Rokytnice nad Jizerou
Horní Rokytnice, 512 44, Rokytnice nad Jizerou
Telefon:
+420 481 522 001
E-mail:
infocentrum@mesto-rokytnice.cz
Web:
http://www.mesto-rokytnice.cz
Horské městečko Rokytnice nad Jizerou je ozdobou nejvyšších hor České republiky s kouzelnou dominantou Lysé hory a Kotle.Turistické a sportovní centrum naleznete v západním koutu kouzelného pohoří Krkonoš. Nádherná příroda - aktivní i pasivní dovolená či prázdniny jsou hlavním lákadlem, které dnes obec nabízí.
Návštěvník si v Rokytnici nad Jizerou může vybrat z několika forem ubytování (soukromé priváty, pensiony, apartmány, horské chaty a chalupy a hotely). Na milovníky lyžování čekají perfektně upravené běžecké tratě či sjezdovky, které se v případě nedostatku sněhu uměle zasněžují sněžnými děly. Kompletní péči zajišťují skiservisy tedy servis lyží jak sjezdových tak i běžek, dále půjčovny lyží, které poskytují nabídku snowboardů, sjezdových i běžeckých lyží a holí, carvingů, přeskáčů, běžeckých bot i kombinéz. O lyžařské znalosti zájemců se ochotně postarají lyžařští instruktoři v různých lyžařských školách. Přímo do lyžařského centra zajíždí speciální autobus SKIBUS, upravený pro lyžaře. Na sjezdaře v lyžařských střediscích Rokytnice nad Jizerou čeká 28 vleků a čtyřsedačková lanovka až na vrchol Lysé hory. Lanová dráha Horní Domky měří 2.198 m a je druhou nejdelší v České republice. Běžkařům doporučujeme vyzkoušet běžecké trasy v areálech U kapličky a Pod Dvoračkami s kvalitní bílou stopou.
Návštěvník, který nepatří mezi lyžaře, může zkusit snowtubing - velmi zábavné sjíždění na nafukovacích člunech v uměle vybudovaném sněhovém koridoru.
V ostatních měsících nabízí Rokytnice nad Jizerou kvalitní turistické vyžití. K dispozici je síť značených turistických tras pro pěší procházky i cykloturistiku. Na dosah leží Huťský vodopád, Studenov, Rezek, Dvoračky, pramen Labe i magická panoramata z hřebenů našich nejvyšších hor. Kromě turistiky se o bohaté zážitky může postarat jízda na koních, kuželna či bowling, bobová dráha, motokáry, tenisové kurty či horolezectví. K dispozici je plně vybavená sportovní hala, sauna, pro lenošení místní kabelová televize.
Malebné hospůdky, příjemné restaurace, vinárny, diskotéka , kino i drobná občerstvení jistě přispějí k pohodě v krakonošově ráji.
Krkonošské turistické dopravní linky umožňují během léta upravené jízdní řády pro výlety do Harrachova, Špindlerova Mlýna, Pece pod Sněžkou a dalších přitažlivých cílů. Pro zážitek z cestování doporučujeme vyzkoušet raritu - ozubnicovou dráhu (tzv. zubačku) z Kořenova do Harrachova.
Rokytnice nad Jizerou patří k těm místům Krkonoš, která byla osídlována již v polovině 16. století. Naše obec byla založena kolem roku 1574. Jméno získala Rokytnice od Huťského potoka. Původně se mu říkalo „Rokytnice" podle přídavného jména „rokytná", což znamená voda, tekoucí mezi rokytami (vrbami). Zaznamenán je i starý evangelický název obce, jež se stala útočištěm mnoha protestantů - Kalich.
První obyvatelé těžili v údolí Huťského potoka dřevo, měď, olovo a stříbro. Zdejší ložiska rud nechal zkoumat roku 1625 Albrecht z Valdštejna, přičemž byla odkryta celá řada dřívějších důlních prací. Povolán byl odborník z Jáchymova. Valdštejn vydal řád, ve kterém horníkům slíbil obytná stavení a možnost získání selských usedlostí za výhodných podmínek.
Nejvýše položeným dolem v oblasti byl „Vysoký hrad" na Kotli. Ruda odtud musela být snášena do Rokytnice, za jeden dopravený centýř (61,6 kg) se roku 1630 platilo 12 krejcarů. Valdštejnova smrt bohužel znamenala úpadek rokytnických dolů. Po ukončení třicetileté války byl učiněn pokus oživit vesměs zpustlé a zatopené šachty, jen málokteré z důlního zařízení totiž zůstalo v provozu. Rokytničtí těžaři žádali o státní podporu k otvírce stříbrné žíly, ale marně. Z roku 1814 se dochovaly zprávy o prohlídce dolů na kalamín a žádost o povolení dolování olověných rud. V letech 1853 - 1856 byla v Horní Rokytnici dokonce postavena úpravna a třídírna rud, ale projekt přinášel jen ztráty. Marný byl i pokus o těžbu z roku 1909.
Velmi důležitá byla v Rokytnici sklářská tradice. V západní části Krkonoš byl dostatek dřeva, zdejší oblast nebyla zatížena úkolem dodávat dřevo pro kutnohorské doly jako ve východní části hor. Již před rokem 1562 založil majitel panství Arnošt z Újezdce a Kunic v Rokytnici huť, v níž pracovala známá sklářská rodina Schürerů. Huť se ovšem také musela později za dřevem stěhovat. Rokytnická sklárna byla v provozu od roku 1574 do roku 1599.
Po třicetileté válce bylo Rokytnicko převážně protestantského vyznání. Hejtman jilemnického panství Jiřík Hartmann z Hartenštejna v soupisu poddaných roku 1651 neměl u jediného člověka zaznamenáno, že je katolík. Misionář Kašpar Dirig z Tovaryšstva Ježíšova pak o pár let později jen konstatoval, že se s tím prakticky nedá nic dělat. Nicméně se o to pokusil a získal i několik zarytých kacířů. A tak se o sv. Janu roku 1680 rozhořel na Kotli velký oheň, který měl dokumentovat vítězství církve. Páter to ale neměl vůbec jednoduché. Během mise bylo jeho rokytnické obydlí třikrát přepadeno.
O protireformačních taženích se vyprávěly někdy i značně nadsazené příběhy, na druhé straně vznikala řada sekt, z nichž nejsilnější byli adamité. Na Rokytnicku docházelo i ke vzpourám nespokojených poddaných - např. roku 1704 při stavbě pivovaru. Původně dřevěný protestantský kostel z roku 1598 byl nahrazen v době protireformace zděným objektem. V letech 1752 - 1759 byl na jeho místě postaven jednolodní pozdně barokní kostel sv. Michala podle plánů neznámého vídeňského architekta. Zařízen byl v klasicistním stylu. Cínová křtitelnice přibyla roku 1793.
Především v letech 1775 – 1776 se sedláci bouřili na více místech v Čechách. Narozdíl od jiných panství se ale němečtí obyvatelé Rokytnice nepřidali k českým povstalcům, naopak se postavili za panského úředníka a pomáhali povstání potlačit. V červnu 1776 se lidé ozbrojili vidlemi, puškami a šavlemi a zaútočili na panský dvůr a na faru. Majitel bělidla a lesmistr je se svými lidmi odrazil. Definitivní pořádek zjednali husaři. Vůdcové povstání byli chyceni a zemřeli v žaláři.
V 18. století se velká část obyvatel Rokytnice věnovala tkalcovství. Počátkem 19. století byla však domácí práce vytlačována tovární textilní výrobou - to vedlo k dalším nepokojům. 1. 12. 1839 bylo zničeno zařízení mechanické přádelny J. Grossmanna. Roku 1873 zde byla založena nižší tkalcovská škola.
Rozvoji průmyslu pomohlo i vybudování železniční trati Martinice v Krkonoších - Rokytnice nad Jizerou, jež byla slavnostně otevřena 7. 12. 1899. Roku 1903 byla ve středu města postavena secesní radnice s 37 m vysokou věží, v sedmdesátých letech 20. století byla zrekonstruována.
Po druhé světové válce v Rokytnici nadále pokračovala textilní výroba. Město ale začalo postupně nabývat stále většího významu jako oblíbené sportovní a rekreační centrum.
- Franz Fühmann (1922–1984), východoněmecký spisovatel
- Augustin Palme (1808–1897), česko-německý malíř
- barokní kostel sv. Michala s klasicistním zařízením z let 1752-9
- kaplička na Kostelním kopci
