Město Miroslav pořádá pro občany i své návštěvníky zajímavé akce, které si získaly dobré jméno a jsou hojně navštěvovány. Po plesové sezóně prospěje všem věkovým kategoriím turistický výšlap jarní přírodou pořádaný ZŠ Miroslav a Domem dětí a mládeže v Miroslavi nazvaný Miroslavská šlápota. Třetí sobotu v měsíci květnu organizuje Skupina miroslavských vinařů srovnávací výstavu vín pod názvem Miroslavský košt. O nejvyšší umístění zde soutěží na 450 vzorků velmi kvalitních vín z mikulovské, velkopavlovické a znojemnské vinařské oblasti. Měsíc červenec je ve znamení dvou akcí. K záchraně meruňkových sadů v Miroslavi a okolí má přispět Meruňkobraní, konané třetí pátek v tomto měsíci. Vyhlašuje se Meruňkovice roku, Meruňka roku a soutěží se o titul Knedlíkového krále.
V sobotu po svátku sv. Martina je Svatomartinské svěcení vín. Slavnostní akt posvěcení společně provádí miroslavský farář a duchovní z partnerského města Sv. Jur. Hostům servírujeme husí speciality, do časných ranních hodin jsou nalévána mladá vína i vzorky starších ročníků. Po celou předvánoční dobu zdobí miroslavské náměstí osvětlený strom a obří adventadventní věnec o průměru 6,8 m, na jehož výzdobu se spotřebuje vlečka slámy, 3 vlečky chvojí a na zhotovení konstrukce bylo třeba 42 m trubek. Výkon je zapsán do české Guinessovy knihy rekordů. Věnec je společným dílem miroslavských firem (Zahradnictví Kondlerová, SMM Miroslav a Elektroservis Matyšek).
Dalšími adventními akcemi jsou Vánoční strom řemesel, který pořádá Dům dětí a mládeže v Miroslavi (výstava, na níž se může každý návštěvník sám zhotovit řemeslnický výrobek) a Gulášová olympijáda. Řád zlaté vařečky s diplomem obdrží každý, kdo na olympijádu dodá pět litrů guláše podle vlastní receptury. Komise složená ze všech přítomných hostů tak může posoudit kuchařské umění spoluobčanů a ochutnat guláše všech druhů a chutí. Program je zpestřen módní prohlídkou a koštem mladých vín.
Závěr roku patří silvestrovským zábavám, společnému přípitku před kulturním domem na zdar nového roku a novoročnímu ohňostroji. Nový rok opět zahájí plesová sezóna, která je obohacena dětskými maškarními karnevaly v Miroslavi i v místní části Kašenec.
Nevelké jihomoravské město se třemi tisíci byvateli, leží přibližně 45 km jihozápadním směrem od Brna. Místo je písemně doloženo od roku 1222, kdy český král Přemysl Otakar I. a jeho manželka Konstancie potvrdili písemnou listinou věnování vinného desátku rajhradským benediktinům. Neoficiální zprávy hovoří o tom, že miroslavští vinaři řídili práce při zřizování vinic v okolí Znojma, což bylo zhruba o tři století dříve. O starých vinných druzích máme jen málo zpráv. Jedna z nich hovoří o Weinberger Ochsenblut (weinperská volská krev). Bylo to prý velmi dobré červené víno, podobné dnešní Frankovce, které se velmi dobře prodávalo do Vídně. Dnes dosahuje zdejší vinařství jihomoravské špičky, ať jde o odrůdy révy, způsob pěstování či jakost vín. Nejznámější viniční tratí jsou Weinperky, ležící na úpatí Markova kopce s křížem na vrcholu (301 m nad mořem), ze kterého jsou při dobré viditelnosti zřetelné zasněžené vrcholky rakouských Alp. Vína odrůd Veltlínské zelené, Muller Thurgau, Neuburgské a Svatovavřinecké získaly ohlas na vinařských výstavách i za hranicemi České republiky. Dnešní Miroslav vznikla spojením tří původně samostatných osad zmiňovaných od 14. století. Mitterdorfu, České vsi a Václavova. náměstíV letech 1497 až 1569 patřilo zboží Valeckým z Mírova, kteří si na králi vymohli povýšení Miroslavi na městečko. Žádosti o povýšení na město pocházejí sice již z let 1929 a 1930, došlo k němu však v roce 1965. Nejdůležitější památkou Miroslavi, těžce poškozené na sklonku války v roce 1945, je goticko renesanční zámek. Jde o velmi zajímavou goticko-renesanční stavbu, jejíž posledními držiteli byli vídenští cukrovarníci Stumerové v roce 1945. V roce 1992 získalo město památku do své správy a hledá pro něj optimální využití. Masarykova universita zde pořádá týden akční tvorby, své dostaveníčko zde mívají motorkáři, na nádvoří je možno o Jarmarku u Floriána shlédnout různé atrakce a vyslechnout koncert. Odedávna poutaly pozornost milovníků přírody i odborníků Miroslavské kopce, které byly již v šedesátých letech navrženy do seznamu chráněných území. Důvodem je vzácná suchomilná vegetace – nejzajímavější jsou bělozářka větvovitá, koniklec velkokvětý, koulenka prodloužená, kosatec písečný, kavyl vláskovitý i péřivý, kuřička štětinovitá a xerotermní trávníky. K realizaci projektu dochází teprve v současnosti. Úrodná půda a příznivé klimatické podmínky jsou předurčeny nejen k pěstování vinné révy, ale také meruněk, na kterou upozorňuje dnes již tradiční červencové Meruňkobraní. Novou dominantou města je od 9. června 2001 12 m ocelová plastika „Radost“ od akademického sochaře Pavla Krbálka, kterou věnoval občanům města. Průřez jeho celoživotní tvorbou je možno zhlédnout ve stálé expozici, instalované v malém sále kulturního domu.
Znak města
Současně s povýšením udělil Ferdinand I. v roce 1533 městečku znak. Jeho popis byl ale neúplný a neustálená barevnost si vyžádala kodifikaci. znakHistorický znak s upřesněným popisem, byl udělen Miroslavi předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky současně s praporem, a slavnostní předání se konalo 12. července 1999. Následně byly 12. září symboly města posvěceny převorem tuřanské kanonie Oldřichem Navaříkem. V pravé červené polovině polceného štítu je půl stříbrné orlice se zlatou zbrojí, která je připomínkou vlastnictví zboží hrabaty z Hardeka na konci 14. století. V levé stříbrné polovině upozorňuje zelená ratolest se dvěma listy a dvěma modrými hrozny na prastarou tradici miroslavského vinařství.
Židé a židovský hřbitov v Miroslavi
První předpoklady o Židech v Miroslavi jsou kolem roku 1332, kdy byli vyhnáni z Dolních Rakous. Velký příliv nastal po roce 1454, kdy byli vypuzeni z královských měst Brna a Znojma, protože Miroslav leží uprostřed mezi těmito městy.židovský hřbitov V 16. století byl již veškerý obchod v židovských rukou. Před 30-ti letou válkou byla v Miroslavi kvetoucí židovská obec. Po roce 1945 se vrátilo z koncentračních táborů jen malé procento židovských obyvatel. V posledních letech začala obnova hřbitova za součinosti Židovské náboženské obce Brno, města Miroslavi a studentů, pod vedením Marka Kašpara. Byla opravena ohradní zeď, ( jedna strana ještě na opravu čeká – patrně letos), zhotovena vstupní brána, vyčištěn hřbitov od odpadků a náletových dřevin, zavezen jeden kráter po výbuchu letecké pumy
(jeden zůstává jako součást historie), hřbitovbombardování města v květnu 1945. V předloňském roce navštívil MěÚ p. Deutsch z Vídně, který věnoval finanční prostředky na postavení původně 150 svalených náhrobků (skutečnost 224). Při záchranných pracích došlo k překavapivému objevu. Byl nalezen náhrobek patrně nejslavnějšího rodáka – Rafaela Koniga, který byl prvním Židem v Rakousko-Uherské monarchii, který obdržel od císaře povolení provozovat živnost a bydlet mimo ghetto a užívat titul Mistr. Jeho neporušený náhrobek včetně podobenky byl náhodně objeven při záchranných pracích na židovském hřbitově na Nádražní ulici v roce 1999.
- Zámek, pravděpodobně na místě středověké tvrze
- Barokní sýpka z roku 1737
- Kostel sv. Petra a Pavla z let 1722–1729
- Kostel Českobratrské církve evangelické, toleranční z roku 1846
- Bývalá synagoga
- Židovský hřbitov