K aktivnímu využití volného času ve městě slouží koupaliště, které se nachází v přírodním areálu obklopeném zelení. Kromě plaveckého a dětského bazénu mohou návštěvníci využít rozsáhlé travnaté plochy, nově upravený park, několik sportovních hřišť a restauraci s celoročním provozem.
Libčické koupaliště
S pravým břehem Vltavy spojuje Libčice nad Vltavou přívoz pro pěší a cyklisty. Jezdí podle pravidelného jízdního řádu včetně sobot, nedělí a svátků.
Technickou zajímavostí na levém břehu Vltavy je vodní elektrárna, která byla zprovozněna roku 1998. Technologické zařízení tvoří dvě soustrojí s horizontálními přímoproudými Kaplanovými turbínami. Okolí elektrárny je parkově upraveno a slouží veřejnosti jako odpočinkové místo.
Cesty po pravém i levém břehu Vltavy pro svou romantickou polohu a klid lákají k pěším a cyklistickým výletům.
Osídlení území existovalo již v pravěku. Podle nálezů na území města archeologové určili tři velké sídelní skupiny tvořené lidskými obydlími a pohřebišti z pravěku. Byla zde rovněž objevena keltská vesnice. Nálezy z Libčic nad Vltavou jsou známým pojmem v české archeologii.
První písemná zmínka je v zakládací listině Břevnovského kláštera z roku 993. Později Libčice náležely ke zbraslavskému panství a k panství Nelahozeves.
Libčice nad Vltavou vznikly spojením tří původních osad - Libčic, Letek a Chýnova. Původně zemědělská oblast se začala v polovině 19. století průmyslově rozvíjet zásluhou železniční dráhy.
Znak užívá město Libčice nad Vltavou již několik desítek let. Sukovitá ostrev navazuje na historii spojenou s Břevnovským klášterem. Právo užívat prapor bylo městu uděleno v roce 1999. Prapor je proveden ve stejné barevnosti jako znak města. V modrém poli je stříbřitá ostrev. Střední část symbolizuje řeku Vltavu.
Dlouhou tradici má Libčické posvícení, které se koná každoročně první víkend následující po svátku sv. Bartoloměje (24. srpna). Posvícení má bohatý kulturní a sportovní program, který se odehrává na mnoha místech ve městě.
Na místě původního románského, později goticky přestavěného kostelíku byl v letech 1763 až 1766 postaven barokní kostel sv. Bartoloměje. Malby připomínají mučení sv. Bartoloměje, sv. Josefa a dalších světců. Zvon sv. Bartoloměj přečkal všechna válečná období v minulosti, kdy se zvony zabavovaly. Kostel je zapsán v seznamu nemovitých kulturních památek.
Původní katolický hřbitov se nacházel vedle kostela sv. Bartoloměje. Roku 1854 byl zřízen nový hřbitov. Jeho zajímavostí a zároveň kulturní památkou je socha Krista v nadživotní velikosti, která zdobí jeden z hrobů. Autorem je František Bílek.
Hrádek Výstavba českobratrského evangelického chrámu byla zahájena roku 1863. Kostel je postaven ve stylu dobového historismu. Na průčelí je umístěna deska s Husovým reliéfem. K libčickému kostelu bylo přiděleno mnoho dalších obcí, neboť je jediným českobratrským evangelickým chrámem v okolí.
- Karel Franta - je český malíř a ilustrátor.
- Miroslav Štěpánek - byl český režisér, výtvarník, scénárista a scénograf.
- Tomáš Jirsa - je český politik, člen ODS a starosta Hluboké nad Vltavou.
- Ivo Fischer - byl básník, textař a autor rozhlasových her a pohádek. Narodil se v místní části Letky
- Karel Hašler - byl český písničkář, textař, spisovatel. Nedaleko Vltavy, v ulici Hašlerova, si nechal postavit vilu, kterou používal jako letní sídlo společně se svou rodinou.
- Ota Kraus - byl český spisovatel a novinář židovského původu. Do Libčic se vrátil ke své manželce, která se tam musela během války přestěhovat.
- Zlata Adamovská - prožila tu část svého dětství u babičky v místní části Letky.
- katolický kostel sv. Bartoloměje – na místě románské rotundy byl roku 1396 postaven gotický kostel, který byl roku 1763 zbořen a začalo se s výstavbou kostela barokního, který byl vysvěcen roku 1769. Ve věži kostela je zavěšen zvon Bartoloměj, který roku 1696 ulil zvonař Jan Priquei.
- evangelický kostel - základní kámen kostela byl položen roku 1863 a roku 1867 byl kostel vysvěcen. Je postaven ve stylu dobového historismu. Na průčelí kostela je umístěna deska s Husovým reliéfem.
- socha Krista od Františka Bílka z roku 1909 v nadživotní velikosti na místním katolickém hřbitově z roku 1854.
- sousoší od Františka Bílka na místním evangelickém hřbitově.
- Hrádek (Liběhrad)
- katolická fara - nynější budova fary pochází z roku 1893.
- kaplička - byla postavena, podle letopočtu nad vchodem, zřejmě roku 1901.
- dva pomníky obětí první světové války a jeden pomník obětí druhé světové války.
- evangelická fara
- kříž
- uhelný mlýn
