Mikroregion Velkomeziříčsko – Bítešsko (svazek obcí) byl založen počátkem roku 2004 a řadí se k největším mikroregionům. Zakládajícími členy bylo 54 obcí. Mikroregion se rozkládá převážně na území spadající pod Velké Meziříčí – obec s rozšířenou působností ve východní části kraje Vysočina. Východní části mikroregionu leží již na území kraje Jihomoravského. O obcích z jižní a východní části se datují první písemné zmínky z 12. – 14. století, o obcích ze západní části máme první písemné zmínky z 13. – 15. století. Největšími obcemi mikroregionu jsou Velké Meziříčí a Velká Bíteš.
Velká Bíteš byla založena v první polovině 13. století patrně jako zeměpanské město na místě dřívější osady či dvoru. Okolo r. 1250 však přešla pod vrchnostenskou správu. Asi proto byla v polovině 14. století pouhým městečkem, které se ale v sedmdesátých letech 14. století pod přechodnou markraběcí správou proměnilo v město. Plného městského práva Velká Bíteš dosáhla r. 1408, kdy měla přibližně 850 obyvatel. Další rozvoj zažila po husitských válkách od poloviny 15. století, který vrcholil počátkem 16. století. Zřejmě již tehdy město dosáhlo počtu 1200 obyvatel. Za třicetileté války zpustlo téměř z poloviny. Poválečná obnova probíhala pomalu a trvala až do poloviny 18. století. Velká Bíteš bývala od konce 14. století až do zrušení poddanství v r. 1848 jediným městem na panství, přičemž vrchnost sídlila v Náměšti nad Oslavou. Znamenalo to, že Bíteš požívala větší samostatnosti, než bývalo u vrchnostenských měst zvykem, avšak vrchnostenské podnikání bylo místně vázáno na její sídlo. Průmyslovou revoluci tak Velká Bíteš zažila až v polovině 20. století založením technicky náročného podniku První brněnské strojírny. Tehdy měla přibližně 1800 obyvatel, nyní již přes pět tisíc.
Zdejší pohostinnost má hluboké kořeny v minulosti. Je trvale vázaná na dálkové cesty a zemědělské zázemí. Již vznik Velké Bíteše souvisel s křižovatkou dálkových cest a Bítešští už ve středověku dosáhli na tuto skutečnost vázaných privilegií, jakými bylo kupříkladu várečné právo patřící k 33 domům na náměstí. Též nynější doba potvrzuje životaschopnost naznačených předpokladů, které zosobňuje dálnice D1 Praha-Brno.
- Dům čp. 5, Masarykovo náměstí
- Dům čp. 14, Masarykovo náměstí
- Dům čp. 85, Masarykovo náměstí
- Dům čp. 83, Masarykovo náměstí
- Dům čp. 87 – "Radnice", Masarykovo náměstí
- Dům čp. 88 – "Stará pošta", Masarykovo náměstí
- Dům čp. 117, Hrnčířská ul.
