Kosmonosy

Podle archeologických nálezů se odhaduje první osídlení oblasti kolem Kosmonos na dobu před 7 000 lety. Název Kosmonosy je odvozen od slova kosma, tedy mnoho vlasů. Přímo o Kosmonosích se poprvé píše v darovací listině správy Pražského hradu, kterou byla osada v roce 1186 darována řádu sv. Jana Jeruzalémského.

Kosmonosy změnily mnohokrát majitele, v 15.století patřily ke zvířetickému panství. Roku 1650 stal pánem Heřman Černín z Chudenic z rodu Černínů, za jejichž vlády poznalo město značný rozvoj.

Humprecht Jan Černín zde zakládá Svobodnou obec řemeslnickou. V té době byl také postaven kostel sv. Kříže, Campanilla - věž Lorety, byla založena obora a mnohé další stavby. Mnohem známější stavbou hraběte je samozřejmě Černínský palác v Praze. Hrabě měl údajně při hledání místa pro stavbu paláce podmínku, že z oken musí být za jasného počasí vidět kosmonoský zámek.

Heřman Jakub Černín zakládá v Kosmonosích piaristický klášter s gymnáziem, jenž se stává střediskem vzdělanosti celého mladoboleslavska. Klášter byl po reformách Josefa II. zrušen a gymnázium přesunuto do Mladé Boleslavi.

V roce 1738 prodali Černínové Kosmonosy Hrzánům z Harasova,kteří jej vlastnili 20 let. Dalším majitelem se stává hrabě Josef de Bolzo, který zde v roce 1764 zakládá textilní manufakturu, bělidlo a barvírnu u Jizery, kde později vyrostla továrna na potiskování látek TIBA. Továrnu později koupila rodina Leitenbergerů, která zde po roce 1800 vlastnila téměř všechny nemovitosti.

V 18. století se majiteli stali Mirbachové, posledním urozeným držitelem panství byl baron Klinger.

Městys Kosmonosy byl povýšen dne 26.října 1913 Františkem Josefem I. na město.

Dalšího rozkvětu se město dočkalo v období mezi první a druhou světovou válkou. Václav Svoboda postavil továrnu na traktory Svoboda, která proslavila město po celém Československu.

Za protektorátu byla v Kosmonosích německá vojenská posádka o síle 60 mužů. Celkem 68 občanů města bylo internováno v koncentračních táborech - 11 z nich bylo popraveno nebo umučeno.

Po válce se Kosmonosy spojily s Mladou Boleslaví, což ale nepřineslo očekávaný efekt a tak v roce 1954 došlo opětovnému osamostatnění. Další nedobrovolné administrativní přičlenění k Mladé Boleslavi přišlo v době normalizace v roce 1974. Po změně režimu v Československu se nakonec na přání občanů v roce 1991 obec obnovila samostatnost, a byl jí navrácen status města. V květnu 1994 městské zastupitelstvo schválilo žádost občanů obce Horní Stakory o připojení ke Kosmonosům.

(Zdroj: Wikipedie)

• Alois Bubák 22.08.1824 Kosmonosy - 06.03.1870 Praha, přední malíř-krajinář období pozdního romantismu, autor krajinářských motivů především z Mladoboleslavska, Českého ráje a Šumavy.
• Karel Domalíp, 24.06.1846 Kosmonosy - 19.11.1909 Praha, docent a později profesor elektrotechniky na německé a české technice v Praze, zakladatel zdejší elektrotechnické laboratoře, propagátor bezdrátového rádiového vysílání a rentgenova přístroje, autor mnoha odborných publikací.
• Jiří Formáček, 09.03.1932 Horní Stakory, virtuos na fagot, sólista České filharmonie, člen komorních souborů, profesor pražské konzervatoře.
• Josef Jiří Jelínek, leden 1697 Kosmonosy - 23.01.1776 Kosmonosy, nejvýznamnější představitel rodinné sochařské a řezbářské dílny z Kosmonos, ve svém vrcholném období ve třicátých až padesátých letech 18. století tvůrce plastik ve stylu radikálního baroka, autor sochařské výzdoby v mnoha kostelích Mladoboleslavska, severovýchodních i středních Čech.
• Eduard Knobloch, 07.12.1907 Horní Stakory, vědecký pracovník Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii, člen vědeckých sdružení a komisí, autor několika desítek článků v našich i zahraničních odborných časopisech a několika monografií, zejména z výzkumu vitamínů.
• Karel Kruis, 13.05.1851 Kosmonosy - 27.12.1917 Praha, profesor kvasné chemie a fotografie na České vysoké škole technické v Praze, spoluzakladatel chemického ústavu, reorganizátor lihovarnictví, průkopník mikrofotografie, autor mnoha vědeckých publikací.
• Ferdinand Marjánko, 31.05.1845 Kosmonosy - 13.05.1903 Praha, novinář, překladatel, organizátor hospodářských výstav.
• Josef Matějů, 09.02.1891 Kosmonosy - 09.06.1967 Praha, sochař, autor řady samostatných plastik i soch na veřejných budovách na Mladoboleslavsku i v jiných oblastech Čech (Matka s dítětem u Masarykova ústavu sociální péče v Mladé Boleslavi), hojně využíval také keramiky.
• Čeněk Novotný, 24.03.1903 Mlčení u Kokořína - 04.09.1972 Kosmonosy, učitel měšťanských škol a později ředitel zvláštní školy v Mladé Boleslavi, autor článků s pedagogickou tematikou, ale také regionální historik a významný botanik, průkopník ochrany přírody.
• Gustav Adolf Procházka, 11.03.1872 Kosmonosy - 09.02.1942 Praha, původně katolický duchovní, od mládí zapojen do hnutí, usilujícího o reformu církve, po roce 1918 spoluzakladatel Církve československé husitské, od roku 1925 její biskup a od roku 1931 patriarcha, člen mezinárodních ekumenických a mírových organizací.
• Antonín Stecker, 15.01.1855 Kosmonosy - 15.04.1888 Praha, zoolog, cestovatel, prozkoumal pro Evropany tehdy neznámé oblasti v Libyi a Etiopii, ze svých cest uveřejňoval příspěvky v řadě našich i německých časopisů.
• Karel Stecker, 02.02.1861 Kosmonosy - 13.03.1918 Praha, profesor varhanní hry, skladby a hudebních dějin na pražské konzervatoři, autor řady příspěvků a publikací z oblasti hudební teorie a dějin hudby, skladatel církevní hudby, písní a drobných skladeb pro sólové nástroje.
• Zdeněk Ullrych, 21.03.1901 Kosmonosy - 1955 Alexandria (Egypt), sociolog, vědecký pracovník Sociologického ústavu v Praze, od roku 1948 v emigraci v Egyptě, profesor univerzity v Alexandrii, autor řady sociologických spisů a studií.

(Zdroj: Wikipedie)

• Zámek - původně renesanční, barokně přestavěný a empírově upravený. Dnes část budovy slouží jako škola.
• Loreta a Campanilla - volná barokní kaple vzniklá podle návrhu G.Balliprandiho v letech 1704-1712 se sochařskou výzdobou z dílny Josefa Jelínka z Kosmonos. K Loretě patří také mimo uzavřený areál samostatná barokní zvonice z roku 1673. V roce 1831 byla Loreta poprvé opravována po zásahu bleskem. V roce 1908 byla opravena poškozená severní stěna. Nákladné opravy se Loreta dočkala od roku 1948, kdy byly opravovány trhliny v západní stěně pod ambitem. Záchranu areálu přinesla však až celková rekonstrukce v devadesátých letech 20.století.
• Kostel Povýšení sv. Kříže
• Piaristický klášter - od roku 1869 psychiatrická léčebna
• Fara
• Štift
• Zájezdní hostinec
• Koupaliště

(Zdroj: Wikipedie)