Původ názvu obce, jednou prý panovník jel na koni a jeho kůň ztratil podkovu, takže musel zajet ke kováři. Když tam v noci přijel pán povídá: "Staň a kov !", a z toho prý vznikl název Staňkov. Ve skutečnosti má ale název úplně jiný původ. Na území dnešního Staňkova se dříve nacházel statek „Staňkóv dvór“ a patřil jistému Staňkovi. Podle přídavného jména z názvu statku tedy získala obec název
Staňkov je město ležící na řece Radbuze mezi Plzní a Domažlicemi. Leží v nadmořské výšce 387 m n. m., výměra obce činí 2 049 ha a aktuální počet obyvatel je 3268. Staňkov je rozdělen řekou Radbuzou na dvě části - Staňkov město na levém břehu řeky a Staňkov ves na pravém břehu. Součástí Staňkova jsou obce Krchleby, Ohučov a Vránov.
Staňkov je město ležící na řece Radbuze mezi Plzní a Domažlicemi. Leží v nadmořské výšce 387 m n. m., výměra obce činí 2 049 ha a aktuální počet obyvatel je 3268. Staňkov je rozdělen řekou Radbuzou na dvě části - Staňkov město na levém břehu řeky a Staňkov ves na pravém břehu. Součástí Staňkova jsou obce Ohučov, Krchleby a Vránov.
První historická zmínka o Staňkovu pochází z roku 1233, kdy je připomínán rytíř Witla ze Stancowic a jeho bratr Prkosz jako jedni z prvních majitelů hrádku Lacembok. Více je o Staňkovu napsáno ze zápisu z roku 1271, kdy ves Staňkov prodává její majitel Witlo premonstrátskému klášteru v Chotěšově. Poprvé se druhá strana obce, tedy Staňkov městys, vyskytuje v pramenech roku 1367. Až do roku 1425 patřilo městečko i ves chotěšovskému klášteru. V období husitských válek podporoval klášter finančně císaře Zikmunda a k vzrůstajícím finančním požadavkům ze strany císaře byl Staňkov městys dán v zástavu Zdeňkovi z Drštky, který byl držitel horšovotýnského panství. Druhá část, Staňkov ves, byla k Horšovskému Týnu přikoupena v roce 1576. Zatímco ves patřila Horšovskému Týnu až do roku 1945, město připadlo roku 1623 chotěšovskému klášteru a patřilo mu až do jeho zrušení v roce 1782. Celé klášterní panství pak spravoval náboženský fond, od něhož koupili Staňkov městys Thurn-Taxisové za 1 080 000 zlatých a zůstali jeho majiteli do roku 1945.
Staňkov ves a Staňkov město existoval odděleně až do roku 1938. Oddělení bylo tak důkladné, že Staňkov město patřil k Plzeňskému kraji a Staňkov ves patřil ke Klatovskému kraji. V roce 1938 byly obě obce právně sloučeny v jeden celek, ale statut města byl přiznán Staňkovu až roku 1960.
Okolo roku 1800 začalo městečko užívat městský znak. Znak byl a je dosud používán v této podobě: modrý štít, v jehož dolní polovině je stříbrná městská hradba, uprostřed hradby je umístěn zlatý štít se třemi páry jeleních parohů ( šlechtický erb Hroznatů), za hradbou vystupuje horní polovina poutníka v hnědém oděvu s velkým černým kloboukem na hlavě a s poutnickou holí v ruce. Ten má znázorňovat sv. Jakuba Většího, patrona staňkovského kostela.
Roku 1639 bylo Staňkovu vydáno mýtní privilegium, když vybírané mýtné přes řeku Radbuzu bylo dalším zdrojem příjmů do obecní pokladny. O osm let později vznikla v městečku pošta. Město Staňkov získalo od roku 1690 privilegia na pořádání trhů, a to na týdenní trhy a dva výroční trhy v roce (úterý po Novém roce a úterý po sv. Františku).
Roku 1602 obdrželi Staňkovští várečné právo. Pivo se vařilo po domácku a první pivovar byl pravděpodobně v místnostech Staré radnice (dům čp. 1).Roku 1873 byl zahájen provoz v novém pivovaru Městys staňkovský akciový pivovar. Tento byl roku 1875 pro nedostatek kapitálu prodán hraběti Trauttmansdorffovi. Roku 1908 byl pro tento pivovar zřízen nový gravitační vodovod, který byl v provozu pro účel užívání pitné vody pro město Staňkov ještě v nedávné době.
Hrad, zámek, tvrz
východně od Staňkova nad Srbickým potokem zřícenina hrádku Lacembok z konce 13. stol., západně ve vsi Puclice trojkřídlý zámek, který vznikl přestavbou původná tvrze v 17. a 18. stol.
- Železobetonový silniční most přes řeku Radbuzu
- Radnice na náměstí TGM
- Kostel svatého Jakuba Většího
- zemědělská usedlost č.p. 70
- dům č.p. 27
