Písemná zpráva v r. 1305 uvádí, že Zvěst z Trmic počal dolovat cín na vrchu Krupé. Panství krupské s Trmicemi přijal od krále v léno Těm z Koldic. Jméno Trmice možno odvodit od slova utrmácený, jehož chůze není přímá, ale klikatá jako tok řeky Bíliny v těchto místech.
Nostitzové převedli r. 1664 právo trhové z Řehlovic na Trmice, a tak se staly Trmice poddanským městem. Tím však bylo porušeno mílové právo města Ústí, které si stěžovalo v Praze, ale nic nepořídilo. Kolem Trmic se rozkládaly vinice na ploše 26 hektarů. Žebráci dostávali k almužně zpravidla také doušek vína. Roku 1730 stál žejdlík vína (třetina litru) dva krejcary. V Trmících rozkvetlo tkalcovství. Pivovar ani cukrovar už nejsou v činnosti; zanikl i chov ovcí, ale v posledních letech se obnovuje. Od konečné stanice elektrické dráhy spatříme vpravo sešlý zámek z r. 1680, v němž meškal r. 1756 pruský král, když táhl s vojskem k Lovosicům.
Trmické slavnosti pořádané vždy na začátku září určitě stojí za návštěvu.
V roce bylo 1664 byly Trmice císařem Leopolda I. povýšeny na město a získaly právo trhu. V roce 1673 pak byl majiteli trmického panství potvrzen říšský hraběcí stav a byl mu polepšen erb o štít nově získaného panství Rieneck. Tento štít ale v městském znaku Trmic není, a proto je jasné, že městský znak dostaly Trmice mezi lety 1664 a 1673. A kdo byl tím (prozatím) tajemným neznámým? Jan Hartvík hrabě Nostic, jehož erb vidíme v našem městském znaku. Hrabě Nostic byl dále císařským palatinem, měl tedy právo na svých panstvích udělovat městům znaky a erby osobám. A to je i důvod, proč se nedochoval záznam o udělení městského znaku samotným císařem. Znak udělil městu majitel panství, Jan Hartvík, zřejmě hned po udělení císařského privilegia – a tak se tyto 2 události spojily a celou dobu se tradovalo, že privilegium trhu i městský znak udělil Trmicím císař Leopold.
A protože to nejpodstatnější pro správné vypodobnění znaku je jeho popis, uvádíme jeho text jak jej zformuloval Podvýbor pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR: V červeném štítě stříbrná kvádrovaná hradba s cimbuřím a prolomenou branou, za níž vyrůstají dvě stříbrné věže každá se čtyřmi černými okny vedle sebe, černou cibulovou střechou zakončenou zlatou makovicí s praporkem. Nad branou modro – stříbrně čtvrcený štít se zlato - modře čtvrcenou kotvou, v 1. poli stoupající zlatý půlměsíc se dvěma vyrůstajícími červeno – stříbrně šachovanými kančími zuby, ve 2. poli černé křídlo se zlatým břevnem. (A pro zvídavé duchy ještě doplňujeme, že heraldika je obor, který se zabývá studiem erbů a znaků, vexilologie pak studiem praporů, korouhví a standard.)
- Evangelický kostel Pána Ježíše
- Kostel Pána Ježíše. Evangelický kostel z počátku 20. století stojí v obci při průjezdní silnici. Na západní věži je umístěn zvon z r. 1907 od Karla Schwabeho z Bělé pod Bezdězem.
- Kaple Panny Marie v Koštově. Kaple z r. 1820 stojí v obci pod dálničním přivaděčem. Na průčelním nástavci litinový zvon z r. 1916 s datací na krku.
- Pomník sovětských zajatců na Ovčím vrchu
- Nový Zámek Trmice, navržený architektem H. v. Ferstelem, postaven 1856 až 1863 šlechticem A. Nosticem
- Hospoda U modré hvězdy
- Fara
- Modernistická vila Stamm
- Přemostění tratí Českých drah dokončené r. 2006 v katastru obce je zatím nejdelším mostem svého druhu v celé České republice, dosahuje délky téměř 1 100 metrů.
