Řevnice

nám. Krále Jiřího z Poděbrad, 252 30, Řevnice, Tel.: +420 257 720 157, info@revnice.cz
Řevnice/Společnost - Řevnice




Řevnice

revnice-5.jpg
Řevnice jsou město v okresu Praha-západ ležící asi 9 km jihozápadně od okraje Prahy na řece Berounce. Pro svou polohu v blízkosti brdských Hřebenů a dobré spojení s Prahou a Berounem po železnici byly Řevnice již od první poloviny 20. století vyhledávaným sídelním místem.
Mapa - Řevnice

nám. Krále Jiřího z Poděbrad, 252 30, Řevnice

Telefon: +420 257 720 157
E-mail: info@revnice.cz
Web: http://www.revnice.cz


Pro blízký a pohodlný vstup do lesů brdských Hřebenů bývá nazýváno branou Brd. Leží současně na okraji Chráněné krajinné oblasti Český Kras. Mohlo by být proto nazýváno i branou do Českého Krasu.

Kdy a kým byly Řevnice založeny, není nám známo. Jisté je, že jde o obec velmi starou. Osídlení pro blízkost řeky a možnost lovu i rybolovu zde jistě bylo od nepaměti. Nejstarší archeologické doklady máme ze starší doby kamenné; jedná se o tzv. kulturu aurignackou – lovci mamutů (před cca 10 000 lety), dále zbytky sídliště lidu kultury volutové a kultury vypíchané z ml. doby kamenné (asi před 4 000 lety) a ještě nevelké pohřebiště kultury únětické, to je doba bronzová (asi 1500 let př. Kr.). Dalším dokladem osídlení je hradiště na Pišťáku, kde byla prokázána jednak kultura lidu popelnicových polí (asi 800 let př. Kr.), jednak osídlení prvními Slovany cca z 5. století našeho letopočtu. Bylo to pravděpodobně pohraniční hradiště Slavníkovské říše, neboť hranici mezi Zličany a Čechy tvořila řeka Mže. S hradištěm asi úzce souvisela jako jeho podhradí listinně doložená ves Nezabudice v údolí za býv. řevnickou hájovnou. Kdy, jak a proč tato ves zanikla, nevíme.

Nejstarší písemné zmínky o Řevnicích jsou ze 12. stol., kdy tato ves “kostelní” patřila klášteru jeptišek svatojiřských. V té době již zde stál kostel Sv. Mauritia, který i s jeho plebánem Konrádem věnoval roku 1253 král Václav I. nově vzniklému řádu křižovníků s červenou hvězdou. Král Václav II. převádí pak roku 1304 část Řevnic cisterciáckému klášteru zbraslavskému, vzniklému roku 1292. Jediné Řevnice jsou v seznamu osad v těchto listinách uváděných jako “civitas”, tj. městečko. Až do zrušení roboty se o Řevnice dělily tyto dvě církevní instituce.
Význam města byl v té době jistě značný, neboť roku 1304 jsou nazývány “villa forensis HRZEBNICZ”, roku 1324 “oppidum HRZEBENICZ” a roku 1340 “oppidum HRZEWNYCZ”. Jan Lucemburský poskytl městu roku 1335 různé výsady, tzv. právo purkrechtní, které další panovníci potvrzovali nebo i rozhojňovali. Císař Karel VI. udělil městu roku 1732 právo výročních a týdenních trhů, konfirmoval městská privilegia a dal městu znak: černého císařského orla se všemi insigniemi ve zlatém poli.

Koncem 19. stol. počala obec užívat označení “městys” a konečně 1. 11. 1968 byly Řevnice povýšeny na město. Při té příležitosti získaly nový městský znak: lev vkomponovaný do znaku svědčí o tom, že Řevnice byly Přemyslem Otakarem I. založeny jako královské město – lev ve znaku byl výsadou královských měst. Nasvědčuje tomu i nezvyklé rozlehlé řevnické náměstí.
                                      
Řevnice mívaly dva kostely: románský křižovnický Sv. Mauritia a gotický cisterciácký Panny Marie. Oba byly pro značnou zchátralost v polovině 18. stol. zbourány a na jejich místě byl postaven v letech 1749 – 1753 barokový kostel zasvěcený oběma svatým. V kostele jsou pěkné nástropní fresky.

Menší školu získaly Řevnice roku 1798. Obecná škola na náměstí byla postavena roku 1883; svému účelu sloužila do roku 1995. Budova měšťanské školy byla postavena roku 1935.

Železniční propojení s Prahou v roce 1862 zapříčinilo, že se Řevnice staly vyhledávaným letoviskem Pražanů. Na letní pobyt sem zajíždělo mnoho osobností českého veřejného života. Jmenujme především spisovatele Ignáta Herrmanna, který si zde postavil rodinný domeček a od začátku 20. stol. až do své smrti 1935 zde trávil každé léto a je zde i pochován, právě tak jako členka Staré gardy ND Hana Weissová – Cavallarová, první česká Mamselle Nitouche. Na řevnickém hřbitově odpočívají i architekt Eduard Sochor, známý stavitel, který obnovoval zámky na Loiře ve Francii, remešskou katedrálu a u nás hrad Kokořín a poslední starosta Čs. obce sokolské, později z exilu v Chicagu starosta světového sokolstva JUDr. Antonín Hřebík. Připomeňme si ještě letní pobyt T.G.M. roku 1885, pobyty Svatopluka Čecha a Jaroslava Vrchlického. Výpočet význačných letních hostů řevnických v první polovině minulého století by byl velice zajímavý, ale zabral by mnoho místa.

Ještě v roce 1869 měly Řevnice pouhých 675 obyvatel, kteří se zabývali zemědělstvím, drobným řemeslem a výrobou košíkářského zboží. Zřízením Západní dráhy do Plzně začaly růst a na zač. minulého století začala být stále více ceněna jejich poloha, malebnost zalesněných svahů a toku Berounky. A tak v Ottově naučném slovníku byly Řevnice charakterizovány takto: “Městečko jest čisté, úpravné a doporučuje se pro svou zdravou romantickou polohu chráněnou proti severním větrům za letního pobytu. Pražané mají zde četné a nákladné villy.”




Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz