Po roce 1848 se Planá stala samosprávnou obcí, jejímu rozvoji velice pomohla výstavba železnice (1869) a voroplavba, jež byla provozována až do roku 1946. Po vyhlášení nezávislosti Československa nastal bohatý kulturní i průmyslový rozvoj města - založen byl Sokol, postavilo se kino, knihovna, nová škola, byly založeny podniky, Madeta, Silon nebo Masokombinát.
První písemná historická pochází nejspíše z dopisu biskupa Tobiáše z Bechyně z let 1288-1289, kdy bylo město součástí pražského biskupství. Od nástupu Oldřicha z Ústí až do r. 1547 se pak Planá stala državou nově založeného husitského města Tábora. Město koupil Vilém z Rožmberka a nechal zde vystavět dřevěný most přes řeku Lužnici. Panství po něm zdědil Petr Vok, na konci 17. století jej převzali Šternberkové a později Lobkovicové, kteří nechali roku 1666 přestavět původně gotický kostel sv. Václava, jehož další rekonstrukce pak proběhla roku 1796.
- Kostel sv. Václava se slunečními hodinami
- Fara na ulici ČSLA č. 1
- Pomník obětem druhé světové války u základní školyVila č. 4 v Ústrašické ulici, kde pobýval T. G. Masaryk po návratu do vlasti v dubnu 1920.
- Galerie u Rudolfa herce Rudolfa Hrušínského
