Sotva se nám již někdy podaří spolehlivě zjistit, kdy se na území někdejšího tak zvaného ”polického újezdu”, krajiny, která byla dosud jen rozsáhlým pralesem protkaným nanejvýš několika obchodními stezkami, objevilo první obydlí, které dalo vznik dnešnímu městu POLICI NAD METUJÍ.
Od počátku historické doby patřilo rozsáhlé území kolem skalnatého pohoří STĚN – a také Kladsko – k majetku knížecího rodu SLAVNÍKOVCŮ, z něhož pocházel i svatý VOJTĚCH, pražský biskup a zakladatel prvního mužského benediktinského kláštera v Čechách, v BŘEVNOVĚ u Prahy. V roce 995 Slavníkovce v jejich sídle Libici vyvraždili PŘEMYSLOVCI a toto celé území jim připadlo. Snad proto se tato téměř pustá oblast, sloužící svou neprostupností jako přirozená ochrana hranic království, dostala na sklonku XII. Století do ohniska kolonizačních zájmů břevnovských benediktinů.
Podle klášterní tradice získalo ”polický újezd” břevnovské opatství již na počátku XIII. století, kdy prý tehdejší opat CHUNO vyslal do této pustiny mnicha JURIKA, aby se tam usadil jako poustevník. Po jeho smrti údajně nastoupil na jeho místo jáhen VITALIS se svými druhy, kteří zbudovali na místě poustevny první malý klášter s dřevěnou kaplí P. Marie. Roku 1213 pak vydává, na prosbu opata Chuna, král PŘEMYSL OTAKAR I. listinu, kterou obdaroval benediktiny rozsáhlým územím, tzv. POLICKÝM ÚJEZDEM – ”místem samotným a pustým”.
V roce 1229 potvrzuje toto darování i král VÁCLAV I. Dnes víme, že obě tyto listiny patří do souboru tzv. ”břevnovských falz”, na jejichž podkladě se břevnovští benediktini tohoto území zmocnili. S pomocí lokátorů rozdělili zákupním právem (dědičným pachtem, emfyteuzí) prvním kolonistům polnosti budoucích vesnic a postupně celou krajinu osídlili a zúrodnili.
Věcný obsah těchto podvržených padělků však zřejmě není příliš daleko od skutečnosti, protože reflektuje poměry z dob jen o málo pozdějších.
Kolem dřevěného klášteříku záhy vyrostla i malá zemědělská osada, kterou zde založili první čeští kolonisté, snad povolaní z těch vesnic ve vnitrozemí, které již dříve břevnovskému klášteru patřily. Postupně byly v nejbližším okolí kláštera založeny i první vesnice (Ledhuj, Bukovice, Radešov) a z míst, která kdysi ”děsila svou širou pustinou”, se poznenáhlu stává osídlená a kulturní krajina – vzniká klášterní panství.
První jasný paprsek, vržený na historii Police, zahalenou dosud jen do šera pověstí a dohadů, je den 6. Září 1253. Král PŘEMYSL OTAKAR II., na žádost opata MARTINA, vydává významné privilegium, listinu, kterou se přenáší týdenní trh z PROVODOVA do jiného místa, nazývaného POLICE (”ad alium locus POLICZ nomine”, jak praví listina).
Z původní malé zemědělské osady, soustředěné poblíž kláštera, se tak stalo TRŽNÍ MÍSTO (locus forensis) – středisko obchodu s okolními vesnicemi. Je vyměřeno pravidelné tržiště, vznikají i první přilehlé ulice – rodí se středověké městečko POLICE, které své jméno pravděpodobně dostalo po staročeském názvu, označující ves na rovině, v otevřeném terénu.
Podnikavý opat MARTIN, strůjce velké benediktinské kolonizace, zakládá někdy kolem r. 1255 trhovou ves BRUNOV (Broumov) a další vesnice na Policku a na Broumovsku. V roce 1258 si opat vyžádal na pražském biskupu JANOVI III. z Dražic, aby jeho klášteru byla, prostřednictvím dceřiného kláštera (probošství) v Polici, svěřena správa fary v Broumově a roku 1260 potvrzuje král PŘEMYSL OTAKAR II. břevnovskému klášteru jeho majetková práva na území Policka a Broumovska.
Osada Police dále vyrůstala a také benediktini se rozhodli k nákladné stavbě. Někdy kolem roku 1254 je opatem MARTINEM započato se stavbou velkého, kamenného kostela. Ve stavbě pokračoval jeho nástupce KŘIŠTAN, dokončena je až opatem PAVLEM I., obyčejně zvaným podle jména BAVOR z Nečtin, jedním z nejvýznamnějších břevnovských opatů doby středověku.
Chrám, budovaný kolem roku 1294 ještě v přechodném slohu románsko – gotickém, zasvěcený Nanebevzetí P. MARIE, byl v té době největší sakrální stavbou v širokém okolí. Opat BAVOR záhy započal i se stavbou prvních kamenných budov kláštera, obehnaných zdí, které dokončil roku 1306.
Roku 1295 se dostalo Polici dalšího významného privilegia. Dne 7. XII. Vydává, na žádost opata Bavora, král VÁCLAV II. listinu, kterou Polici uděluje HRDELNÍ PRÁVO. Do té doby byli delikventi dopravování k soudu a k potrestání až do Hradce Králové, nyní výkon soudní pravomoci připadl polickému rychtáři. Police se tak stává nejen obchodním, ale i politickým centrem celého polického panství. V této listině je také Police ponejprv označena jako TRH (locus forensis).
Události, které se staly v těchto dávných dobách, nám nejsou dostatečně známy. Dochovaly se pouze zlomky kusých zpráv, které často zaznamenávají pouze mimořádné události, jako např. vyloupení polického kostela broumovskými fojty LVEM a TYČKEM roku 1300.
Král VÁCLAV IV. Roku 1395 (20. IX.) potvrzuje břevnovskému klášteru jeho majetková privilegia. Konfirmační listina zde uvádí všech 19 již existujících vesnic na polickém panství (tedy všechny, až na dvě, které byly založeny později v době renesance – tj. Hony a Slavný). V dokumentu panovník také POLICI poprvé nazval MĚSTEČKEM (oppidum).
První břevnovský urbář, sepsaný roku 1406, obsahující výčet všech statků kláštera i robotních povinností poddaných, nám již dává lépe nahlédnout, spolu s předchozí listinou, jak asi vypadalo městečko v této době. Byly zde tři klášterní dvory. Je zde uveden i farní kostel (Narození P. Marie – který však byl nepochybně mnohem starší, soudě tak alespoň ze zápisků opata Bavora). Jinak však, pro nedostatečnost jiných písemných zpráv z těchto dob, nemáme žádnou představu o velikosti tehdejšího městečka ani o počtu jeho obyvatel. Dá se usuzovat, že od nejstarších dob zde bylo tržiště (náměstí) s pivovarem (když město obdrželo právo vařit pivo r. 1295) a s radnicí. Rovněž tak staré byly asi dvě ulice, vybíhající z ”rynku” – jedna ”hlavní”, vedoucí ke klášteru a dále cestou k Broumovu, druhá, zvaná ”hořejší”, vedoucí ke vsi Ledhuji.
Klidný průběh těchto let však náhle vzal za své za husitských válek. V květnu roku 1420 byl břevnovský klášter Pražany a husity zpustošen a vypálen a tehdejší opat MIKULÁŠ prchl i s konventem před husity do probošství v Broumově (založeného r. 1322), kde mu tehdejší klášter, ve skutečnosti opevněný hrad, poskytl bezpečné útočiště. Poličtí obyvatelé se v této době zřejmě také stali přívrženci kalicha a zprotivili se i své katolické vrchnosti. Odplata na sebe nedala dlouho čekat. 27. května 1421 vtrhla slezská katolická vojska do Police, městečko vypálila a ”kacíře”, ukryté jak ve městě, tak i na Ostaši, povraždila. Do jaké míry se město z této pohromy vzpamatovalo nevíme, ale již v roce 1469 přitáhl do Police oddíl vojska Matyáše Korvína pod velením Františka z Háje a Polici vyloupil a vypálil i s klášterem. V roce 1472 pak postoupil král VLADISLAV II. celé polické a broumovské panství do správy kladského knížete JINDŘICHA jako odměnu za obranu zdejší krajiny. To trvalo až do r. 1488, kdy opat PAVEL II. celé panství postupně vykoupil zpět.
Jak rychle se městečko zotavilo ze všech válečných ran této doby není známo, je však jisté, že k postupné obnově přispěla i řada výsad, které v této době městečko obdrželo. V roce 1502 se městečku dostalo od krále VLADISLAVA II. udělení dvou VÝROČNÍCH TRHŮ, roku 1506 prodává opat ŘEHOŘ polickým sousedům právo odúmrti a konečně, roku 1523, vydává opat JAKUB polickým tzv. ”velké privilegium”, kterým se narovnaly rozepře mezi klášterem a městečkem, týkající se výčepu piva a vín, poplatků, trhů i pastvy na Žděřině a které umožnilo jeho ekonomický rozvoj. Postupně byly založeny i řemeslnické cechy (krejčí, ševci, řezníci, tkalci, pekaři).
Tuto poklidnou dobu, nazývanou také ”zlatým věkem městečka”, přerušilo jen několik pohrom, ze kterých se však městečko vždy záhy vzpamatovalo.
- Jindřich Beil
- Jiří Beran
- PhDr. Josef Bernhard
- Josef Brandejs
- PhDr. Stanislav Brandejs
- Václav Foglar
- Václav Vlastimil Hausmann
- Dr. ing. Vladimír Hubka
- Emil Katschner
- PhDr. Jan Koliha
- Antonín Krtička
- Jan Lege
- Václav Luňáček
- Augustin Meier
- Karel Petr
- Vilém Pušman
- Vilém Pelly starší
- Jindřich Sitte
- ing. Miroslav Šmíd
- Vojtěch Jaroslav Vít OSB
- Hanuš Wihan
- Jaromír Žid ml.
- Radnice z roku 1718, její návrh je přisuzován K. I. Dienzenhofferovi. V roce 1842 budova částečně vyhořela, roku 1876 dostala věž nynější stylově nepříliš čistý osmiboký tvar s cimbuřím.
- Benediktinský klášter z r. 1213. Stavba kláštera započala v 1. polovině 13. století, dokončena byla roku 1306. Klášter byl barokně přestavěn a zrušen roku 1786
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie z r. 1253, dokončený r. 1294 (raně gotický portál). Původně raně gotický kostel byl barokně přestavěn. Dochovala se pískovcová osmiboká křtitelnice se znaky z vladislavské doby.
- Renesanční Selendrův sloup byl věnovaný opatem broumovského kláštera Wolfgangem Selenderem z Prošovic jako výraz díků za ochranu, kterou mu Poličtí na začátku roku 1619 poskytli poté, co se proti němu broumovští protestanté vzbouřili. Událost stála na počátku třicetileté války.
- Sloup Panny Marie Bolestné z r. 1707
- Empírová kašna z r. 1818
- Stará sroubená jednopatrová škola z r. 1785 s barokní střechou