Město Rousínov leží na úpatí jihovýchodní okrajové části Drahanské vrchoviny v údolí na pravém břehu Rakovce 7 km na sever od Slavkova, 25 km východně od Brna na státní silnici z Brna do Olomouce na 216. kilometru dálnice z Brna do Olomouce. Městem prochází železniční trať z Brna do Přerova. Nadmořská výška je 241 m. Rousínov se stal přirozeným centrem okolních obcí. Jeho místními částmi jsou dnes Čechyně, Královopolské Vážany, Kroužek, Slavíkovice, Rousínovec a Vítovice.
Klikněte pro zvětšeníŽije zde přes pět tisíc obyvatel, kteří vyhledávají pracovní příležitosti v místních soukromých firmách, z nichž mnohé vyšly z tradic nábytkářské výroby v Rousínově. Velká část obyvatelstva využívá blízkosti krajského města Brna jak při výběru pracovních příležitostí, tak při vzdělávání a zábavě.
Další informace:
V roce 1920 byly založeny Spojené UP závody a.s. Brno (nyní Tusculum, a.s.), v letech největšího rozkvětu v roce 1938 zaměstnávaly 1700 pracovníků a byly největší nábytkárnou ve střední Evropě.
Vzdělávání zajišťuje v Rousínově základní škola spolu s mateřskou školou a v uměleckých oborech Základní umělecká škola Františka Sušila, která se významně podílí na kulturním životě Rousínova.
Dalšímu vzdělávání slouží Integrovaná střední škola Slavkov u Brna, která převzala bývalé Střední a odborné učiliště nábytkářské, a pokračuje tak ve více než stoleté tradici odborného vzdělávání v Rousínově. Nabídka školy zahrnuje maturitní obory, učební obory a nástavbové studium.
Klikněte pro zvětšeníVe městě i v jeho místních částech působí občanská sdružení a jiné neziskové organizace, které se aktivně podílejí na využití volného času občanů města, vyvíjejí umělecké a sportovní aktivity, připravují dlouhodobé i jednodenní akce pro děti a mládež i pro návštěvníky města. Příkladem mohou být tělovýchovné jednoty ve všech místních částech Rousínova, které zajišťují sportovní vyžití mnoha zájemců, vzorně se starají o svá sportoviště i zařízení a poskytují je široké veřejnosti.
Příjemným osvěžením v letních horkých dnech může být návštěva letního koupaliště.
Uměleckými tělesy, která reprezentují Rousínov po České republice jsou Smíšený pěvecký sbor Sušil, Smyčcový soubor při ZUŠ Františka Sušila, pěvecký sbor Danielis, Malé hudební družení, cimbálová muzika Kalečník a Divadelní ansámbl D.A.V.A. Nelze opomenout dětské sbory Puntík při mateřské škole a Slavíček při základní škole.
Pro kulturní vyžití celé aglomerace slouží budova Městského kulturního informačního centra Záložna s městskou knihovnou, veřejnou internetovou stanicí, se sály vhodnými ke společenským i soukromým akcím.
V místních částech Rousínova – v Kroužku, Čechyni, Rousínovci, Slavíkovicích i v Královopolských Vážanech – jsou místními občany udržovány tradiční krojované hody spojené s průvodem stárků a hodovou zábavou.
Ve městě rovněž přibývá soukromých firem, které nabízejí služby pro místní občany i návštěvníky města. Podnikatelské aktivity jsou podporovány místní samosprávou.
První písemná zmínka o existenci obce Rousínov je již z roku 1222 v listině krále Přemysla Otakara I. a Jindřicha Vladislava. Pravděpodobně se tehdy jednalo o Starý Rousínov, dnešní místní část Rousínovec. Nový Rousínov se začal vytvářet pro svou výhodnou polohu podél silnice z Brna do Olomouce a k roku 1321 je tu doloženo mýto. Je to však první i poslední doklad, který o Rousínovu mluví jako o vsi, která tehdy patřila panovníkovi jako příslušenství brněnského Špilberku. Význam Rousínova vzrostl, když král Jan Lucemburský v roce 1333 zrušil povinnost pro kupce, jedoucí od Vídně, vstupovat do Brna přes Měnín a Brno se tak stalo význačnou křižovatkou cest z Vídně dále na Olomouc. Posléze v roce 1350 Rousínov přešel nařízením markraběte Jana, syna Jana Lucemburského, od práva měnínského k právu brněnskému.
Město i později patřilo k majetku královskému a bylo často dáváno do zástavy. Bouřlivé doby ve válkách husitských a po nich se přehnaly i tímto krajem, neboť v jeho okolí probíhaly boje krále Jiřího z Poděbrad s vojsky uherskými. Jako zadostiučinění král Jiří z Poděbrad obnovil rousínovským jejich bývalá privilegia a potvrdil i nová-např. právo várečné, tzn. aby v okruhu půl míle v obcích kolem Rousínova nikdo pivo nevařil, právo odúmrti, tzn. možnost odkázat své statky nejbližším příbuzným, dále zproštění robot zemských, právo na pokuty a na vlastní jurisdikci. K nepochybně velmi významným patřilo i privilegium na výroční trh na den sv. Trojice a tří dnů následujících.
V roce 1559 král Ferdinand I. prodal Špilberk s příslušenstvím, tedy i s Rousínovem, moravským stavům a ti Rousínov v roce 1560 prodali svému příslušníku Vilému Dubčanskému. Tím se z města královského stalo město poddanské, které i dále často měnilo své majitele až do r. 1593, kdy byl Rousínov koupen Oldřichem z Kounic a připojen ke slavkovskému panství. S ním zároveň přešel ke slavkovskému panství Kroužek, kdežto Rousínovec patřil k Podolí, Slavíkovice k Pozořicím a Vážany ke Královu Poli. Za nové vrchnosti se rousínovským vedlo stejně dobře jako za dob minulých a Rousínov se zdárně rozvíjel. Žili zde velmi bohatí lidé, kteří půjčovali peníze i sousedním obcím.
Období třicetileté války Rousínov přestál lépe než jeho okolí i přesto, že jeho branami často prošlo vojsko. Proto se i po válce mnohem rychleji hospodářsky pozvedl. Je zde doloženo mnoho řemesel, která souvisela s čilým ruchem na silnici z Brna do Olomouce. S ním je spojeno i provozování 8 zájezdních hostinců. Významu začíná nabývat obchod, který je ovšem ve velké většině v rukou židů, kteří již v této době tvoří nematou část obyvatelstva.
Tím, že Rousínov vojskům lépe odolával, vojska se obrátila na drancování okolních obcí. Následující řádky krátce připomenou historii čtyř obcí, které s Rousínovem bezprostředně sousedily a v celé historii vytvářely často s Rousínovem z různých hledisek jeden celek.
Nejstarší zmínka je dochována o Slavíkovicích v roce 1237, kdy je zmiňován Předbor ze Slavíkovic, pravděpodobně zeman na některém statku ve Slavíkovicích. Farností obec patřila k Rousínovci, stejně jako Rousínov, Kroužek, Dražovice, Podbřežice, Komořany Vážany i Habrovany. Celá farnost příslušela ke kapitule sv. Petra v Brně a je z toho zřejmé, že Rousínovec byl tenkrát obcí hospodářsky velmi zdatnou a tvořil jeden celek s Rousínovem. V době třicetileté války Rousínovec velmi utrpěl, Švédové vše odtáhli a zůstalo zde velmi málo obyvatel. Přes snahy svatopetrské kapituly se velmi pomalu obnovoval život a po další ráně, kdy 9.června 1715 shořel kostel, fara a téměř celá vesnice, bylo nutno přistoupit ke stavbě nového kostela. Ten byl dokončen v roce 1732.
O Vážanech máme první písemné zmínky z roku 1364, ale již dříve zde pravděpodobně existovala zemanská tvrz. Vážany přešly postupně na počátku 15.století do majetku kartouzského kláštera v Nové Vsi (tj. v Králově Poli) a odtud pochází název Královopolské Vážany. Po zrušení královopolského kláštera přešly Vážany na náboženský fond, který v roce 1786 dal vystavět kostel sv. Filipa a Jakuba.
Kroužek byl nepatrnou vískou, která během husitských válek zpustla a později střídala své majitele kvůli vlastnictví polí a pozemků. Až po třicetileté válce v roce 1690 si majitel Ondřej z Kounic přivedl nové osadníky z Německa, kteří však v ryze českém prostředí splynuly s řečí i zvyky.
Do konce 17.století spadá zřízení nové fary v Rousínově a z farního obvodu Rousínovce byly vyňaty Rousínov a Kroužek. Celé další století se pomalu zacelují rány minulých dob. Až devatenácté století je rozhodující pro růst rousínovské aglomerace. Ke sbližování obcí dochází rozvojem zdejšího stolařského a nábytkářského průmyslu, stavbou železnice a zřízením stanice pro Rousínov ve Slavíkovicích. V druhé polovině l9.století dochází ke stavebnímu přibližování obcí, zejména novou výstavbou směrem k nádraží. Každá obec si však zachovává samosprávu světskou i duchovní a sama si vybudovává obecné školy. Škola měšťanská a později i školy odborné byly soustředěny v Rousínově.
Je třeba ještě zmínit významnou obec židovskou, která v Rousínově existovala do roku 1919. Kdy však tato obec vznikla nelze přesně určit. Židé se tu usazovali brzy , protože Rousínov byl výhodným místem pro obchod. K většímu osídlení Židy docházelo v druhé polovině 15. století. Věnovali se obchodu se zbožím i s penězi. Roku 1593 si vymohli na vrchnosti volit vlastního židovského rychtáře a dva starší. Třicetiletá válka Židy značně poškodila, protože většina jejich domů byla za městskými hradbami. Po válce se do Rousínova přistěhovalo mnoho nových Židů, roku 1658 si vystavěli vlastní špitál a strhli na sebe většinu rousínovského obchodu.
- František Sušil - národní buditel, sběratel písní a tanců a kněz (1804)
- Vladimír Čermák - soudce Ústavního soudu ČR, zakladatel katedry politologie na MU (1929)
- Radek Suchomel - mistr Evropy a vicemistr světa v kulturistice
- Mikuláš Braschmann - matematik na moskevské universitě (1796)
- František Pisko - fyzik na vojenské akademii ve Vídni (1827)
- Viktor Svoboda - právník a propagátor žehu (1889)
- Karel Wittek - brněnský školský pracovník (1824)
(Zdroj: Wikipedie)
- Filiální kostel svaté Máří Magdalény z let 1696 - 1717 na Sušilově náměstí
- Radnice s barokní fasádou na náměstí z 1. poloviny 18. století
- Kaple sv. Floriána
- Kříž Františka Sušila - Sušilovo náměstí
- Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1772 na Sušilově náměstí
- Rodný dům Františka Sušila - Sušilovo náměstí
- Synagoga od roku 1591 sloužila náboženskému účelu a to nepřetržitě až do počátku německé okupace naší země v roce 1938. Od 5. března 1940 byla budova synagogy na základě rozhodnutí říšského protektora zahrnuta do majetku Vystěhovaleckého fondu.[5]
- Židovský hřbitov jižně od Sušilova náměstí v ulici Trávníky
- Farní kostel svatého Václava
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Zvonice se sochou svatého Jana Nepomuckého
- Poštovní stanice Stará pošta - při silnici na Holubice
- Busta Pankráce Krkošky
(Zdroj: Wikipedie)
