Ždírec nad Doubravou
Školní, 582 63, Ždírec nad Doubravou
Telefon:
+420 569 694 433
E-mail:
mesto@zdirec.cz
Web:
http://www.zdirec.cz
Ždírec nad Doubravou je vstupní bránou do Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy na straně jedné a CHKO Železné hory na straně druhé. Ždírec nad Doubravou se nachází v nadmořské výšce od 490 m n.m. (místní část Nový Studenec) až 624 m n.m. (místní část Benátky). Ždírec vznikl jako sídlo na významné středověké Liběcké stezce tzv. ždířením, čili vypalováním původního bukojedlového pralesa. A právě dobrá dopravní dostupnost přispěla zejména po 2.světové válce k výraznému rozvoji obce. Přestože je možné Ždírec nadneseně nazvat hlavním městem dřevařského průmyslu v České republice, najdete zde firmy z mnoha oborů - textilní průmysl, strojírenství, slévárenství, zpracování plastů.
Několik tipů pro aktivní trávení volného času a podnikání výletů pro pěší a cykloturisty: Prameniště řeky Doubravy se nacházejí nad rybníkem Doubravník v Ranském masívu (7 km) a v okolí Malého Dářka. Kaňonovité údolí Doubravky s množstvím romantických zákoutí, příkrých srázů, jeskyní a vodopádů v Bílku (5 km). Nejvyšší vrchol Železných hor Vestec (668 m n. m.), nabízející výhled na celé Chotěbořsko (9 km). Kostel sv. Václava s dřevěnou, šindelem krytou, zvonicí v Horním Studenci a renesanční zámek v Novém Studenci (3 km). Rozsáhlé lesní porosty, ležící severním a východním směrem od města nabízejí ve vzdálenosti do patnácti kilometrů mnoho zajímavých tras k výletům jako rybník Januš, Hamerskou nádrž s nejstarší sypanou hrází v Čechách, Žákovu horu (810 m n.m.) se zbytky bukojedlového pralesa. Oázou klidu je okolí Zalíbeného, Rychtářky a Kamenného vrchu se svým podhorským charakterem. Lesní komplex Ranského (dříve Panského) Babylonu je rájem houbařů. Malebná zákoutí jižního svahu Babylonu ukrývají Borovská jezírka - soustavu zatopených prohlubní dávno opuštěných rudných dolů. Vyznavači vodních sportů mohou využít rekreační rybník Řeka (4 km), či vzdálenější Velké Dářko (9 km). Skanzeny v okolí - Veselý Kopec a Betlém v Hlinsku (10 km). Městem prochází 52 km dlouhá cyklotrasa 5127 z Radostína do Golčova Jeníkova, která kopíruje horní tok řeky Doubravy. V Radostíně navazuje na cyklotrasu 16 – Česko-moravská trasa a po trase na další cyklotrasy místního významu. Všechny hlavní turistické trasy jsou dobře značeny. Poutní areál Zelená hora u Žďáru nad Sázavou je na seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO (22 km). Muzeum Karla Havlíčka Borovského v Havlíčkově Borové (12 km).
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1399. První osadníci přicházeli do těchto končin na pomezí Čechy a Moravy již v době kolonizační, aby udržovali obchodní stezku zvanou Liběcká. Stezka byla významnou cestou spojující Čechy s Moravou - Brno s Čáslaví a dále Prahou. O tomto osídlení nejsou ovšem dochovány konkrétní písemné zprávy.
Obec byla do konce 2. světové války málo významným sídlem, kde žilo zhruba 800 obyvatel. Obživu zajišťovalo obyvatelstvu drobné zemědělství a tkalcovství. 9. května roku 1945 byla obec bombardována letadly Rudé armády. Většina domů v obci byla nálety bombardérů buď zničena, nebo poškozena. Také v důsledku této události vysídlila z obce bezprostředně po válce zhruba čtvrtina obyvatel.
Velký rozvoj zaznamenala obec v období po 2. světové válce. V roce 1945 žilo v obci 600 obyvatel, v roce 1965 to bylo 1450 obyvatel, v roce 1990 již 2989 obyvatel. V roce 1995 obdržela obec Ždírec nad Doubravou z rukou předsedy Poslanecké sněmovny PČR znak a prapor. V roce 2000, přesně 19. ledna, udělil předseda Poslanecké sněmovny PČR obci titul město. Od roku 1951 je oficiální název obce Ždírec nad Doubravou pro odlišení od dalších obcí v blízkém okolí se stejným jménem.
- František Bačkovský (1854-1908), historik a spisovatel, narozen v Benátkách. Významně ovlivnil zejména česká pravopisná pravidla pro psaní interpunkce, složených slov a vlastních jmen, byl též urputným zastáncem pravosti Rukopisů.
- Jan Vilím (1856-1923), grafik, narozen v Horním Studenci
