Skuteč

Nejstarší doložené osídlení území Skutče je již z pravěku (Městské muzeum ve Skutči), což potvrzují mnohé nálezy šipek a škrabadel z tzv.polodrahokamů, nalezené v okolí (např. mezi Borkem a Malhoští) a uložené v městském muzeu.

První písemná zmínka o obci podél obchodní cesty pochází z roku 1289. Zmiňuje se kostel Nanebevzetí panny Marie, přestavěný do gotické podoby Benešem z Wartenberka a jeho ženou Dorotheou Berkovou z Dubé roku 1355. Kromě řady gotických prvků a zvonů ve věži 35 m vysoké i sanktusníku je v něm dodnes zachována i renesanční kruchta, kamenná křtitelnice a pozdně gotická socha Mojžíše držícího desatero na podnoží kazatelny. Obraz Nanebevzetí panny Marie nad hlavním oltářem je kopií obrazu Petra Brandla, pořízené v 18. století. Z přibližně stejné doby jsou i chórové boční oltáře Panny Marie a svatého Jana Nepomuckého (1761-1769). Další dva boční oltáře pod postranními renesančními kruchtami jsou barokní z roku 1729 (Sv. Anny matky Panny Marie, Sv. Františka Xaverského a Sv. Františka Serafinského). Na severní straně kostela byly v nedávné době objeveny středověké fresky. Kolem chrámu byl až do roku 1815 funkční hřbitov, poté se pohřbívalo u špitálního kostela. Dobře je dosud zachován ozdobný náhrobník Jana Felixe Chuchelského z Nestajova z roku 1732.

Kostel knížete Sv. Václava v dnešní místní části Lažany je dokonce starší, již z románské doby s románskými prvky zachovanými nejen ve věži a chóru. Je v něm pohřben majitel Rychumburského panství Berka z Dubé, který dal nejprve v kostele v Janovičkách, kam jí místní pastevci nosili ze soucitu jídlo a poté na blízkém hradě zazdít svou dceru Markétu. Při rekonstrukci hradu za první republiky se dokonce v gotickém výklenku lidské kosti našly. Berka byl vždy v době poutí vystavován, ale někteří poutníci z jeho oděvu odřezávali kožené řemínky a tak se od vystavování již v době „císařpána“ upustilo.

Předtím je historicky doložen i skutečský hrad Humperka,[zdroj?] pravděpodobně převážně dřevěný, stojící na skále mezi dnešním skutečským letištěm a nádražím. Patrně již počátkem 13. století vzniklo dnešní hlavni náměstí za první republiky pojmenované Palackého s gotickými později několikrát přestavěnými domy a převážná část dnešní ulice k dnešnímu nádraží (Nádražní) dříve pojmenované Masarykova. Skuteč měla i právo hrdelní s popravištěm a podle Augusta Sedláčka i doložený dům kata s gotickým portálem (zobrazeným Karlem Liebscherem v dílu Chrudimsko Sedláčkových "Hradů, zámků a tvrzí českých") v dnešní Heydukově (Lažanské) ulici.

K roku 1457 je připomínáno jméno školního rektora Matěje, který byl zároveň písařem a zakladatelem nejstarší městské tzv. „Žluté knihy“.

Středověká Skuteč je známa jako otevřené panské město, že však zde nějaké opevnění a brány, které se na noc uzavíraly byly, dokládá i pohled na západní stranu náměstí z Fimberka s mohutnými zdmi na zadních stranách původně gotických domů a i tvar a název ulice Ve Fortně.

Ve Skutči byl církevní děkanát (zmiňovaný již roku 1655) a později dokonce vikariát. Pozdně renesanční budova děkanátu se zachovala v barokní přestavbě, v padesátých letech však byla zbořena obranná zeď kolem děkanství i s barokní bránou se sochou Panny Marie (socha se snad nalézá v depozitáři městského muzea). Podobný osud stihl i nedalekou barokní sochu Sv. Vavřince a ohroženo bylo i barokní schodiště do děkanského chrámu se sochami Sv. Václava a Sv. Ludmily nahoře a pomníku s křížem dole, z důvodu údajného rozšíření ulice. Schodiště i když tehdy neudržováno bylo zachováno budoucím generacím, odstraněn však byl velký litinový kříž Božího těla, stojící nedaleko na hlavním náměstí proti staré škole (dnes budova Městského úřadu).

Ve Skutči se v roce 1774 narodil významný pražský hudební pedagog a skladatel Václav Jan Tomášek, který je pohřben na Malostranském hřbitově, dnes upraveném na park (pomník ve tvaru velké Davidovy lyry). V budově městského muzea žil a tvořil hudební skladatel Vítězslav Novák, který zde složil kantátu Sláva Tobě Masaryku, provedenou poprvé na Wilsonově nádraží v sobotu 21. prosince 1918, při triumfálním návratu Tomáše Garrigua Masaryka po světové válce do Prahy.

Již v 18. století byla Skuteč sídlem okresního soudu (viz budova na obrázku za barokním Mariánským sloupem), dobré školy (dnes budova městského úřadu na náměstí) a ve století 19. dokonce i sídlem politického okresu. Přes náměstí tekl potok Jordánek, překlenutý před děkanským chrámem Nanebevzetí Panny Marie kamenným mostem, se sochou Sv. Jana Nepomuckého z roku 1750. Počátkem první republiky byl potok převeden do kanalizace a socha Sv. Jana Nepomuckého byla přemístěna ke gotickému domu v tehdejší Masarykově ulici, kde stojí dodnes. Byla postavena Sokolovna, později přeměněná v multifunkční kino. V té době vznikly i skutečské železité lázně kolem kostela Sv. Anny, kde na přelomu minulého a předminulého století koncertovali Vítězslav Novák a nuselský rodák, houslový virtuoz Váša Příhoda, který měl v Anenském údolí svoji vilu. Ještě celou první republiku byla Skuteč sídlem soudního okresu. Na okresním soudě působil spisovatel František Jaromír Rubeš, autor přísloví „nepozdravil u vrbiček“ a pojmu „pan Franc ze zámku“, který odpočívá od roku 1853 na místním starém hřbitově, který byl založen krátce poté, co se přestalo pohřbívat u děkanského chrámu (po roce 1815). Ve Skutči se také 30. října roku 1812 narodil spisovatel a humanista Antonín Rybička (Skutečský), jak dokládá pamětní deska na jeho rodném domě. Místní rodačkou je rovněž Máma Tippmanová neboli Marie Tippmanová (19. 9. 1886 Skuteč - 21. 5. 1965 Ústí nad Labem), která byla spisovatelkou románů pro ženy a dětské literatury. Za První republiky psala též do novin zejména "Národních listů". Hudební skladatel a dirigent Antonín Devátý, známý z dalšího působení v Plzni, se ve Skutči narodil 12. června. 1903. V dnešní ulici Československé armády čp.492 spatřila 25. března 1913 světlo světa též lidová malířka Marie Trojanová-Preclíková (zemřela v Praze 27.11.2002), která malovala své obrazy nejen na Vysočině, ale i Krkonoších a Jižních Čechách.

V minulosti se Skuteč řadila mezi spíše větší města; v roce 1843 mělo město 3620 obyvatel, přičemž v Pardubicích v témže roce žilo 4017 obyvatel. Koncem 19. století dochází k poklesu zalidněnosti města a v roce 1890 při sčítání lidu vykázala Skuteč jen 3344 obyvatel.

Snem Skutečských občanů za první republiky, kdy počet stálých obyvatel města poprvé překročil pět tisíc, bylo založení a vybudování okresní nemocnice ve Skutči. Josef Klement Zástěra a doktor Zvěřina věnovali na tento účel svoje domy v tehdejší Masarykově ulici. Nástup okupantů a poválečná situace (přes 2 tisíce Skutečských občanů odjelo osídlovat Liberecko, zejména město Hejnice zmařila však všechny naděje.

Berní úřad byl ve Skutči zřízen v roce 1850, kdy převzal funkci berní ruly rychmburského panství a fungoval později jako okresní až do roku 1949. Potom byl přemístěn do Hlinska v Čechách. Od roku 1991 přísluší Skuteč okresnímu finančnímu úřadu v Chrudimi a od roku 2013 krajskému finančnímu úřadu v Pardubicích.

Státní gymnázium ve Skutči skončilo v šedesátých letech minulého (20.) století, dnes je ve Skutči církevní Gymnázium suverénního Řádu Maltézských rytířů.

(Zdroj: Wikipedie)

•     František Antonín Rybička - historik, archivář, právník
•     Jan Laub - lékárník, politik, starosta Litomyšle
•     Gustav Porš - český malíř, který ve Skutči žil a zemřel
•     Vítězslav Novák- hudební skladatel, ve Skutči žil a zemřel
•     Václav Jan Tomášek, skutečský rodák, hudební skladatel
•     František Jaromír Rubeš, básník, pochován ve Skutči
•     Antonín Devátý, skutečský rodák, houslista, dirigent, hudební skladatel

(Zdroj: Wikipedie)

•     Kostel Božího těla (bratří Lutkové), gotický z let 1383-1391
•     Kostel Nanebevzetí Panny Marie, 1350 připomínán jako farní, 1655 jako děkanský
•     Mariánský sloup na náměstí Palackého se sochami Panny Marie Neposkvrněné, Sv. Václava, Sv. Ludmily, Sv. Josefa a Sv. Floriána
•     Pomník Františka Rubeše
•     Pomník obětem 2. světové války
•     Děkanství a pomník třetímu odboji
•     Okresní soud na náměstí Palackého
•     Gotický dům v Nádražní (dříve Masarykově) ulici
•     Tomáškův rodný dům s pamětní deskou
•     Bronzová busta Václava Jana Tomáška na žulovém sloupu z roku 1998 v Heydukově ulici
•     Pamětní deska T.G.Masaryka na rohu Havlovy a Heydukovy ulice (ve Skutči třikrát přednášel, naposledy těsně před 1. světovou válkou o Karlu Havlíčkovi)
•     Socha sv. Jana Nepomuckého (barokní)
•     Socha sv. Václava, u schodiště chrámu
•     Socha sv. Ludmily u děkanského chrámu
•     Pískovcová socha Sv. Antonína Paduánského z roku 1815 u kostela Božího těla
•     Panský špitál u gotického kostela Božího těla
•     Hrobka (hroby Švédů z třicetileté války)
•     Hrobka spisovatele Svobody (kopie pařížského Parthenonu) zbořena
•     Vstupní portál do katovny
•     Městské museum s památníkem Vítězslava Nováka
•     Kostel sv. Václava se sochou téhož světce v portálu před chrámem
•     Kaple Sv. Anny se železitým pramenem
•     Původní kamenný kilometrovník a rozcestník v Borku
•     Kaple ve Skutíčku
•     Boží muka u koupaliště a u rybníka
•     Původně gotický hrad Rychmburk s barokním kostelem ve stejnojmenné obci (od padesátých let Předhradí)
•     Rodný dům básníka Adolfa Heyduka (hostinec nedaleko Lažan) s jeho bustou
•     Okresní úřad (tzv. parlament)
•     Komenského škola s bustou biskupa Jana Amose Komenského
•     Nová kašna Sv. Jana na náměstí (náhrada za starou kašnu a kříž před radnicí zničené v padesátých letech)
•     Řada původně gotických domů na náměstí (podloubí zazděna po požáru)
•     Budova lékárny proti okresnímu soudu
•     Budova školy z první republiky v Havlíčkově ulici
•     Původně zájezdní hostinec Čertovina (s mansardovou střechou a studnou uvnitř budovy)
•     Vila malíře Gustava Porše proti Komenského škole
•     Barokní kostel na Štěpánově a blízké "Tři Lípy" s křížem
•     Nádraží Skuteč staré dráhy (od padesátých let Žďárec u Skutče)
•     Nádraží Skuteč nové dráhy do Poličky (dříve Skuteč město)
•     Letiště Skuteč na Humperkách
•     Rodný dům spisovatele Antonína Rybičky (Skutečského) s pamětní deskou
•     Rubešův dům čp.144 na náměstí, v němž 10.8.1853 básník zemřel
•     Radnice (městský úřad, původně stará škola) na náměstí
•     Přírodní park Horka s několika zatopenými lomy
•     Hraniční kameny rychmburského panství z roku 1823 v lese Borku
•     Skutečská "moderna" - rohový čtyřpodlažní dům s půlkruhovými balkony z 20. let 20. století na nároží Havlovy a Rybičkovy ulice
•     Přírodní park Horka mezi Skutčí, Vrbatovým Kostelcem a Ležáky s desítkou zatopených granodioritových lomů, vytvářejících hluboká (až 60 m) romantická jezírka

(Zdroj: Wikipedie)