Město Zlaté Hory sousedí na severu s Polskem (gmina Głuchołazy), na západě s obcí Mikulovice a městem Jeseník, na jihu s obcí Heřmanovice a na východě s obcí Petrovice. Od okresního města Jeseník je vzdáleno 25,5 km a od krajského města Olomouc 100 km.
Území Zlatých Hor patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy a Opavy. Samotným městem protéká severním směrem Zlatý potok (polsky Złoty Potok), do kterého zleva ústí např. Modrý potok, Černý potok a již na polském území Skřivánkovský potok a zprava Jelení potok. Na Černém potoce je Černé jezero, na Skřivánkovském potoce Selský rybník a na Zlatém potoce poblíž státní hranice Zlaté jezero. V Horním Údolí pramení potok Olešnice (polsky Bialka), který dále teče severním směrem skrze Dolní Údolí a Ondřejovice a před Salisovem do něj zprava ústí potok Javorná, protékající stejnojmennou osadou. Většinu rejvízských mokřin, zejména Velké mechové jezero, odvodňuje Vrchovištní potok směřující na západ. Na katastru Horního Údolí pod horou Orlík pramení Černá Opava, která obtéká Zámecký vrch s hradem Koberštejnem, odvodňuje mj. rejvízské Malé mechové jezero a pokračuje jižně na Vrbno pod Pradědem. (Zdroj: Wikipedia)
Historie města i jeho okolí je od svých mlhavých počátků spjata se zlatem a hornickou činností. Ta přinášela blahobyt i pády v životě jeho obyvatel. Ale nejen hornictvím zde lidé byli živi. Kromě běžných řemesel to v průběhu posledních tří staletí bylo a dosud je "textiláctví". Tradiční bylo zpracování dřeva a významná byla papírna. Koncem 19. století založila rodina Förstrů firmu na zpracování kamene, která se vypracovala mezi největší podniky svého oboru v bývalém Rakousko - Uhersku. Dále můžeme jmenovat likérku a konzervárnu ovoce, výrobu jízdních kol, dvě cihelny, v Ondřejovicích pak železné hutě s válcovnou plechu a strojírnu. K nejvýznamnějšímu podnikání se ke konci 19. stol. zařadilo lázeňství a služby spojené s turistikou. Schweinburgovo sanatorium bylo vyhledávaným léčebným ústavem a zdejší kraj známým turistickým a poutním místem.
- Joseph Templer (1805–1860) - malíř, otec Rudolpha Templera a Franze Templera
- Wilhelm Arbter (1831-1898) - redaktor a publicista
- Rudolph Templer (1837-1905) - malíř, syn Josepha Templera, bratr Franze Templera
- Franz Templer (1854-1930) - malíř, syn Josepha Templera, bratr Rudolpha Templera
- Viktor Emanuel Heeger (1858-1935) - prozaik, dramatik, básník a organizátor kulturního života
- Julius Karl Hoffmann (1859-1917) - historik a organizátor kulturního života
- Franz Tampusch (1801-1861) - lesní odborník
- Albert Tampusch (1816-1898) - politik a účastník revoluce roku 1848 ve Vídni
- Viktor Wolf (1867-1936) - hudební skladatel
- Kurt Knispel (1921-1945) - německý tankista
- Městská památková zóna
- Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie – původně gotický, barokně přestavěn po požáru roku 1699
- Poutní kostel Panny Marie Pomocné – poutní kostel na úpatí Příčného vrchu ležící jižně od jádra města s křížovou cestou z roku 1774
- Špitální kostel sv. Kříže
- Kaple sv. Rocha
- Edelštejn, Leuchtenštejn a Koberštejn – zříceniny hradů
- Biskupská kupa (místními nazývaná Bišovka) s rozhlednou císaře Františka Josefa I.
- Zlatorudné mlýny a rozsáhlé pozůstatky po dolování na Příčném vrchu. Zlatorudné mlýny stály na řece Olešnici. Původní stavba o výšce panelového domu se nedochovala, ale k dispozici je zmenšená replika se stroji a naučná stezka (údolí ztracených štol)
- Sanatorium Zlaté Hory – speleoterapie
- Stará pošta – barokní stavba kolem roku 1700
- Radnice – barokní a empírová stavba
- soubor empírových a částečně barokních domů s renesančními jádry (čp. 22, 46, 67, 81, 88, 89, 93 ad.)
- hotel Thamm z 30.let 19. století (dnes Thamm Hotel Praděd)
