Jílové

Mírové nám., 407 01, Jílové, Tel.: +420 412 557 711, podatelna@mujilove.cz
Jílové/Společnost - Jílové




Město Jílové se rozkládá na rozhraní Děčínské vrchoviny a Českého středohoří v nadmořské výšce 276 m n. m. Zahrnuje několik částí - Jílové, Kamenná, Martiněves, Modrá, Kamenec (obec Modrá s částí Kamenec připojena v roce 1980), Sněžník (obec připojena v roce 1976). Prochází jím hlavní silnice č. I /13. Od roku 1964 je Jílové městem. 1. 1. 2004 mělo včetně uvedených částí 5 305 obyvatel.

Městem protéká Jílovský potok. Pramení v oblasti Nakléřovského průsmyku, v nadmořské výšce 713 m n. m. V průběhu svého toku sbírá vody několika dalších potoků, např. Červeného, Hornojílovského, Martiněvského. Po 20 km se v Děčíně vlévá do Labe. Vzhledem k nepříznivým zkušenostem z povodní je v současnosti prováděna jeho regulace.

Nad městem se vypíná stolová hora Děčínský Sněžník (723 m n. m.), nejvyšší bod Děčínské vrchoviny. V roce 1864 zde byla postavena 33 m vysoká rozhledna, která poskytuje nádherný rozhled do okolí. Z nejznámějších míst, která lze spatřit, uvádíme Milešovku, Bezděz, Ještěd, Krkonoše, pevnost Königstein a věže drážďanských kostelů.

V části Sněžník je celoročně otevřena turistická stezka pro pěší a cyklisty do sousedního Saska (Rosenthal - Bielatal). Pro návštěvníky je připravena síť značených turistických, cyklistických a zimních běžeckých cest.
Další vrchy v okolí Jílového:

  • Výrovna (540 m n. m. ) - na úpatí kopce a jeho stráních rostou chráněné jílovské tisy. Podle legendy stával na vrcholu strážný hrad, který měl chránit již uvedenou obchodní cestu
  • Holý vrch (528 m n. m. ) - nejzápadnější čedičový bod Českosaského Švýcarska. Svahy jsou pokryty sutěmi a lze spatřit i pětiboké nebo šestiboké čedičové hranoly. V okolí roste jedovatý rulík zlomocný
  • Javorský vrch (617 m n. m. ) - roste zde celá řada chráněných rostlin - sněženky, bledule, úpolíny, lilie zlatohlavé a lýkovec obecný
  • Lotarův vrch (512 m n. m. ) - s tímto místem jsou spojené události bitvy mezi českým knížetem Soběslavem I. a německým císařem Lotarem roku 1126. Zjara je kopec porostlý konvalinkami, roste tu kokořík, stavače a střevičník pantoflíček
  • Klobouk (501 m n. m. ) - vede tudy turistická trasa do Děčína přes Krásný Studenec. Kromě několika vzácných květin zde roste javor babyka

Město leží v turisticky vyhledávaném Českosaském Švýcarsku. Přírodní krásy jsou ve správě dvou chráněných krajinných oblastí, Labských pískovců a Českého středohoří, v nadmořské výšce: 260 m.n.m.

Z období do 14. století jsou naše poznatky o městě fakticky nedoložené. Domníváme se, že vzniklo podél obchodní lužické cesty a navázalo tak na vývoj děčínské a ústecké oblasti. K roku 1126 se připomíná bitva mezi českým knížetem Soběslavem I. a německým císařem Lotarem III. svedená u nedalekého Chlumce. Legenda s touto událostí spojuje mj. také Lotarův vrch.

První doložená zmínka tehdejšího názvu města - Eulow - pochází z roku 1348, kdy král Karel IV. listinou schválil, že ústečtí měšťané dobyli a zničili zřejmě opevněné dvorce nejmenovaných majitelů v Jílovém a dalších místech.

Později zde bylo léno hradu Lipého (Česká Lípa), seděli na něm postupně rytíři z Naptic, z Lungvic, z Gersdorfu ve službách děčínských Vartemberků. V 16. stol. se uvádí jako součást panství Blansko, následně jílovské větve rytířů z Bünau. Roku 1629 bylo panství prodáno k Děčínu rodině Thunů.

Tvrz je bezpečně doložena až roku 1554. Kolem roku 1574 byla rytíři z Bünau přetvořena ve stylu saské renesance, ve 2. polovině 17. století přestavěna na zámek - byla zbourána stará věž a stavba se celkově navýšila. Park v romantickém stylu s klasicistním pavilonem byl zřízen o dvě století později. V letech 1842 - 1922 sloužil zámek jako přádelna bavlny. Roku 1932 nechali děčínští Thunové zámek novorenesančně upravit jako své nové sídlo a bydleli zde do jara 1946. V 2. polovině 20. stol. sloužil celý areál ke školským účelům. Od roku 2000 je v majetku města. Prochází rozsáhlou přestavbou na společenské a kulturní centrum města. Zámek obklopoval vodní příkop přemostěný naproti hlavnímu vchodu starým kamenným mostem. V r. 2001 bylo veřejnosti zpřístupněno opravené přízemí. Návštěvníkům zde slouží vstupní hala s veškerým zázemím, obřadní síň (slavnostní sál), městská knihovna

Na území města jsou dvě pamětihodná církevní místa. Barokní kostel Nejsvětější Trojice postavený v roce 1682, přestavěn v historizujícím stylu po požáru (1859), a kaplička Panny Marie na Sněžníku (1909).

Až do roku 1765 byl ve městě veden hrdelní soud. Do poloviny 19. století zde byly provozovány trhy.

Jednotlivé části dnešního města existovaly nejdříve jako samostatné obce. Přirozeným vývojem se však postupně připojily a společně vytvořily tzv. lánovou obec. Již kolem roku 1455 vznikly části Martiněves a Modrá. Část Kamenná vznikala kolem roku 1530, Kamenec kolem roku 1830.

Železniční trať Podmokly – Osek - Duchcov vedoucí přes Jílové byla zavedena v roce 1871.

V místě se připomíná ovocnářství, tradici má těžba nekovových rud. Na některých místech jsou dodnes ve skalách zachovány hornické nápisy a značky, známé jsou lokality s bývalými šachtami. Dodnes se na Jílovském potoce zachovaly pozůstatky mlýnů a hamrů. Na začátku 20. století zde byly nejrůznější výrobní aktivity.

V minulosti používané názvy města: Eulow, Ylau, Ylauia, Gilow, Eule, Eulau, Jilové.

  • Zámek v převážně renesančním slohu s pozdějšími přestavbami, dnes v něm péčí města zpřístupněno veřejnosti několik muzejních expozic
  • kostel Nejsvětější Trojice - původně barokní z roku 1682, po požáru roku 1859 přestavěn
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Děčínský Sněžník - stolová hora s kamennou rozhlednou z roku 1864
  • kaple Panny Marie na Sněžníku
  • PP Jílovské tisy - lesní porost na skalnatých stráních jz. od města s přirozeným výskytem tisu červeného
  • Doly na fluorit - dnes již nepoužívané, zakonzervované, avšak v jejich okolí, v místech kde byly důlní výsypky lze nalézt exempláře tohoto kamenného nerostu
  • Holý vrch - sopečná vyvřelina, která do dnešních dnů odolává flóře. Holý vrch dosud není zcela pohlcen travinami či porostem okolí
  • Dub v Jílovém – památný strom, roste na levé straně od silnice z Jílového na Sněžník, v zahradě objektu, který je poslední zástavbou obce; dvoják, obvod kmenů 270 cm, 320 cm

(Zdroj: Wikipedie)


Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz