Město se neustále rozvíjí. Po pádu totalitního režimu vzniklo velké množství soukromých prodejen a provozoven, město převzalo do své péče 60 ha lesů a více než 70 ha orné půdy pronajalo místnímu ZD. V Třemošné je zaveden plyn, byly rozšířeny vodovodní a kanalizační řady, mnohé ulice byly asfaltovány a chodníky podél nich jsou ze zámkové dlažby.
V části Orlík je vytvořena průmyslová zóna; dobré podmínky jsou poskytovány i drobným podnikatelům.
V Třemošné žilo k 1.1.2013 celkem 4895 osob (2463 muži, 2432 ženy). Počet obyvatel je již několik let velmi podobný, přibývají však především rodinné domky, což je potěšitelné.
Z kulturního života je významná činnost Společnosti Václava Brožíka, která vyvíjí významnou činnost k poznání života a díla tohoto významného malíře. I sportovní život ve Třemošné je bohatý. Ve městě je sportovní areál s fotbalovým stadionem a hřišti na hokejbal, házenou a dvěma kurty pro tenis nebo nohejbal. V roce 2003 byl postaven zimní stadion jako soukromý projekt.
Existují zde 4 tělovýchovné jednoty: Tatran (fotbal, házená, hokejbal, nohejbal, tenis, spor pro všehny, turistika), Sokol Záluží (národní házená), Sokol Třemošná, Meteor (lední hokej).
Ve Třemošné jsou i organizace rybářů a myslivců. Dvě družstva hasičů (Třemošná, Záluží) spolu v případě potřeby úzce spolupracují.
První zmínky o Třemošné pocházejí z let 1181-1182. Za své jméno vděčí rostlině střemcha, která v té době rostla podél potoka Třemošenka. Původní název zněl Střemošná.
Další zmínka o Třemošné je ve z roku 1191 ve dvorním Vídeňském archivu.
Ve 12. století patřila Třemošná vladykovi Radostovi z Třemošné. Po jeho smrti v roce 1200 byla prodána kapitule v Mělníce a v roce 1293 ji za 300 hřiven stříbra spolu s obcí Senec odkoupil klášter v Plasích. Mělnické probošství bylo v roce 1300 opět obnoveno a po sporu s plasským opatem Janem Třemošnou i Senec opět získalo zpět, už jen za 100 hřiven stříbra. Po roce 1379 byla Třemošná několikrát pronajata jiným pánům či klášterům. Po smrti mělnického probošta Zikmunda v roce 1436 zcela zanikla kapitula v Mělníce a držitelem Třemošné se stal Petr z Chrástu, později Přibík z Klenové. V roce 1509 byl majitel vsi Jan z Gutštejna přinucen postoupit panství Bělá i s Třemošnou s dalším zboží Albrechtovi z Kolovrat a na Libštejně. Později panství získal Jan a Bernard z Valdštejna, který část svého majetku zastavil městu Plzeň. Na sklonku feudalismu se Třemošná stala součástí Nekmířského panství, které tehdy patřilo rodině Zikmunda, hraběte z Gotzů. V roce 1707 přešlo panství v Nekmíři do rukou rodu pánů z Vrtby.
Po smrti posledního člena rodu pánů z Vrtby, v roce 1830 , zdědil panství Jan, kníže z Lobkowitz. Toto panství se skládalo ze vsí: Nekmíř, Lhotka, Tatiná, Žilov, Nevřeň, Příšov, Ledce, Záluží, Stýskaly a Třemošná. V té době měla Třemošná 458 obyvatel a 57 domů. Dcera knížete z Lobkowitz, Jana, se provdala za Karla, hraběte ze Schonbornů. V držení této rodiny zůstalo nekmířské panství až do roku 1895, kdy bylo prodáno JUDr. Stanislavu Wopršálkovi, v jehož majetku zůstalo až do roku 1948.
Od počátku 19. století začala obec postupně měnit svoji tvář v souvislosti s rozvojem těžby nerostných surovin a průmyslu. Jihozápadně od Třemošné stál velký panský dvůr a v jeho těsné blízkosti ležel Žaloudkův mlýn (později Valtrův). Východním směrem od areálu dvora stabilní katastr nemovitostí evidoval olejnu a šachtu na kamenné uhlí. Uhlí zde bylo objevil již v roce 1817 Augustem Konigsdorf. Již na počátku 19. století se severovýchodně od vsi nacházela uhelná šachta. Těžba byla velmi omezena, uhlí v té době nemělo cenu. V roce 1817 byl otevřen důl sv. Hynka, ale v roce 1832 byl provoz dolu zcela zastaven. V letech 1862 - 1864 J.D.Starck v Třemošné založil sklárnu. Vyrábělo se v ní tabulové a zrcadlové sklo, v roce 1910 zaměstnávala 400 dělníků a úředníků. O rok později zde byla zahájena strojní výroba tabulového skla jako první v Evropě. Koncem 19. století se v Třemošné přestalo těžit uhlí, jeho dovoz zdražoval výrobu, a proto byla sklárna v roce 1921 přeložena do Rychnova nad Kněžnou. Dodnes je zde užíván název Na Sklárně pro část obce.
Od roku 1855, kdy byl v blízkosti Třemošné (Orlík) objeven kaolin, se v Třemošné rozvíjel i keramický průmysl. V roce 1875 založila v Třemošné belgická akciová společnost plavírnu kaolinu a továrnu na hliněné zboží. Koncem století provedl nový německý majitel továrny její rekonstrukci a zavedl výrobu kameninového zboží, které vyvážel do všech zemí Rakouska-Uherska. Od roku 1916 je továrna majetkem Západočeských továren kaolinových a šamotových, dnes Keramika Horní Bříza.
V roce 1908 byl založen další podnik na výrobu kameninových rour a kameniny pro chemický průmysl "Platinon" . Architektonicky hodnotný areál je při železničním přejezdu silnice do Zruče.
V roce 1909 byla v Třemošné kromě těchto hlavních závodů ještě továrna na kameninové zboží bratří Mráčků. V roce 1930 byla v Třemošné vedle těchto závodů ještě strojírna, závod na výrobu mýdel a svíček a 4 truhlářské dílny.
V létech 1948-1949 došlo ke znárodnění všech tří keramických továren, které se staly součástí komplexu Západočeských keramických závodů se sídlem v Horní Bříze.
S rozvojem průmyslu vznikla potřeba výstavby komunikační sítě pro přepravu surovin i hotových výrobků. "Císařská silnice" ze Železné Rudy do Teplic přes Plzeň a Třemošnou se začala stavět v roce 1854 . Základy nynější silnici byly položeny v roce 1872 .
Již koncem 19. století byla Třemošná jednou z největších obcí na Plzeňsku. Po roce 1960 se její součástí stala sousední obec Záluží. V roce 1972 byla Třemošná usnesením Západočeského krajského národního výboru, povýšena na město. Současným správním orgánem je Městský úřad Třemošná. V současné době má Třemošná 4733 obyvatel a 1367 domů.
V letech 1993-1998 byl ve Třemošné postaven bezbariérový dům EXODUS, za značného finančního přispění státních orgánů, města a sponzorů. Budova slouží jako rehabilitační, ubytovací a školící zařízení pro zdravotně postižené občany. Současně se zde konají mše a pořádají kulturní akce.
- Václav Brožík – malíř
- František Šolar - hráč na lesní roh v ruském Petrohradu
- čtyřboká kaple se zvonovou střechou
- železniční most přes Třemošenku, který vystavěl italský stavitel Pietro Righini
