Někteří tvrdí, že Hluk dostal své jméno od luk, kterých bylo v okolí mnoho, jiná verze říká, že podle potoka Okluky. Jméno bývá spojováno také s Luckým polem a s hlučně a stále vřící vodou pod Babíma horama.
Jedenkrát za tři roky se v Hluku konají Dolňácké slavnosti a Jízda králů – na přelomu června a července.
Hluk je charakteristickou ulicovou obcí. Nejvýznamnější je ulice Hlavní, která tvoří páteř celého města. Ve středu této ulice se nachází centrum - náměstí J. A. Komenského. Zde najdete jak obchody (zejména rodinného typu), tak i centrum vzdělání, kultury a samosprávy: městské kino, knihovnu, dům dětí a mládeže. V blízkosti náměstí, za říčkou Okluky, je možnost sportovní vyžití na sportovní hale, na tenisových kurtech či koupališti. V městě je široká nabídka pohostinství (restaurace, kavárny, pizzerie).
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1294. Původní název města Hluk vznikl, dle dochovaných pramenů, z latinského slova "hlucium" pro hlučně tekoucí vodu potoka Okluky, který městem protéká. Možná je též souvislost mezi názvem města Hluku a středověké Lucké provincie, jejímž střediskem Hluk možná byl.
Staré správní centrum, podle něhož se obec pravděpodobně jmenovala v 11. až 12 stol. pohraniční oblast jižní Moravy (Provincia Lucensis). Na Luckém poli se sešel r. 1099 kníže Břetislav s uherským králem Kolomanem a r. 1116 kníže Vladislav I. S nástupcem Kolomanovým Štěpánem II. Druhé setkání skončilo bitvou, v níž byli Uhři poraženi. Teprve r. 1303 daroval král Václav II. Hluk do dědičného majetku měšťanu Zdislavu Měšcovi z Uh. Hradiště. Obec byla povýšena na městečko r. 1525 Ludvíkem Jagelonským. V roce 1970 se Hluk stal městem. Na místě starší tvrze připomínané r. 1391 postavena r. 1559 tvrz renesanční, později upravená barokně a rekonstruovaná v 60. letech 20. stol. památkovou péčí. Dnes je využívána pro kulturní účely. Farní kostel sv. Vavřince z l. 1741 – 42, renovovaný r. 1854.
- František Kožík (1909-1997), spisovatel, ve svém díle „Na dolinách svítá“ popisuje tvrz Hluk, na kterou umístil fiktivní postavu hejtmana Šarovce.
- Jan Smital (1896–1955), malíř
- Antonín Zelnitius, učitel, archeolog
- František Omelka, prozaik, esperantista, učitel
- Dominik Černý (1903-1973), malíř malující hlucké kroje a Hluk
- František Hořínek (1887-1977), učitel, kronikář, jenž napsal knihu Slovácké městečko Hluk (roku 1937)
- Tvrz Hluk
- Kostel svatého Vavřince postavený v letech 1735 - 1740
- Boží muka Pod Babíma horama
- Fara
- Památkové domky v Klebetově
- Přírodní památka Okluky
- Přírodní rezervace Kobylí hlava
- Přírodní památka Pod Husí horou
