Nová Bystřice leží 590 metrů nad mořem v Novobystřické vrchovině, která je součástí Javořické vrchoviny, nejvyšším bodem Nové Bystřice je Kunějovský vrch (725 m n. m.).
Území Nové Bystřice je součástí dvou přírodních parků - na západě zasahuje do přírodního parku Homolka-Vojířov, většina území obce poté spadá do přírodního parku Česká Kanada. Nachází se zde také maloplošná přírodní rezervace Blanko.
49 % rozlohy města (39,99 km2) tvoří lesy, zatímco pouhých 0,7 % rozlohy je zastavěných. Značnou část území zabírají také rybníky (Osika, Mnišský rybník, Bystřický rybník), které většinou napájí říčka Dračice.
Nová Bystřice leží na státních hranicích s Rakouskem, nachází se zde tři hraniční přechody: Nová Bystřice-Grametten, Smrčná-Haugschlag a Artolec-Hirschenschlag. Nová Bystřice sousedí s městem Stráž nad Nežárkou a obcemi Číměř, Člunek, Kunžak, Český Rudolec a Staré Město pod Landštejnem.
Roku 871 zde byla přepadena družina jakési české kněžny, manželky velkomoravského krále Svatopluka I.
V 11. a 12. století zde existovalo slovanské osídlení, jehož dokladem je mohylové slovanské pohřebiště v přírodním parku Homolka-Vojířov.
První zmínka o Nové Bystřici pochází z roku 1175 (což z ní činí nejstarší sídlo v okrese Jindřichův Hradec), kdy je zmiňována osada Vistritz jako součást raabského hrabství v Dolních Rakousech. Oblast byla na žádost raabských hrabat kolonizována Johanity. Po vymření hrabat z Raabsu patřila oblast rodu Zöbingů, kteří pravděpodobně ve Vistritzu nechali postavit největší rotundu ve střední Evropě. Zöbingové také založili hrad Landštejn, s nímž jsou dějiny Nové Bystřice spjaty.
Roku 1276 se Bystřice a Landštejn staly osobním majetkem Guty Habsburské, budoucí české královny. Roku 1282 se pak bystřické panství stává součástí Čech, neboť připadá Vítkovci Sezemovi z Landštejna. Další bystřický pán Vilém z Landštejna rebeloval proti Janu Lucemburskému, který roku 1318 celé panství vyplenil, čímž způsobil lokální hladomor. Vilém z Landštejna ale později obrátil a stal se královým rádcem, takže Jan Lucemburský roku 1341 povýšil Bystřici na město.
Roku 1381 se Bystřice stává majetkem korutanského rodu Krajířů z Krajku. Za husitských válek byl pánem Bystřice věrný katolík Lipolt z Krajku. Roku 1420 Bystřici dobyl a vypálil Jan Žižka, poměrně brzy ale byla znovu vystavěna a pojmenována Nová Bystřice.
Roku 1493 přišel na Novobystřicko paulánský řád, který zde založil klášter. Ten byl roku 1533 zničen sektou novokřtěnců, kteří klášter během mše přepadli a 40 mnichů spolu s věřícími z okolí zavraždili.
Roku 1575 vymírají Krajíři z Krajku po meči a zadlužené panství se vystřídá v rukou Lobkoviců a Kinských. Roku 1615 panství koupila hradecká kněžna Lucie Otýlie z Hradce, která je poté odkázala svému synovi Adamu Pavlu Slavatovi. Za něho nastal největší rozvoj bystřického panství. Roku 1626 pozval zpátky paulány a roku 1637 udělil městská práva hornickému městečku Hůrky, které je dnes součástí Nové Bystřice. Adam Pavel Slavata nechal po své smrti zazdít své srdce v kostele ve své milované Nové Bystřici, což prokázal archeologický průzkum roku 1997.
Po vymření Slavatů se až do zrušení panské správy roku 1848 majitelé novobystřického panství rychle střídali. Roku 1785 Josef II. zrušil paulánský klášter. Po roce 1870 nastal rapidní úbytek obyvatelstva vystěhováním do Ameriky (zhruba 1/3 obyvatelstva odešla). Roku 1897 sem byla přivedena úzkorozchodná dráha z Jindřichova Hradce.
Roku 1938 zde byli nadšeně přivítáni Němci a Neubistritz se stal okresním městem. Nová Bystřice byla osvobozena 10. května 1945 a o 18 dní později byli odsunuti Němci a nastal příliv českého obyvatelstva. V dobách komunistické totality se Nová Bystřice nalézala prakticky pár metrů od železné opony a byla k ní připojena řada vesnic v okolí. Po roce 1989 nastal obrovský rozkvět města, cyklotras a turismu.
- Adam Pavel Slavata (1604 - 1657), český šlechtic
- Kostel sv. Kateřiny
- Kostel sv. Petra a Pavla
- Morový sloup se sochou Nejsvětější Trojice
- Kámen republiky u Lesního hotelu Peršlák „Naše je a naše zůstane“
- Kašna se sochou sv. Lukáše
- Zámek a zbytky hradeb
- Úzkokolejka do Jindřichova Hradce - v letní sezóně provoz historického parního vlaku
- Zřícenina hradu Landštejn
- Slovanské pohřebiště
- Muzeum čs. opevnění
- Klášter - Kostel Nejsvětější Trojice
