Chvaletice leží 25 km od Pardubic na rozhraní Chvaletické pahorkatiny celku Železných hor (Česko-moravská soustava) a Pardubické kotliny celku Východolabské tabule (soustava Česká tabule) v nadmořské výšce 210 až 310 m.n.m. V písemných zprávách se Chvaletice objevují poprvé v roce 1393, kdy byl dvůr s tvrzí u obce majetkem Hereše z Chvaletic, roku 1407 pak Myslibora. K 1. lednu 1975 se stala součástí Chvaletic obec Telčice (Telčice byly od roku 1720 osada Chvaletic, od roku 1953 samostatná obec).
Zbytek původní obce (podstatná část obce musela v padesátých letech ustoupit těžbě pyritové břidlice) Chvaletice se dnes nazývá Hornickou čtvrtí, kde se nacházejí objekty hodné zájmu památkové péče, především evangelický kostel pseudorenesanční z roku 1882. Ostroh pod kostelem je potom vyhlídkovým bodem poskytujícím rozhled do polabské krajiny. Pozornost a určitý stupeň ochrany si zasluhuje potom celý areál kostela, fara i hřbitov a škola v Hornické čtvrti, realizovaná podle návrhu architekta Řepy. Statut města získaly Chvaletice 1. ledna 1981. V současné době mají Chvaletice přibližně 3300 obyvatel. Ve městě je základní škola, mateřská škola, Střední odborné učiliště zemědělské a kulturní dům. Služby obyvatelstvu zahrnují : poštu, lékárnu, knihovnu, kino, Českou spořitelnu, GECB a.s., kadeřnictví, zdravotní středisko, penzion, benzínovou stanici, restaurační zařízení, obchody a podobně. Své místo má ve městě i TJ Energetik, FK Baník, Taneční klub a Taneční škola.
Nejvýznačnějším přírodním fenoménem je tok řeky Labe, který je regionálním biokoridorem a základním městotvorným činitelem. Městem prochází též významný železniční koridor - trať Praha-Česká Třebová. V zastavěném území Chvaletic se nachází dostatek zeleně, byla postavena čistírna odpadních vod. Nejvýraznějším subjektem v lokalitě je elektrárna o výkonu 4x200 MW, postavená v druhé polovině sedmdesátých let. Dále zde působí drobní a střední podnikatelé.
Nejsevernější výběžek Železných hor nebyl v dávnověku příliš pohostinným místem. Převládaly zde rozsáhlé močály a husté trnité porosty. Přesto máme archeologické důkazy, že již asi deset tisíc let před naším letopočtem byla v prostoru dnešních Kojic osada lovců, rybářů a sběračů divoce rostoucích plodů. Nálezy kamenných nástrojů v okolí Chvaletic svědčí o osídlení prvními zemědělskými civilizacemi v období pět až tři tisíce let před naším letopočtem. Vesměs však šlo o osídlení krátkodobá. Trvalejší osídlení lze zjistit až ve střední a mladší době bronzové, a to lidem popelnicových polí (1200 až 600 let před n.l.). Popelnice z lužické kultury byly nalezeny v Trnávce a v Řečanech nad Labem, náhodně při regulaci Labe také u Selmic. Větší oživení nastává při stěhování národů, zvláště příchodem Slovanů v 5. století našeho letopočtu. V desátém století již existuje trvalé osídlení podél Labe.
V 10. století byl náš kraj osídlen východními Charvaty. Je velmi pravděpodobné, že právě zde se stýkala území Čechů, Zličanů a Charvatů. Snad proto tu vzniklo tolik strážních tvrzí a hradišť (Kojice, Týnec nad Labem, Záboří nad Labem, Lžovice).
Kojická tvrz stála u solné stezky, zvané Trstenická. Spojovala Moravu a Čechy. Vycházela z Brna a vedla přes Svitavy, Poličku, Litomyšl a Kostěnice. V Chrudimi se dělila. Jedna větev vedla na Přelouč, k vrchu Strážníku, kolem Chvaletic a dále přes Záboří a Kolín do Prahy. V Kojicích se na ni napojovaly cesty do Vinařic a Čáslavi, Týnce nad Labem a Chlumce nad Cidlinou. Tvrz byla zřejmě postavena k ochraně této křižovatky.
Velmi zajímavou zmínku o našem kraji nacházíme ve známé kronice Václava Hájka z Libočan. Říká tam, že v roce 677 jakýsi Botak z Krokova rodu na svých cestách objevil hory s železnou rudou. Z Krokova pověření se sem "s více čeledí vypravili aby rudu kopali a lámali a železo z ní dělali". Botak byl jejich správcem a sídlil ve dvoře, jemuž dal jméno Zdechovice. O historické věrohodnosti těchto údajů můžeme sice úspěšně pochybovat, ale podstatě, a tou byla vědomost o těžbě a využití zdejší rudy, věřit můžeme, neboť existují další podobné zprávy a pověsti.
Původně se na prostoru dnešních Chvaletic nacházely dvě vsi a to Chvaletice a Telčice. V padesátých letech dvacátého století byl východně od města otevřen velký povrchový lom na pyrit, kterému padla za oběť severní část původních Chvaletic. Postiženému obyvatelstvu byly vystavěny nové domy v okolních obcích, zejména v Telčicích. Torzo původních Chvaletic bylo sloučeno s Telčicemi a nové sídlo získalo název Chvaletice. Zbylá zástavba Chvaletic byla přejmenována na Hornickou čtvrť a Telčice jako jméno obce zaniklo. Po delší době byla ulice procházející původními starými Telčicemi pojmenována V Telčicích, aby staré jméno obce nezmizelo zcela.
- Evangelický kostel (Horní Chvaletice)
- Budova bývalé školy v Hornické čtvrti
- Terénní pozůstatky po středověké tvrzi zanikly v roce 2008 při výstavbě obchvatu
