulost (vznik města je spojován s českým králem Přemyslem Otakarem II.)
V okolí se nachází několik kulturních památek jako je lidová architektura v obci Vinice (mimochodem součást města Městec Králové, stejně jako obec Nový), církevní stavby, lovecký zámeček v Oboře Kněžičky nebo lovecký zámeček ve Vlkově nad Lesy.
Z demografického hlediska zde převažuje postproduktivní obyvatelstvo. Občané v produktivním věku většinou dojíždějí za prací do větších center (Poděbrady, Nymburk, Kolín, Praha, Hradec Králové), která jsou dostupná autobusovým spojením nebo vlakem.
Pro sportovní vyžití byl vybudován fotbalový stadión, tenisové kurty, volejbalové a basketbalové hřiště, koupaliště, hala na stolní tenis a je zde i hala zdejší organizace Sokola.
Vybavenost města (plynofikace, kanalizace, vodo- vod, kabelizace) je na slušné úrovni a město se stále těmto důležitým otázkám věnuje.
NÁMĚSTÍ REPUBLIKY
Centrem města je náměstí, rozdělené komunikací směrem na Nový Bydžov na dvě poloviny, a s dominantou Radnice.
V jedné polovině je rozsáhlý park s vodní fontánou a vzrostlou zelení, které město věnuje patřičnou péči a údržbu. Současně s těmito plochami je zde menší parkoviště pro zákazníky OD Duha a přilehlých obchodů.
V druhé části náměstí je budova Radnice postavená koncem 18. století po rozsáhlém požáru města. Má tvar čtverce s dvorním traktem uprostřed.
Taktéž je zde park, dále také zastávky autobusové dopravy. Tato část se však připravuje k celkové rekonstrukci, což výrazně ovlivní vzhled města.
Západní část náměstí doplňuje kostel sv. Markéty a budova školy (ZŠ I.), opět vše doplněné vzrostlou zelení. Za zmínku stojí plocha tržnice, i když není součástí náměstí, ale její poloha (roh ulic ústících na náměstí) ji předurčuje jako součást náměstí.
Mohli bychom začít, mluvíce o Městci Králové, starou pověstí, jak ji uvádí Beckovský v Poselkyni: “Královna Kunka, choť krále Václava I., vracela se po kladské silnici z Červ. Hradce do Prahy a v Městci porodila syna Přemysla, potomního krále (1233 – 1278). Své rodiště vyznamenal Přemysl II. tím, že mu propůjčil erb lva a mnohá privilegia městu královské komory udělil. Též císařové Ferdinand I., Maxmilian II. a Rudolf II. dali výsady městu”.
Ale to bychom nezačali od Adama, kdybychom touto pověstí měli vyprávět nejdříve o městecké historii. Neboť mluví-li městečtí o ni, pak sáhnou hluboko do doby předhistorické a řeknou v úvodu, že o obydlení tohoto města v tak šerém dávnověku svědčí četné nálezy hrobů skrčenců.
Z doby historické pak záznamy říkají, že v okolí města stával knížecí letohrádek a hřebčinec Štítary, už za knížete Břetislava rozšiřovaný. V okolí těchto míst kolem dokola rozkládaly se hluboké lesy, zvěří bohaté, záhy však byly vykáceny, proměňovány v pole a prázdná místa osazována obyvatelstvem. Původní název Městce byl Lány, Přemyslovci jej nazvali Königsfeld.
Vlastní Městec Králové vznikl jako hrazené městečko asi ve 13. století při slezské cestě z Hradce Králové do Prahy. Přemysl Otakar II. povýšil je na město ne prý proto, že by v něm přebývali měšťané, ale na pamět toho, že se v něm narodil. Však také Primus Sobotka zaznamenává na účet města sebraný posměšek, že prý, když z něho sedláci vyjdou na pole, nezůstane ani jeden měšťan doma. Ale nic ve zlém, přátelé královéměstečtí.
Přemysl Otakar II. daroval městu současně také znak lva a dal mu ještě četné výsady královské komory. Karel IV. poskytl Městci Králové městské právo, jakým byl nadán Nymburk a zastavil je své choti Anně Svidnické. Syn Karlův Václav IV., je ve starých zápisech uváděn jako patron města. Anna Svidnická postoupila své právo roku 1373 Petru z Vartemberka a z Kosti a svůj dar dala zapsati do zemských desek svídnického knížectví. Václav IV. znovu potvrdil majestát města a opět je připojil ke královské komoře. Ale od těch dob se v majetku Městce Králové vystřídalo několik majitelů jiných. V roce 1410 Milota Kravařský z Tvorkova vyplatil pak králi 600 kop grošů českých za městecké zboží od vdovy po Benešovi z Choustníka k užívání do té doby, až by je král tisíci kopami vyplatil. Z té doby pochází také zdejší tvrz. Milota postoupil pak Městec Králové Ničkovi z Chotěvic. Husitské války těžce město poškodily. Městec byl vypálen a zchudl tak, že mu až do 16. století přezdívali Městec Odraný.
V 16. století náležel Městec Králové Janu Trčkovi z Lípy a na Lipnici. V roce 1544 došlo k vzbouření městeckých měšťanů vůči tomuto pánu, jež však bylo potlačeno a vzbouřenci krutě potrestáni králem Vladislavem II. Za císaře Rudolfa II. byl Městec prodán za 3.000 tolarů královskému podkomořímu Burianu Trčkovi z Lípy i se sousedními sedmi vesnicemi. Vdova po Zdenkovi z Vladštejna na Dymokurech, Marie z Martinic, koupila Městec roku 1587a spojila jej s panstvím dymokurským, jehož osudy Městec současně sdílel. V roce 1610 utrpěl Městec Králové velkým požárem. Ale díky pomoci Kolínských, kteří mu darovali obilí, chléb a šactvo, brzy se vzpamatoval ze svého neštěstí.
Po stránce náboženské je třeba zaznamenat, že v těch dobách téměř každé nové náboženské učení nalezlo zde půdu. Tak v 16. století zde byli Mikulášenci a v 18. stol. opět jedna sekta Adamitů, která však - stíhána vrchností – brzy zanikla.
I třicetiletá válka přinesla městu četné a nemalé svízele. Město bylo téměř tak zničeno, že v roce 1673 bylo v něm napočteno jen 56 osedlých stavení. Zdálo se, že se všechny mocnosti téměř spikly proti tomuto městu, dříve tak utěšeně vzkvétajícímu. Neboť co nepřinesla vojna, to dodal požár, jenž v roce 1680 opět se tu rozpoutal.
Zle však požár řádil v Městci Králové dne 5. září 1746. Tenkrát oheň strávil půl města a zničil i bohatý listinný materiál, městská privilegia a pamětní knihy – tedy všechny listinné památky minulosti.
Rok 1775 zaznamenává účast městeckých na selském povstání Chlumecka, jež bylo krvavě potlačenoa rok 1776 opět je zapsán černě v městské historii. Dne 18. července a opět dne 21. července 1776 vypuky požáry, z nichý první zničil 57 domů, panský dvůr a čtvrtinu města od Staré pošty až ke dvoru a druhý pak, jenž vyšel z domu čp. 243 Josefa Fouska, 9 domů a 3 stodoly.
Ale to ještě nebylo dost utrpení a ran. Nový požár vypukl 2. dubna 1792 čp. 64. Tehdy shořelo 40 stavení i se stodolami v části města za radnicí a škoda byla odhadnuta na 15.750 zlatých a 35 krejcarů. Ale neuplynul ani měsíc a už 24. dubna téhož roku nový požár, vyšlý z čp. 4, zničil město téměř úplně. Tehdy shořelo 186 domů, kostel sv. Markéty, fara, škola, radnice, 50 kusů dobytka a 2 lidé. Míra utrpení Městce Králové byla tedy naplněna. Nejen celé okolí – Nový Bydžov, Kolín, Poděbrady – ale celá země snažila se zmírnit neštěstí královéměsteckých a darovala v hojné míře potraviny, šactvo a stavivo.
Ale vskutku od této poslední pohromy jde Městec Králové vstříc lepším časům. Roku 1793 byl založen nový chrám sv. Markéty, v 19. století opravovaný a obohacený věží románského slohu. Prvotní chrám shořelý roku 1792, už v roce 1384 se připomínal jako farní. V době po tomto zhoubném požáru konaly se bohoslužby v místech, kde dnes stojí socha sv. Floriana.
Dne 29. května 1799 založena byla nová radnice, obnovená v roce 1905. Roku 1874 byla zbořena stará, nízká a šindelem krytá škola, jsoucí pod jednou střechou s kovárnou a roku 1876 položen základní kámen k nové budově, v níž se počalo učit na podzim 1877. Město se rychlým tempem probíralo z útrap a snažilo se dohonit, oč bylo nepřízní osudu připraveno. Roku 1893 byla otevřena nově zřízená měšťanská škola chlapecká, roku 1900 dívčí, roku 1896 zřízena v městě nemocnice, jež nabyla práva veřejnosti roku 1898, roku 1870 založen akciový cukrovar, jejž roku 1905 získala koupí Anna hraběnka Czerninová a jejž roku 1935 dal v důsledku hospodářské krize hrabě Czernin zbourati; roku 1874 došlo k založení městské spořitelny, roku 1887 zřízena okresní hospodářská záložna, roku 1935 záložna živnostenská a i po jiné stránce Městec Králové se vzmáhal a rostl.
- Jiří Jehlička - aktivista, podnikatel
- Ladislav Hruška- redaktor TV NOVA (dříve TV Prima Family)
- Kostel svaté Markéty na náměstí Republiky
- Socha svatého Floriána v parku u kostela
- Socha svatého Jana Nepomuckého v parku u kostela
- Socha svatého Václava
- Pomník Františka Palackého
