Heřmanův Městec
náměstí Míru, 538 03, Heřmanův Městec
Telefon:
+420 469 660 340
E-mail:
meu@mesto-hm.cz
Web:
http://www.hermanuv-mestec.cz/
Erbovní pověst města Heřmanův Městec
Takřka ke všem znakům váží se erbovní pověsti, které jsou nejkrásnější kapitolou heraldiky, úzce související s rodopisy či s nějakými událostmi. K našemu městu se váží dokonce dvě erbovní pověsti a několik náhledů historiků na jeho založení. Nejstarší pověst zaznamenal jako první náš rodák básník Rudolf Pokorný.
"Kdysi za dávných dob žil na tvrzi Mrdické, mezi nynějším městem a Klešicemi, vladyka Heřman se svou manželkou. Žili v míru a pokoji a prosili Boha, aby se jim narodila děcka. Bůh vyslyšel jejich prosby bohatě, narodilo se jim celkem dvanáct synů. Když rodiče zemřeli, nevěděli synové bujností, kudy kam.Stali se pány celé krajiny a vystavěli si městečko Heřmanův Městec. Spořádaný život se jim znechutila tak po vzoru okolních vladyků a pána na Lichtemburku počali ve zdejším kraji loupit. Přepadali zámožné cestující a kupce. Když již míra přetekla, rozhodl se král učinit přítrž jejich řádění. Vyslal vojsko, které město oblehlo a sevřelo. Byli totiž Heřmani pokládáni za největší škůdce krajiny. Obleželí bratři poslali sousedům stejného ražení zprávu a žádost o pomoc. Po potoku poslali lupen lekna jako znamení, že pánům již "voda do huby teče". Poněvadž sousedé nebyli lepší než oni a báli se, aby na ně též nedošlo,přitáhli jim na pomoc a společnými silami královo vojsko zdeptali. Na památku pak Heřmani přijali do znaku svého list lekna a to na znamení, že z lekna pošlo královo leknutí. Tento erb dostalo i jejich město a má jej dodnes.
Poněvadž bratři dobře tušili, že král to tak nenechá, vystavěli si rychle pro větší bezpečnost více tvrzí a Kosteleckou spojili s tvrzí Mrdickou podzemní chodbou. Potom začali řádit ještě více, než dosud. Tu vyslal král vojsko znovu. Tentokráte však vojsko nejprve pokořilo sousedy Mrdické a teprve potom přitrhlo k městu. Tehdy nemohli Heřmani sami dlouho vzdorovati. Vojsko dobylo město a rytíři prchali pod-zemní chodbou do tvrze Kostelecké.
Mezitím však vojsko dobylo i tuto tvrz a v chodbě odbojné rytíře zaskočilo. Všichni Heřmané byli prý pobiti. Na místě, kde v Kostelci stávala tvrz, dal král vystavěti kostelík. Sotva však kostelík dostavěn, objevilo se na epištolní stěně presbytéře všech dvanácte Heřmanů v plné zbroji s leknem na štítech a modlící se, obrácených k oltáři. Nedošli prý věčného pokoje a nyní se tu za trest musí káti. Ještě dnes Ize jich tu spatřiti devět. Třem prý již bylo odpuštěno. Jednou sice tu fresku zabílili, ale Heřmani objevili sena stěně zakrátko znovu, a tak je prý z kostelíka mimo vůli boží nic nezapudí."
Potud pověst. Od nejstaršího zaznamenání převzali pověst mnozí historikové. Tato pak v jejich podáních se liší v některých detailech. Někdy psáno, že lekno posláno sousedům po poslu, že kostelík sv. Petra a Pavla postavil vůdce vítězného královského vojska, že město založeno již před neblahou působností bratří.Většina podání se nevztahuje k přesnějšímu období, pouze někdy se činí zmínky o přátelství krále s otcem loupeživých synů a to od událostí u Milána.
Proplétá se zde několik událostí, které prozrazují jakési historické pozadí, upřesnění však provést nelze. V historii neznáme žádný podobný příběh, neznáme ani tolik bratří v rodu vladyků z Mrdic. Víme ale, že první známý Heřman z r. 1325 měl skutečné více synů, nevíme však s jistotou kolik. Víme, že on a snad i jeho předkové byli povahy dosti prudké a pro škody způsobené jiným pánům bývali voláni k soudům. Rovněž víme, že podzemní chodba není smyšlenkou. Dochovala se zpráva o propadnutí části výkopu hrobu na kosteleckém hřbitově. Naproti tomu víme, že freska Heřmanů v kostelíku pochází asi z poloviny 16. stol. a že pod ní jsou fresky daleko starší.
Kdy bylo město založeno není přesně zjištěno. Stalo se tak pravděpodobně kolem roku 1280 kdy Heřman z Lichtenburku kolonizoval krajinu kolem hradu Lichnice. I Heřman z Kostela (Kostelce), nebo vladyka Heřman z Mrtic, který dostal tuto krajinu za vojenskou pomoc rytíři z Kauniců v bitvě českého vojska o Miláno mohli město založit.
První dochovaná zpráva ze 7. října roku 1325 v zemských deskách trhových se týká rozdělení majetku Heřmana z Mrtic, ve které je Městec popisován jako nehrazené městečko, kterému patřila ves Bylany. Lokátor k umístění města využil potoku Podolky a Konopky a ulice rozmístil tak, že každý dům byl zásobován užitkovou vodou.
Městem procházela známá Trstenická stezka vedoucí z Moravy do Prahy, po níž procházely obchodní karavany, jež učinily z města obchodní centrum širokého okolí. Po této cestě však přicházela i vojska a to nejen husitská, ale i houfy žoldnéřů za třicetileté války, které působily obyvatelům nesmírné útrapy - rabování, zabíjení a vypalování.
Obchodnímu rozvoji města přispělo od 15. století i velké židovské osídlení rozkládající se v jeho severní části. Nejvyšší počet židovských obyvatel se pohyboval kolem r. 1849 - 840 osob.
V r. 1579 Rudolf II. mění na žádost městeckých dny konání jarmarků a potvrzuje městu znak a právo zelené pečeti.
Z významných majitelů Heřmanova Městce byl v 15. století Jan Městecký z Opočna, za něhož bylo město vypáleno husity, jako odplata za Janovy intriky proti Žižkovi. K dalším majitelům města patří Trčkové z Lípy, Andělové z Ronovce, Oprštorfové z Dubu a Frydštejna, Žerotínové, Berkové z Dubu, Šporkové a Kinští z Vchynic a Tetova. O rozvoj města se nejvíce zasloužili Šporkové, za jejichž držení se počalo stavět z kamene, aby město netrpělo požáry, jako v minulých letech. Byl rozšířen zámek a kostel, který byl při požáru v roce 1740 zcela zničen. V letech 1756 až 1761 byl stavitelem Františkem Tomášem Jedličkou postaven v čistém barokním slohu dnešní kostel svatého Bartoloměje, který je kulturní památkou přesahující rámec regionu. Židé si vybudovali synagogu, na okrajích města byly postaveny kaple sv. Jiří a sv. kříže, městu byly opatřeny sochy světců. U zámku byla zřízena husarská kasárna. Za zámkem byl založen rozsáhlý zámecký park. V držení Šporků bylo město 133 let. Od roku 1828 bylo město v držení rodu Kinských. I oni se zapsali do rozvoje města, např. zřízením Mariánské nemocnice, dětské opatrovny, hřebčína, ale i rozšiřováním zámku a parku do dnešní podoby.
V roce 1837 byl zřízen poštovní úřad, 1860 občanská záložna,1867 četnická stanice, 1882 zřízeno železniční spojení Vápenný Podol - Heřmanův Městec-Přelouč, v roce 1899 Heřmanův Městec - Chrudim a v roce 1911 zřízeno autobusové spojení Heřmanův Městec - Pardubice.
V 19. století rozvíjí se kulturní i společenský život. Vznikají nové spolky: divadelní v roce 1848, pěvecký v roce 1862, Sokol v roce 1892 ale i hasiči v roce 1878. Z podpůrných a vzdělávacích spolků vzniká Řemeslnická beseda, Svornost, Občanská a Měšťanská beseda, čtenářský klub, později ještě Hálek a Barák. Zajímavostí je,že v roce 1875 se Městec stává prvním místem v Čechách, kde se hrála kopaná. Tento sport přivezl hrabě Kinský z Anglie.
V roce 1841 je dřevěná školní budova zbořena a postavena třípodlažní zděná, která však je záhy nedostačující a proto je v roce1894 stržena městská radnice se dvěmi domy a postavena nová školní budova. Za první republiky se rozvíjí výstavba malých rodinných vilek, v roce 1929 je postavena Sokolovna a v roce 1930 Husův sbor. V roce 1932 je dokončena rozsáhlá přestavba zámku s vnitřní štukovou výzdobou, kterou provedli italští mistři.
I v těchto letech žije město bohatým kulturním a společenským životem do kterého se zapojily všechny spolky.
Stavební i obchodní rozvoj ukončuje německá okupace. 15. 3. 1939 kolem osmé hodiny přichází do města okupační armáda. Dochází k odbojové činnosti, ale i k prvnímu zatýkání. 3. 12. 1942 byli z města odvezeni poslední židovští obyvatelé a tím zaniká židovská komunita.
Na podzim v roce 1944 podporují městečtí občané partyzánské hnutí na Železných horách a ustavují ilegální Revoluční národní výbor, který se v květnových dnech ujímá řízení událostí při útěku německé armády. K osvobození města došlo 9. května 1945 kolem devatenácté hodiny. Po tomto dochází k široké výstavbě rodinných domků a sídlišť a zvyšuje se počet obyvatel. Jsou rekonstruovány silnice, chodníky, rozvod elektrické energie a vystavěny trafostanice. Po celém městě je vybudován vodovod. Přistavěno bylo nové křídlo školní budovy, opatrovna zrekonstruována na školu, postaveny 2 mateřské školky a jesle, dům dětí a mládeže, dům služeb, pošta a obchody. V Konopáči vybudován rozsáhlý autokemp. Byla podstatně rozšířena a zmodernizována železniční stanice.
V důsledku budování kanalizace v osmdesátých letech dochází k rekonstrukci státní silnice I/17, která byla podmíněna zbořením několika domů v ulicích Pátého května i v ulici Čáslavské a zejména domů uzavírajících obě strany náměstí Míru.
Střed města je od roku 1989 po předchozím stavebně historickém průzkumu provedeném v roce 1981 vyhlášen památkovou zónou.
- Jiří Stanislav Guth-Jarkovský
- Rudolf Pokorný
- Karel Starý starší - architekt
(Zdroj: Wikipedie)
- Zámek Heřmanův Městec
- Kostel Církve československé husitské
- Kostel svatého Bartoloměje na náměstí Míru
- Kostel Zvěstování Panny Marie
- Kaple svatého Jiří u křižovatky ulic Tylovy a Čáslavské
- Židovský hřbitov
- Boží muk
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Socha svatého Václava
- Socha svatého Vavřince
- Kašna na Masarykově náměstí
- Synagoga
- Löwitova vila od Bohuslava Fuchse
- Pozůstatky tvrze Mrtice
(Zdroj: Wikipedie)
