Adamov nabízí plno možností výletů za přírodou do okolí.
Národní přírodní rezervace (NPR) Býčí skála
Je největší rezervací střední části Moravského krasu o rozloze 190,76 ha a zaujímá část Josefovského a Křtinského údolí. Jako NPR byla vyhlášena v roce 2003. V rezervaci je zachována řada různých lesních typů odpovídajících rozmanitosti životních podmínek. Mezi nejteplomilnější patří doubravy s dubem pýřitým a mahalebkou obecnou. Nejchladnější lesní typy jsou jedlové bučiny a suťová společenstva s javorem klenem, jilmem horským a s mohutnými jedlemi v chladných dnech údolí. V bylinném podrostu lze spatřit podhorské až horské druhy jako kriticky ohrožený ploštičník evropský, chráněnou měsíčnici vytrvalou, bažanku vytrvalou aj.
Pestrá jsou i společenství živočichů. Ve vývěru Jedovnického potoka jsou typickými obyvateli drobní plži praménka rakouská a kamenomyl říční. Velmi početné jsou stavy ropuchy obecné. V dutinách buků hnízdí holub doupňák, hnízdí zde i strakapoud prostřední. Krkavec velký si staví hnízda především ve skalních rozsedlinách a na skalních římsách. Hojnou sovou je puštík obecný. Býčí skála má velký význam jako zimoviště netopýrů.
Přírodní rezervace Dřínová
Nachází se mezi Adamovem a Babicemi nad Svitavou. Rezervace byla vyhlášena v roce 1973 na ploše 24, 3 ha. Porosty mají původní dřevinnou skladbu. Dominantní je buk lesní, dub zimní, místy s lípou velkolistou. V bylinném podrostu je na jaře hojná konvalinka vonná, na plošině nad horní hranou rozkvétá v bohatých porostech česnek medvědí. Poměrně častá je i strdivka jednokvětá, ostřice chlupatá a kyčelnice cibulkatá. Z chráněných druhů se vyskytuje okrotice mečolistá a lilie zlatohlavá. Z bohaté keřové složky je to zejména dřin jarní. Z větších savců je možno narazit na skupinu muflonů, zvěř srnčí nebo i zvěř černou.
Přírodní rezervace U Nového hradu
Byla vyhlášena v roce 1975 na ploše 53,74 ha a dostala jméno podle zříceniny Nového hradu, nyní rekonstruovaného, který se v lokalitě nachází. Cílem ochrany je uchování smíšených přirozených listnatých porostů s bohatým bylinným podrostem na brněnské vyvřelině. Převládá zde starý porost s hojným výskytem buku, habru, javorů klenů a mléče a také lípy. V jižní části převládají duby a habry.
Vývěry Jedovnického potoka
Nacházejí se v blízkosti Býčí skály. Od r. 1992 je znám celý průběh podzemního toku Jedovnického potoka od Rudického propadání až k vývěrům (celá délka je kolem 13 km). Hlavní vývěr je pod jeskyní Barovou (Sobolovou), další dva byly odhaleny v kamenolomu.
Jeskyně Jáchymka (Evina)
Je tunelovitou jeskyní, kterou v minulosti protékal Křtinský potok. Jeskyně je pojmenována po postevníku Joachymovi, který v ní údajně žil počátkem 19. století. Jeskyně sloužila za sídlo lovce medvědů a sobů. Za 30leté války byla úkrytem obyvatel před Švédy. V minulosti se zde těžily fosfátové hlíny. Při těžbě byla jeskyně podstatně prohloubena, odkryto spodní patro a učiněny vzácné paleontologické nálezy (např. vzácná psovitá šelma Cuon europaeus, která je uložena ve sbírkách Moravského muzea v Brně).
Jeskyně Býčí skála
Leží na pátém kilometru mezi Adamovem a Křtinami.Je součástí rozsáhlého jeskynního systému, k němuž patří i jeskyně Rudického propadání. Býčí skála není volně přístupná veřejnosti, otevřeno je jen několik dnů v roce, např. na mezinárodní den muzeí.
Dříve byla jeskyně známa do vzdálenosti 450 m, kde byla ukončena jezírkem Šenkova sifonu. Pomocí čerpadel byl v roce 1920 sifon vypumpován a byla objevena tzv. Nová býčí skála. Postupně byly objevovány další jeskyně. Celková délka chodeb jeskynní soustavy Býčí skála – Rudické propadání je 13 km. Býčí skála je známa svými archeologickými nálezy. Ve starší době kamenné zde sídlili lovci medvědů, později lovci mamutů a nakonec lovci sobů. Byla zde nalezena také slavná bronzová soška býčka. Největší objev – halštatský pohřeb – však pocházel ze starší doby železné. Archeolog Jindřich Wankel nalezl dvě žároviště. V menším se ukrývalo zuhelnatělé obilí, dvě železné sekery a střepy velkých nádob. V druhém zvířecí kosti, bronzový plech, železné části vozu a lidské ostatky. V okolí žárovišť leželo 40 ženských koster – některým chyběla hlava, jiným ruce nebo nohy. Uprostřed ohniště stál malý oltář, na něm ležela polovina lebky a dvě useknuté ženské ruce ozdobené šperky. V pozadí Předsíně byla kovárna železa a bronzu. Celkově se zde našly tisíce předmětů z bronzu, železa, skla a jiných materiálů. Vše představovalo pohřeb náčelníka, kterého následovaly do hrobu ženy, čeleď a koně.
Jeskyně Výpustek
Do září 2005 byla v majetku Armády ČR, a tedy běžně nepřístupná. Od r. 2007 by měla být zpřístupněna veřejnosti. Nachází se v Křtinském údolí nedaleko Křtin. Archeologické nálezy svědčí o osídlení z doby kolem 15 000 př. n. l. , o halštatském osídlení i osídlení „lidí se slovanskou keramikou“. V letech 1920 – 1932, kdy se v jeskyni těžila fosfátová hlína, bylo zde nalezeno mnoho kostí zvířat svědčící o osídlení pravěkým jeskynním medvědem a lvem. Ve 20. století byla jeskyně výrazně poznamenána lidskou činností. Byla to intenzívní těžba fosfátových hlín, v roce 1944 vybudována podzemní dílna německého podniku Flugmotorenwerke Ostmark, který se specializoval na výrobu leteckých motorů a nakonec v 60. letech vybudováno armádní velitelské stanoviště.
Jeskyně Kostelík
Nachází se v Křtinském údolí nedaleko od Býčí skály. Jeskyni tvoří tunel, který proráží vápencovou skálu v délce 31 metrů. Ze směru od Křtin vedou do jeskyně dva vchody, oddělené pilířem, třetí vchod se nachází se směru od Byčí skály. Všechny tři chodby, které jsou velmi vysoké (až 8m), se spojují v obrovské prostoře podobné kapli s velmi vysokým stropem, v němž je umístěno okno, kterým sem shora vniká denní světlo.
Historie osídlení této části Moravského krasu sahá až do pravěku, což dokládají četné archeologické nálezy. Světoznámým se stal halštatský pohřeb a také kovářská dílna v Býčí skále z poloviny 1. tisíciletí před Kristem. Rovněž rané slovanské osídlení zanechalo památky po zpracování lehce tavitelných rud. Hutnické dílny z okolí Adamova přispěly k rozvoji Velké Moravy v 8. – 9. století. Ve středověku pracovaly hamry na březích Svitavy a Křtinského potoka. Osada patřící novohradskému panství, které v letech 1371 – 1414 drželi moravští markrabí, měla název Hamry. Přes období držení pánů s Boskovic přešla roku 1597 do majetku Lichtenštejnů. V 17. století zde pracovaly již dvě vysoké pece a kujnicí výhně. Název obce Adamov (Adamsthal) po Janu Adamovi Ondřejovi z Lichtenštejnu je v listinách uváděn od roku 1679. K rozmachu železářství přispělo kolem roku 1743 vybudování dřevouhelné Františčiny huti u Křtinského potoka. U ní vznikla dělnická kolonie a osada Josefov a Karlov. Adamov se stal samostatnou obcí v roce 1832. Významným popudem pro přechod od tradiční železářské výroby k rozvoji strojírenství bylo vybudování železniční trati Brno – Česká Třebová (otevřena 1. 1. 1849).
V šedesátých letech 19. století došlo k přestavbě železáren a vybudování strojírny na výrobu hospodářských strojů. V roce 1890 byl zde vyroben podle návrhu vídeňského mechanika Siegfrieda Marcuse první automobil v Rakousku-Uhersku. Strojírny se stále rozvíjely, měnily majitele, až se posledním majitelem před druhou světovou válkou staly Škodovy závody v Plzni. V období 2.světové války se naplno rozjela zbrojní výroba. Pracovali zde především totálně nasazení občané.Na konci války Němci zničili téměř celý závod. Nezměrným úsilím zaměstnanců byla výroba ve strojírnách obnovena. Název Adamovské strojírny měla firma od roku 1952, název ADAST a.s. od roku 2003. Čerpací a měřicí technika pro pohonné hmoty je vyráběna ve firmě Adast Systems, a.s. V uvolněných prostorách po ADASTu působí řada dalších firem.
K výraznému rozvoji Adamova docházelo především v období 50. až 80. let, kdy postupně vznikala nová sídliště. Významný byl i růst počtu obyvatel. Rozvíjela se síť škol, obchodů, služeb a kulturních zařízení. Díky tomuto rozmachu byl Adamov 1. 7. 1964 povýšen na město. V současné době zde žije téměř 5 000 obyvatel.
Rozvoj města se nezastavil ani v posledních letech. Uskutečnila se přestavba části internátu bývalého učiliště na byty, další část budovy byla rekonstruována na mateřskou školu.Byla též rekonstruována budova bývalé školky a vybudován dům s pečovatelskou službou pro seniory. Významná pro současnost i budoucnost byla také rekonstrukce a intenzifikace čistírny odpadních vod. Rozvíjí se oblast školství, kultury, tělovýchovy a sportu.
- Jaroslav Bernášek (1951) – politik, bývalý poslanec a adamovský starosta.
- Jan Fibich (1819–1882) – otec hudebního skladatele Zdeňka Fibicha, v Adamově žil na odpočinku.
- Anna Hübnerová (1860–1891) – populární herečka prvního českého divadla v Brně. Je pochována v Adamově.
- Vatroslav Jagić (1838–1923) – chorvatský slavista, nějakou dobu strávil v Adamově a roku 1897 zde započal psát svoje paměti.
- Peter Jilemnický (1901–1949) – spisovatel, který v Adamově pobýval v letech 1928–1929 společně se svojí manželkou Růženou. V Adamově byla vystavěna jeho bysta a pojmenovaná ulice v nové výstavbě.
- Johann Victor Krämer (1861–1949) – malíř.
- Zdeněk Kroupa (1922–1999) – operní zpěvák, působil v Brně, později žil v Rakousku. Čestný občan Adamova.
- Josef Štěpán Maleček (1890–1983) – akademický malíř, svou tvorbou se vracel do Adamova, Moravského krasu a Brna.
- František Xaver Naske (1884–1959) – akademický malíř a grafik, manžel herečky Růženy Naskové, svá školní léta prožil v Adamově.
- František Pokorný (1902–1972) – výtvarník.
- Robert Schoeller (1873–1950) – obchodní v cukrárenském průmyslu.
- Antonín Schumann (1868–1936) – malíř samouk, zachytil na svých obrazech Adamov takový, jaký tehdy byl. V Adamově působil od roku 1910 až do roku 1936.
- Theodor Slouka (1884–1944) – učitel, za druhé světové války pracoval v odboji, byl umučen v káznici.
- Jindřich Svoboda (1952) - fotbalový reprezentant.
- Nový hrad, v těsné blízkosti zbytky původní budovy Nového hradu nazvané Starý hrad.
- Ronov - zbytky hradu zaniklého na počátku 15. století, nacházející se v okrajové části katastru sousední obce Bílovice nad Svitavou.
- Hrádek u Babic - pozůstatky hrádku neznámého jména v Křtinském údolí nedaleko Býčí skály.
- Lesnický Slavín v adamovských lesích tvoří unikátní řada pamětních desek i větších pomníků (např. Máchův památník) a kamenných portálů studánek, které spojují naučné stezky.
- V nedalekém Vranově se nachází poutní kostel Narození Panny Marie s hrobkou rodu Lichtenštejnů.
- Bronzová busta Tomáše Garrigua Masaryka před základní školou.
- Busta Bedřicha Smetany od akademického sochaře Jana Třísky na Smetanově náměstí.
- Kamenná Alexandrova rozhledna tyčící se nad městem v lese na okraji katastru sousední obce Babice nad Svitavou.
- Přírodní rezervace Dřínová.
