Polná

Období vzniku

Vznikla přibližně v polovině cesty pohraničním hvozdem mezi Čechami a Moravou, pravděpodobně v polovině 12. století, jako odpočinkové místo na jedné ze starších větví Haberské stezky. Nejstarší písemnou zprávou o Polné je majetková listina Jana I. z Polmny, datovaná dne 7. 6. 1242, kterou potvrdil český král Václav I. Z ní se dovídáme i jméno prvního známého majitele, označeného jako Jan, syn Zbislava z Bradčic, jinde jako Jan z Polmny. Z téže listiny je také patrné, že v této době zde již stál kostel zasvěcený Matce Boží, a to na místě dnešního děkanského chrámu. O vzniku hradu není nic známo, ale je pravděpodobné, že v této době již nějakou dobu existoval.

Polná se svou polohou uprostřed Českomoravské vrchoviny z hlediska obchodního i vojenského stala strategickým místem a opěrným bodem. Umístění osídlení předurčilo vznik trhové vsi. Město po staletí leželo buď přímo nebo v těsné blízkosti hlavních obchodních cest přes Vysočinu. I z těchto důvodů bylo Polenské, a později Polensko-přibyslavské panství, v držení významných šlechtických rodů.

Období středověku

Mezi pozdější majitele Polné patřil brněnský purkrabí Vikard z Polné. Po pánech z Polné vlastnili panství páni z Lipé (Jindřich z Lipé) a od poloviny 14. století jejich příbuzní páni z Pirkštejna. V dobách husitských válek vládl na Polné Hynek Ptáček z Pirkštejna, vůdce strany podobojí, který k Polné přikoupil Přibyslav. Sňatkem s Žofií Ptáčkovnou vyženil Polnou Viktorin z Kunštátu, syn krále Jiříka z Poděbrad, který Polné udělil v roce 1479 významná městská privilegia, erb a právo červené pečeti. Za válek proti Matyáši Korvínovi odtud král Jiří řídil významné vojenské operace, o půl století později zde české stavy vítaly krále Ludvíka. V průběhu 15. století bylo město v majetku Trčků z Lípy, následovali Valdštejnové, páni z Hradce i hospodářsky obratní Žejdlicové ze Šenfeldu. Roku 1620 zde na hradě při zemské hranici krátce pobýval i zimní král Fridrich Falcký.

Po bitvě na Bílé Hoře byl Rudolfu Žejdlicovi majetek za účast v odboji proti císaři v roce 1623 zkonfiskován. Celé panství, největší v bývalém čáslavském kraji koupil kardinál František Ditrichštejn, který změnil městská privilegia i znak. V majetku Ditrichštejnů i jejich potomků zůstalo panství téměř 300 let.

V roce 1794 vyhořel hrad přestavěný na zámek a nebyl již nikdy zcela obnoven.

Období obrození

Kulturním a společenským centrem byla Polná v 19. století pro široké okolí, zejména v době národního obrození. V této době také hospodářsky vzkvétala zejména zásluhou soukenictví, se kterým stála a padala prosperita města, přestože nejdůležitější dopravní a obchodní cesty již vedly jinudy. V polovině 19. století v Polné žilo 6 500 obyvatel a město bylo třetím největším na Vysočině. Česká obrozenecká knihovna založena 1837, české besedy pořádané od r. 1844 , Slovanská Lípa vznikla r. 1848, stejně jako Národní garda. Vlastenecký život kvetl zásluhou kupce a později starosty Antonína Pittnera (styk s J. K. Tylem, A. Musilem a dalšími, návštěvy K. H. Borovského, kolportace spisů Matice české). Obrozenecký život v Polné poznamenal i Boženu Němcovou při jejím pobytu v letech 1840-1842. Město se pyšní skutečností, že na počátku čtyřicátých let se zde Boženě Němcové poprvé jako dospělé dostala do rukou česky psaná kniha.

V Polné žila významná židovská komunita, která již nejméně od sedmnáctého století byla organickou součástí města.

Období úpadku

Tragickým byl pro Polnou srpen roku 1863. Obrovský požár zničil 189 domů a 456 rodin zůstalo bez přístřeší. Nenávratně zmizely překrásné renesanční a barokní měšťanské domy, řada rodin se vystěhovala. Po požáru město zcela změnilo svůj vzhled i hospodářský charakter. Další hospodářský úpadek města zapříčinila stavba Severozápadn

• František Augustin (1846–1906), zakladatel moderní české meteorologie
• Dr. Ing. Rudolf Gilbert (1896–1984), filatelista, profesor na grafické škole
• Bohumil Hrabal, spisovatel strávil tu část dětství (1916–1919) se svými rodiči v měšťanském pivovaru
• Antonín Klusáček (1817–1898), revolucionář 1848, učitel
• Karel Ludvík Klusáček (1865–1929), akademický malíř
• Kašpar Knittl (1825–1882), skladatel, varhaník, sbormistr
• Karel Knittl (1853–1907), hudební skladatel, teoretik a pedagog, dirigent Hlaholu
• Josef Kuhn (1911–1984), český varhaník a hudební skladatel
• Václav Viktor Morávek (1715–1779), sochař
• Kamila Moučková (1928), rozhlasová a televizní hlasatelka
• Božena Němcová, v Polné žila v letech 1840–1842
• Havel Palamedes (druhá polovina 16. stol.), městský písař, zakladatel nejstarší městské knihy (rychtářské), absolvent Wittenberské univerzity
• Antonín Pittner (1814–1897), představitel národního obrození, starosta města
• Vlasta Pittnerová (1853–1926), spisovatelka
• Josef Věromír Pleva (1899–1985), spisovatel
• Jiří Ignác Pospíchal (1634–1699), velmistr křižovnického řádu, ekonom
• Břetislav Rérych (1872–1936), učitel a ředitel školy, všestranně veřejně a kulturně činný
• Prokop Sedlák (1838–1920), podnikatel a politik, poslanec Českého zemského sněmu
• Gertruda Sekaninová-Čakrtová (1908–1986), právnička, politička, disidentka

• Klešter
• Polenský hrad a zámek
• Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie
• Kostel svaté Kateřiny
• Židovské město a hřbitov
• Hřbitovní kostel sv. Barbory
• Husovo náměstí
• Rybník Peklo
• Smírčí kameny, sloupy a kříže