Město je vybaveno službami odpovídající své úloze střediska menšího regionu v rámci okresu.
Na Malém předměstí najdeme 2 základní školy, v Nádražní ulici sídlí zvláštní škola. Město má také základní uměleckou školu. Střední školství reprezentují 3 školy: Integrovaná střední škola, učiliště a střední zemědělská škola. Nejbližší gymnázium je v Domažlicích.
Ve městě najdeme zdravotní středisko.
Zřízena byla městská policie, která se společně s Policií ČR stará o bezpečnost a pořádek ve městě.
Město má jedinou poštu v Pivovarské ulici.
Ubytovací kapacity zajišťuje 1 *** hotel Šumava na náměstí Republiky s 28 lůžky a větší počet penzionů, resp. ubytování v soukromí. V poslední době relativně narostl počet stravovacích zařízení od kaváren a cukráren až po restaurace.
Gotický kostel svatého Apolináře při hlavním silničním průtahu městem.
Největší obchodní střediska vlastní spotřební družstvo Jednota. Jedná se o Supermarket Tuty ve středisku Radbuza a v Sylvánově ulici na Malém předměstí.
Hlavní silniční komunikací protínající město je silnice I/26 z Plzně na HP Folmava/Furth im Wald. Na tuto silnici navazuje větší počet silnic II. třídy: Silnice II/193 Žlutice - Stříbro - Domažlice ; Silnice II/200 Bor u Tachova - Horšovský Týn a Silnice II/197 HP Železná/Eslarn - Bělá nad Radbuzou - Horšovský Týn.
Městem prochází lokální jednokolejná železniční trať 182 ze Staňkova do Poběžovic. Na trati je v pracovní dny vedeno zhruba 8 párů vlaků. Na katastru města je na trati železniční stanice Horšovský Týn a zastávky Semošice a Semošice-Peřina.
Městem projíždí také celá řada zejména místních autobusových linek s hlavní zastávkou na křižovatce ulic Domažlická a Nádražní, asi 500 m od náměstí. Nejvýznamnějšími spoji jsou asi linky Plzeň - Domažlice a dálková linka Praha - Plzeň - Domažlice. Ostatní linky slouží zejména ke spojení okolních vesnic s městem - pro odvoz tamních obyvatel do zaměstnání, do škol nebo k lékaři.
V mělkém údolí řeky Radbuzy je po obou jejích březích rozloženo malebné město Horšovský Týn.
Městem prochází hlavní komunikace I/26 a v dávné minulosti zde vedla zemská stezka z Prahy do Řezna, kde již v 10. století stávala kupecká osada, patrně ohrazená palisádovou hradbou a chráněná hliněným valem.
Po vzniku pražského biskupství - po roce 973 - se celá oblast stváv majetkem této instituce se správou v nedalekém Horšově. Dle zdejší vesnice získalo město svůj název: Horšovský Týn.
Svým hospodářským a stategickým významem zastínil Týn postupně ve 13. století Horšov. V pol. 13. století přenesl biskup Jan III. z Dražic sídlo svého panství z Horšova do Týna, který od Horšova obdržel jméno. Sídlem biskupa však nebyla původní kupecká osada na pravém břehu, ale neklidná doba si vyžádala stavbu pevného hradu na výhodnějším místě - na strmě se zvedajícím levém břehu Radbuzy. V jeho podhradí vznilo nové jádro osídlení.
Zakládací listina města se nezachovala, psaná privilegia získal Horšovský Týn až roku 1406 od arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Házmburka. To už bylo město půl století obehnáno pásem hradeb. Jejich pevnost se osvědčila v době husitských válek, kdy byly hrad a město několikrát obléhány, v roce 1422 a 1431. To již byl zástavním držitelem panství Zdeněk z Drštky.
V roce 1542 získali město a celé panství Lobkovicové, jeden z nejvýznamnějších panských rodů v Čechách. Začátek jejich panování však nebyl příliš šťastný. V roce 1547 postihl hrad a město katastrofální požár. K překonání následků požáru přistoupili Lobkovicové s renesanční velkorysostí. Na místě biskupské falce vyrostl rozlehlý, pohodlný zámek ve stylu severoitalské renesance. Také měšťanské domy získaly renesanční podobu.
Hospodářské podnikání Lobkoviců přineslo městu rozkvět, i když měšťané vedli s vrchností neustálé spory o výši poddanských povinností. Lobkovicové panství však bohatlo, patřilo na přelomu 16. a 17. století mezi 10 největších dominií v Čechách. Nebylo tedy divu, že po porážce stavovského povstání, jehož se Vilém st. z Lobkovic aktivně účastnil, projevil o panství zájem jeden z nejbližších důvěrníků bělohorského vítěze císaře Ferdinanda II. - hrabě Maxmilián z Trauttmansdorffu. Získal ho velmi lacino v roce 1622 a v držení této rodiny zůstává až do roku 1945. Pro město samotné byla změna pána určitou výhodou, protože mocný majitel dovedl město ochránit před průtahy a ložírováním žoldnéřů. A tak až na sklonu třicetileté války utrpěl Horšovský Týn značné škody při tažení švédských vojsk.
Po třicetileté válce zaznamenal Horšovský Týn opět pozvolný rozvoj. Nebylo to však už město ryze české, v průběhu 2. pol. 17. století a zejména v 18. století byla dovršena germanizace Horšovského Týna.
Zlepšující se hospodářská situace se projevila i ve zvýšené stavební aktivitě. Město dostalo barokní a rokokovou podobu, kterou si historické jádro zachovalo dodnes. Od roku 1849 až do roku 1960 (111 let) byl Horšovský Týn okresem.
Až do začátku 20. století převládalo ve městě zemědělství. V roce 1900 byla vybudována železnice Staňkov - Horšovský Týn - Poběžovice. Významným rokem v historii je pro Horšovský Týn rok 1945. Dne 5. 5. 1945 v 19,38 hodin byl Horšovský Týn osvobozen Americkou armádou.
- Felix Kadlinský (1613–1675), spisovatel a překladatel, jezuita, profesor teologie a přírodních věd
- Joseph Johann Littrow (1781–1840), astronom, selenograf. Na Měsíci je po něm pojmenován kráter Littrow a údolí Taurus-Littrow, místo přistání Apolla 17
(Zdroj: Wikipedie)
- Kostel svatého Petra a Pavla na náměstí Republiky - byl postaven v 80. letech 13. století v raně gotickém stylu, v 17. století byl přestavěn ve stylu barokním. Jeho 38 m vysoká kostelní věž umožňuje návštěvníkům daleký výhled do okolní krajiny.
- Radnice na náměstí Republiky - byla vystavěna v 16. století v pozdně gotickém stylu, po požáru v roce 1547 přestavěna ve stylu renesančním. O sto let později byla znovu přestavěna v barokním stylu a nedlouho poté (1708) opět vyhořela a byla opět obnovena. Třetí požár v historii ji postihl v roce 1801. Poslední úprava proběhla mezi roky 1964 - 1967, kdy byl radnici navrácen její renesanční vzhled.
- Kapucínský klášter - byl vystavěn v barokním stylu v roce 1654. Jako klášter definitivně zanikl v roce 1950, kdy se z něj stal sklad potravin. V současnosti probíhá jeho rekonstrukce.
- Kostel svaté Anny na Vršíčku - pozdně gotický kostel, dominanta krajiny při hlavní silnici na Domažlice. Vede k němu křížová cesta
- Kostel svatého Apolináře na Husově náměstí - jedna z nejstarších staveb ve městě - gotický kostel z poloviny 13. století. Nacházejí se v něm vzácné malby Horšovského Týna z roku 1500. Stojí na Velkém předměstí při hlavním silničním průtahu městem.
(Zdroj: Wikipedie)
