Holýšov

náměstí 5. května, 345 62, Holýšov, Tel.: +420 379 412 600, podatelna@mestoholysov.cz
Holýšov/Společnost - Holýšov




Holýšov

holysov-5.jpg
Město Holýšov se nachází v okrese Domažlice v Plzeňském kraji. Počátkem roku 2012 zde žilo 4 943 obyvatel. Holýšov je nevelké město jež se rozkládá na pravém břehu řeky Radbuzy, jihozápadním směrem od města Plzeň a severovýchodním směrem od města Domažlice. Městem prochází silniční tah na trase Plzeň - Folmava - Bavorsko a železniční trať Plzeň - Domažlice - hranice SRN. Holýšov je ze tří stran obklopen malebnými lesy. (Zdroj: Wikipedie)
Mapa - Holýšov

náměstí 5. května, 345 62, Holýšov

Telefon: +420 379 412 600
E-mail: podatelna@mestoholysov.cz
Web: http://www.mestoholysov.cz/


Dnešní Holýšov je správním a hospodářským centrem a je pověřen výkonem státní správy pro 8 obcí. Město vybudovalo kompletní infrastrukturu, kterou stále rozšiřuje a obnovuje. Posledním projektem je Čistá Radbuza, kdy byla zrekonstruována stávající kanalizace a rozšířena o další kanalizační vedení a dále byla zrekonstruována Čistička odpadních vod, vše podle směrnic Evropské unie.

V Holýšově bylo postupně vybudováno několik sídlišť:

Sídliště Výhledy – bylo postaveno v saském stavebním stylu válečnými zajatci a nuceně nasazenými dělníky za druhé světové války původně pro německé občany. Dnes má již historickou hodnotu.

V roce 1955 byla započata výstavba sídliště Pod školou spolu se základní školou – bylo to tzv. vojenské sídliště pro rodiny důstojníků holýšovských vojenských útvarů.

Sídliště Pod Makovým vrchem – v roce 1968 začala výstavba bytů, v roce 1970 bylo předáno prvních 108 bytových jednotek. Po roce 1971 byly předány zbývající byty. V 70. letech se Pod Makovým vrchem ještě postavilo svépomocí bytovým družstvem 48 bytových jednotek a v letech 2000 až 2002 se postavilo dalších 72 družstevních bytů, na jejichž výstavbu město dostalo dotaci na výstavbu bytů z Ministerstva pro místní rozvoj České republiky ve výši 23.040.000 Kč na byty a 5.760.000 Kč na infrastrukturu. V letech 1996 až 1999 bylo přistaveno v nástavbách v sídlišti Pod školou dalších 100 bytů.

Z další dotace na výstavbu bytů ze Státního fondu pro rozvoj bydlení ve výši cca 63.000.000 Kč bylo vystaveno 155 bytových jednotek v letech 2004 až 2006 sídliště Na Stráni.

Výstavba rodinných domků nezaostává a postupně se rozšiřuje Pod Makovým vrchem. Dnes v Holýšově stojí cca 357 rodinných domů.

V období 50. až 80. let došlo vůbec v Holýšově k velkému stavebnímu rozmachu. Bylo to dáno především politickým systémem, kdy mnoho staveb se budovalo za pomoci „Akcí Zet“. Ať již to byly opravy a přestavby mateřské školy, jeslí, lidové školy umění, výstavba kanalizací, sadové úpravy, asfaltování ulic a chodníků, oprava kaple a hřbitova, byla postavena benzinová čerpací stanice a na 400 garáží, služby pro občany – prádelna, žehlírna, opravny, prodejny potravin. Pro sportovní vyžití: dětské hřiště, oprava tělocvičny, úprava hřišť.

Významným budovatelským počinem pro Holýšov byla výstavba základní školy v letech 1955 až 1958, kulturního domu (1974-1979), na který navazovala přístavba kina (1979-1982). Ve stejném roce 1979 začala pro Tělovýchovnou jednotu Holýšov výstavba sportovní haly, která byla postupně rozšířena ještě o ubytovnu a saunu a skončila s dostavbou v roce 1983. Pro TJ byla zrekonstruována i budova „Kasino“ pro oddíly hokeje a zápasu. V roce 1983 byla zahájena také výstavba nové mateřské školy v Luční ulici. V 70. letech byla také nejvíce rozšiřována infrastruktura, především kanalizace a veřejné osvětlení.

Ve městě, které má „jen“ 4850 obyvatel, došlo v 90. letech k velkému rozmachu v podnikání. Vznikla „Průmyslová zóna I - Holýšov sever“ v blízkosti silnice I/26, při příjezdu do Plzně, kde v dnešní době stojí firmy, každá s několika desítkami až stovkami zaměstnanců. Jsou to: EvoBus Bohemia, s. r. o. – výroba komponentů do autobusů, Wuppermann Kovotechnika, s. r. o. – kovozpracování, nástrojařství, Gutre, s. r. o. – elektropříslušenství. Dále pak zóna pro drobné podnikání s bydlením – Auto Volf Škoda a Citröen, TOVO vodoinstalace, Autosalon Pilný, Pneuservis Kaděra a další. Mimo průmyslovou zónu jsou ve městě další firmy – původní LIAZ – dnes SVA, a. s., v jejímž areálu jsou např. firmy Faiveley Transport Plzeň, s. r. o. – klimatizace, OTEX Kovo – výroba lisů a jednoúčelových strojů. Dále pak Západočeská stavební společnost, s. r. o., Behr Thermot-tronik Czech, s. r. o., – výroba komponentů do luxusních vozidel a Kabelovna Kabex, a. s., – výroba silových a speciálních kabelů. Všechny tyto firmy nabízejí zaměstnání pro široké okolí. A důkazem toho, že se firmám zde daří, je jejich rozšiřování.

Dalším velkým počinem pro Město byl odprodej kasáren od Ministerstva obrany České republiky a Vojenských lesů a statků ČR, díky kterému vznikla „Průmyslová zóna II. – kasárna“. I zde našlo mnoho podnikatelů a firem zázemí pro své podnikání, např.: INOVA, s. r. o. – jednoúčelové stroje, Betonárka Lorenc, Čalounictví Karbanová a Gabriel, Truhlářství Plecitý, Truhlářství Janeček, Zámečnictví Horváthová, Paliva Čermák, ICOM transport, a. s. – autodoprava, SELME iZ, s. r. o. – obráběcí stroje, SHK CZ, s. r. o. – solární panely, Lakovna PLOM, autodoprava Argman a nyní nově vznikající ubytovny.

Ani v občanské vybavenosti město nezaostává. Nenajde se odvětví či sortiment, který by zde nebyl. Je zde několik větších či menších obchodů s potravinami Spar Šimek, Trio Štván, Oáza, nákupní střediska Penny a Lidl, je zde drogerie Stather, bytový textil a textil Trnka, Ája, Rosa Strnadová, papírenské a kancelářské potřeby Maiva, domácí potřeby a hračky, Obuv, řeznictví Zeman, řeznictví Gill, zelenina Toman, pekárna Kuric, cukrárna Trnka, cukrárna Strejcovi, Elektro Volf, Elektro Bubla, GM Computer, Optika M&M, BM&MM Korbely, Nábytek Realistic, Truhlářství Korytiak a mnoho dalších. Dále služby pro občany – několik kadeřnictví, Studio krásy, relaxační masáže, pedikúra, květinářství Szederová, Kavalír, Kvítek, několik restaurací Český Dvůr, U Nováků, restaurace Kulturní dům, restaurace Pošumavák, Na terase, pizzerie Pohoda, bufet Radbuza, několik Tip sportů a hospůdek.

V roce 1967 byl Holýšov z hlediska zdravotní péče převeden do nemocnice ve Stodě. Dnes je ve městě zdravotní středisko, ke kterému byla v polovině 90. let dostavěna přístavba s ordinacemi a 2 byty pro lékaře. Ordinují zde praktický, dětský, zubní, rehabilitační a další odborní lékaři. Ve městě je lékárna.

Do občanské vybavenosti musíme zahrnout i Českou poštu, s. p., a peněžní ústavy Českou spořitelnu, a. s., a Komerční banku, a. s., a pojišťovací agenty.

Taktéž Dům s pečovatelskou službou, který vznikl přístavbou ke staré vile, která dříve sloužila jako jesle pro děti, a kde v roce 2002 bylo zkolaudováno 15 bytů pro naše starší občany.

Okolí Holýšova bylo, jak dokládají archeologické nálezy z pravěkých mohyl, osídleno ve starší době bronzové, okolo roku 2000 před naším letopočtem. První dochované písemné záznamy o existenci obce jsou v listině věnované chotěšovskému klášteru 23. května 1273 papežem Řehořem X., kde je osada uváděna jako Hollissou mezi výčtem dalších 42 vesnic a ostatních statků. Po husitských válkách se dostala část vsi do držení okolní šlechty. Rozdělení vsi mezi několik majitelů přetrvalo až do roku 1623, kdy se scelený Holýšov vrátil do majetku kláštera. Po zrušení kláštera roku 1782 ves s celým klášterním panstvím koupil hrabě Thurn-Taxis, v jehož držení byla až do roku 1919.

Původní ves byla soustředěna okolo pravidelné návsi s kostelem svatého Petra a Pavla, který je od svého vzniku nezaměnitelnou dominantou obce a je pevně spojen s jejími dějinami. Okolo stavby se nacházel původní holýšovský hřbitov zrušený v roce 1789.

Z malé vsi na město se začal Holýšov vyvíjet po roce 1897, kdy zde proslulá sklářská rodina Zieglerů založila sklárnu na lité tabulové a zrcadlové sklo. Byl to jeden z největších podniků svého druhu v monarchii. To se odrazilo na stavebním rozvoji obce i růstem počtu obyvatel, který se téměř ztrojnásobil. V době hospodářské krize ve 30. letech byla výroba skla zastavena a zařízení sklárny demontováno. Opuštěné prostory byly během II. světové války přebudovány na muniční továrnu. Práci v továrně vykonávali nejdříve francouzští váleční zajatci. V roce 1944 byl v bývalém statku Nový dvůr zřízen koncentrační tábor, pobočka Flossenbürgu. Válečných zajatců a nuceně nasazených dělníků z okupovaných zemí pracujících v muničních továrnách bylo až na 8 tisíc.

V roce 1960 získal Holýšov statut města a tím i svůj znak. Ten byl v roce 1993 změněn do stávající podoby. V horní polovině gotického štítu je černé paroží ve zlatém poli, jako symbol zakladatele Tepelského a Chotěšovského kláštera českého vladyky Hroznaty a v dolní polovině je zkřížený stříbrný meč se stříbrným klíčem v modrém poli, jako atributy svatého Petra a Pavla. Zlatá barva znázorňuje vrchnost, bývalý klášter. Modrá barva symbolizuje protékající řeku Radbuzu, při níž vedly důležité obchodní cesty.

Spojení Holýšova s okolními městy zajišťuje autobusová a železniční doprava. První vlak projel městem v roce 1867 a první zastávka pro civilní dopravu v Holýšově byla zbudována v roce 1911. Zastávka se nacházela v těsné blízkosti závor na hlavní komunikaci. V roce 1942 byla zahájena přestavba kolejiště a tím se přesunula budova nádraží na místo, tak jak jej známe dnes.

  • Kostel svatého Petra a Pavla na náměstí 5. května
  • Vězeňský tábor
  • Křížový vrch (487 m n. m.), zvaný také Vrabina, což je bývalé poutní místo, dnes tu najdeme kapli v místech kde stával kostel zničený v roce 1862 požárem. Na vrcholku tohoto kopce byla postavena nová rozhledna.

(Zdroj: Wikipedie)

 


Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz