Starý Plzenec

Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zpráva se vztahuje k roku 976 a vítězné bitvě Čechů s Bavory pod „iuxta Pilisini urbem". Od 8. stol. lze podle archeolog. nálezů vystopovat, že se jednalo o hradiště slovanské, které se od 10. stol. stalo přemyslovským knížecím hradištěm a bylo správním centrem celého Plzeňska.
V roce 992 zde podle svatovojtěšských legend bylo již živé tržiště. Počátkem 11. stol. za knížete Jaromíra byla na hradišti mincovna. V letech 1213-1216 bylo hradiště sídlem Děpolta III., Přemyslovce z vedlejší větve a v letech 1224-1228 je uváděn pozdější český král Václav I. jako „vévoda plzeňský". Po roce 1266 dává Přemysl Otakar II. pod správu kláštera v Chotěšově osm staroplzeňských kostelů: sv. Petra a Pavla, sv. Vavřince, sv. Kříže, Narození Panny Marie, sv. Jana Křtitele, sv. Martina, sv. Václava a sv. Blažeje. Darovací listina se dochovala, proto známe jejich jména, i když některé již dávno zanikly. Po založení „Nové Plzně“ kolem roku 1295 dochází k úpadku. V roce 1361 osvobodil Karel IV. po dokončení výstavby hradu Radyně (Karlskrone) obyvatele od všech poddanských povinností.
Název Starý Plzenec je poprvé doložen v roce 1442. Do poloviny 15.stol. bylo město stále královským majetkem, poté se dostalo do držení šlechty.
V letech 1651 - 1780 vypukl dlouhý a marný spor o uznání městských svobod a hlavně osvobození od roboty. Během 18. stol. poklesl Starý Plzenec na ves, teprve 1845 byl povýšen na městečko a v roce 1902 na město.
Od 19. století se v nedalekém Sedlci rozvíjí železářská výroba (první hamr je zde připomínán již roku 1578). Závod se stal kolébkou dnešních Škodových závodů v Plzni.
V roce 1871 začali Plzenečtí  stavět moderní pivovar, na jehož místě v současné době sídlí společnost BOHEMIA SEKT, s.r.o., jejíž historie začíná v roce 1945. Nejvýznamnějším datem v historii této společnosti je pak rok 1970, kdy se zrodila nejoblíbenější řada sektů nesoucí název Bohemia Sekt. Prohlídky jedinečných sklepních prostor společnosti s působivým výkladem o výrobě a historii těchto šumivých vín světové úrovně je možné si objednat na webových stránkách společnosti. Město se může pochlubit řadou nemovitých památek velkého historického, kulturního i přírodovědeckého významu.

• Stanislav Suda – hudební skladatel
• Josef Poláček – český afrikanista

• Slovanské hradiště Hůrka neboli (Stará) Plzeň, na vrchu Hůrka (431 m), severně od města. Od 10. do 13. století středisko správy západních Čech. Dochovány základy kostelů sv. Vavřince a sv. Kříže, národní kulturní památka České republiky.
• Rotunda svatého Petra a Pavla z 10. století v areálu hradiště, nejstarší stojící kostel v západních Čechách
• Hrad Radyně, zřícenina gotického hradu, založeného Karlem IV. kolem roku 1356 na vrcholu kopce Radyně (567 m), jižně od města, z hradní věže, která je nejvyšším bodem širokého okolí se nabízí kruhový rozhled
• Přírodní památka Andrejšky, buližníkový skalní hřeben na severozápadním úbočí Radyně
• Přírodní památka Černá stráň
• Kostel Narození Panny Marie v místní části Malá Strana (někdejším podhradí hradiště), kostel původem románský ze 12. století, dnešní podoba gotická ze století 14., s barokními úpravami roku 1695
• Kostel Narození svatého Jana Křtitele na Masarykově náměstí původně románského založení, snad knížetem Jaromírem počátkem 11. století, později zcela přebudován goticky
• Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty z roku 1721 s doprovodnými sochami sv. Josefa, Václava, Ludmily a Barbory, na Masarykově náměstí
• Pomník padlých na Masarykově náměstí
• Kašna se sochou Neptuna na Masarykově náměstí
• Radnice
• Fara
• Socha svatého Blažeje
• Sousoší Piety