Ve Stodě se nachází stadion s atletickou dráhou, fotbalovým hřištěm, nohejbalovými, volejbalovými a tenisovými kurty, hřištěm na basketbal. Na stadionu je i sportovní hala, ve které se cvičí gymnastika a florbal. Sportovní vyžití zajišťuje také oddíl stolního tenisu.
Město Stod je rozloženo v mírném údolí, kterým protéká řeka Radbuza, asi 25 km jihozápadně od Plzně. S první historickou zmínkou o lokalitě se setkáváme v roce 1235, kdy král Václav I. věnoval ves zvanou Stod nedalekému klášteru premonstrátek v Chotěšově. Osídlení prostoru nynějšího města je patrně starší, vždyť sousední Chotěšov, kde nechal kolem roku 1200 založit kníže Hroznata premonstrátský klášter, je připomínán již roku 1115.
Pro obec je velmi důležitý letopočet 1315. Toho roku nechal král Jan Lucemburský povýšit vesnici Stod na městys. Svědčí to především o tom, že se vesnice rychle rozrůstala a že ležela na důležité dopravní tepně mezi východem a západem. V 60. letech 14. století měl Stod kolem 400 obyvatel. Věrnost klášteru byla jistě příčinou, že Stod získává na přímluvu chotěšovského probošta od panovníka Karla IV. v roce 1363 další práva a svobody. Bylo to především právo dědičné, právo soudní, vedení městské knihy a právo užívání městské pečetě.
Na počátku husitských válek stáli obyvatelé městečka na katolické straně, ale když husité vedeni Janem Žižkou dobyli v lednu 1421 chotěšovský klášter, mnoho jich přešlo na stranu husitů. Poddaným se dostalo některých úlev. Rozšířilo se především dědičné právo i pro chalupníky a byl jim umožněn přístup i do obecní rady. Ale to všechno trvalo jenom do té doby, dokud zde byla husitská posádka.
Jen dvě listiny v dějinách Stoda sahají do 16. století. Je to listina o německém právu várečném, které bylo městečku propůjčeno výnosem probošta Matyáše v roce 1544 a tím bylo umožněno Stodským zřídit sladovnu a pivovar. Druhé takové privilegium pochází z roku 1550 a císař Ferdinand I. v něm uděluje městečku právo výročního trhu. To vše ukazuje, že městečko se mělo čile k životu a slibně se hospodářsky rozvíjelo. Proto není divu, že se brzy také objevují zprávy o zřízení poštovního úřadu. Na ministerstvu pošt v Praze je uložena mapa z roku 1547, kde je již označena stodská poštovní stanice.
Hospodářský rozkvět však byl zastaven třicetiletou válkou. Chotěšovský klášter byl několikrát vypleněn a městečko Stod bylo na pokraji zkázy. V dubnu 1648 naposledy opustili zbývající obyvatelé svá obydlí, aby se ukryli v lesích Vrabiny před švédskými vojsky generála Königsmarka. Podle Berní ruly z roku 1654 žilo tehdy v městečku celkem 230 duší. Lidé byli většinou bez přístřeší a bez nejnutnějších životních potřeb. Do vylidněného městečka, jakož i do celého klášterního panství, povolal probošt mnoho rodin z Teplé, Lokte, ale také z Bavorska. Tím vlastně započala germanizace tohoto kraje.
V roce 1850 se stává Stod městem. To už zde stálo více než 180 domů, ve kterých žilo něco kolem 1500 obyvatel. Pracovalo zde celkem 79 cechovních mistrů. Mezi nimi bylo 8 pekařů, 12 řezníků a šenkýřů, 10 obuvníků, 10 hrnčířů a mnoho dalších řemeslníků. V té době jsou zde dva mlýny, dvě cihelny a dva pivovary. Také se vyučuje ve třech školách. 14. října 1861 byla zahájena železniční doprava na trati Plzeň - Furth im Wald.
Rozvoj města byl přerušen 2. světovou válkou. Po zabrání Sudet fašistickou armádou zůstalo ve Stodě jen velmi málo Čechů, kteří zde žili v ústraní a velmi skromně. Blížil se rok 1939 a s ním nová propaganda proti okleštěné Československé republice. 15. března 1939 se od Stříbra ke Stodu a dále na Plzeň valila německá motorizovaná armáda, která postupně začala s okupací Čech a Moravy. Začalo období šestileté nadvlády nacistů, období terorua nesmírného násilí. Během války vznikly ve Stodě tři zajatecké tábory, byli v nich ponejvíce Rusové, Poláci a Francouzi. Pracovali převážně v cihelně, na polích u německých sedláků, v nábytkárně a v muniční továrně v Holýšově. 13. dubna přijel do Stoda na železniční nádraží transport z koncentračního tábora v Buchenwaldu. Byl to takzvaný transport smrti a protože nacisté se snažili zahlazovat za sebou stopy, narychlo evakuovali některé koncentrační tábory a odváželi vězně před postupujícími spojeneckými vojsky. Hromadný hrob s památníkem 241 obětem tohoto transportu se nachází v Háji umučených. 6. května 1945 osvobodila Stod americká armáda. Po válce byla ze Stoda odsunuta většina německého obyvatelstva a tak brzy přicházejí noví osídlenci. V dnešní době žije ve městě necelých 3 700 obyvatel.
V letech 1949 - 1960 sídlil ve městě okresní úřad, který spravoval území od Nýřan až po Koloveč. V rozmezí let 1957 - 1959 si občané města postavili svépomocí sportovní areál s fotbalovým hřištěm, běžeckou dráhou a sportovišti pro další sporty. V areálu byla v uplynulém období postavena tělocvična a v současné době je dokončena výstavba víceúčelového sportoviště. V roce 1960 byl ve Stodě zřízen ústav sociální péče, který se značně rozrostl a jeho služby se zkvalitnily. V současné době v tomto ústavu žije přes 200 klientů. Nemocnice, která slouží obyvatelům ze širokého okolí, byla postavena v roce 1963.
Do roku 1970 probíhala ve městě úspěšně bytová výstavba, jenž byla zastavena pro nepřipravenost výstavby inženýrských sítí. Z tohoto důvodu se v posledních letech zaměřilo úsilí samosprávných orgánů města na dobudování infrastruktury a zlepšení životních podmínek občanů. Větší část města má v současnosti vybudovanou kanalizační síť ukončenou čističkou odpadních vod pro 4 000 obyvatel. Do města byla přivedena pitná voda z nových zdrojů, z úpravny na Krůtí hoře. Tím je zajištěna dostatečná kapacita, jak pro stávající výstavbu, tak pro další rozvoj města. Město bylo plynofikováno, což přispělo ke zlepšení čistoty jeho ovzduší. Velké prostředky byly vynaloženy na zajištění pracovních příležitostí pro občany regionu. Po rekonstrukci a nové výstavbě cihelny byl rovněž rekonstruován zahraničním majitelem závod na výrobu nábytku. Orgány města připravily pro další průmyslový rozvoj novou zónu o velikosti 11 ha, která v současné době dynamicky roste. Velký důraz je kladen na rychlý postup bytové výstavby všech typů se záměrem rychle změnit nepříznivý demografický vývoj obyvatelstva. Nezapomíná se ani na staré spoluobčany. V roce 1989 byl postaven dům s pečovatelskou službou s 22 byty a v roce 2002 byl dokončen nový objekt se 46 byty. Stod se značně mění i po stránce vzhledu.
Stará nevyhovující zástavba mizí a přibývají nové obytné domy a nové ulice. Bylo rekonstruováno náměstí ČSA a opraveny historické domy na náměstí Komenského. Z rozbité a nevzhledné Nádražní ulice vznikla nová pěší zóna, která zklidnila střed města zatíženého dopravou. Zastupitelstvo města má připravenou celou řadu studií a projektů na zlepšení života ve městě. Od roku 2003 patří město Stod mezi 205 obcí s pověřeným úřadem III. stupně, pod jehož správu spadá 24 obcí s 21 000 obyvateli.
- kostel sv. Máří Magdaleny
- Suvorovův dům - stará poštovna
- domy na ulici Plzeňská
