Horažďovice
Mírové náměstí, 341 01, Horažďovice
Telefon:
+420 376 511 999
E-mail:
ic@horazdovice.cz
Web:
http://www.muhorazdovice.cz
V současné době jsou Horažďovice třetím největším městem okresu Klatovy. Leží na levém břehu řeky Otavy v nadmořské výšce 427 m. K městu jsou správně přidruženy obce Babín, Boubín, Komušín, Horažďovická Lhota, Svaté Pole, Třebomyslice a Veřechov.
Městem prochází železniční trať Horažďovice předměstí - Klatovy - Domažlice a trať Plzeň - České Budějovice.
V zámku má své sídlo Městské muzeum, Městská knihovna a Dům dětí a mládeže. Od roku 1991 je zpřístupněna část zámku v níž se nalézá reprezentační sál a zámecká kaple a prohlídkový okruh se každým rokem prodlužuje o další zrekonstruované prostory. V chodbě k věži je instalována výstava nábytku ze sbírek muzea. Dvě patra této věže slouží k výstavním účelům.
Péče o zdraví a seniory je zajišťována nemocnicí s rehabilitačním centrem, vybudováním městského zdravotnického zařízení a dvou moderních domů s pečovatelskou službou. První byl postaven v roce 1995 dle projektu Ing. Arch. J. Stříleckého, druhý (dle návrhu prof. Aleny Šrámkové) byl dokončen v roce 2003 a byl oceněn v architektonické soutěži „ Nový domov“ cenou Grand Prix. Další ocenění, tentokrát za novou stavbu v historickém prostředí, získal víceúčelový objekt na Husově náměstí od Ing. Arch. Josefa Pleskota.
Ve městě jsou dvě mateřské a tří základní školy. V areálu kláštera se nachází základní umělecká škola a střední odborné učiliště.
Horažďovice se mimo jiné vyznačují pestrostí kulturního života, který zajišťuje především kulturní středisko. To provozuje kulturní dům a kino, každoročně pořádá Západočeskou přehlídku amatérského divadla, společně s městem oslavy jmenin města, masopustní průvod a mnoho jiných akcí. V městském muzeu se konají četné přednášky a koncerty v rámci Zámeckého hudebního léta. Obnoven byl pěvecký spolek Prácheň, založeno Volné sdružení horažďovických zpěváků a muzikantů, dlouhou tradici má Ochotnický divadelní soubor, loutkové divadlo Rolnička a Spolek rodáků a příznivců Horažďovic.
Také o sportovní vyžití je zde postaráno. Každým rokem se koná mezinárodní mistrovství v motokrosu, cyklistický závod Horažďovický trojúhelník a turistický pochod Horažďovická padesátka, druhý nejstarší v republice. V letošním roce se do centra Horažďovic přesune Mistrovství české republiky ve sprintrally „Rally Agropa“. Ve sportovním areálu Na Lipkách se nacházejí nejen tenisové kurty, nově zřízené víceúčelové hřiště, skateboardová plocha a fotbalové hřistě, ale i celý komplex krytého plaveckého bazénu s možností mnoha aktivit, který je navštěvován nejen obyvateli Horažďovic, ale i návštěvníky z širokého okolí.
Ideální možnost pro turistiku poskytují jak turistické okruhy lemující okolí Horažďovic, tak turistické a cykloturistické trasy vedoucí od Sušice směrem na Strakonice a Blatnou. Velice oblíbeným cílem mnoha lidí, kteří do Pošumaví zavítají, je řeka Otava. Vzniká na Šumavě soutokem řek Vydry a Křemelné a po 113 kilometrech se pod hradem Zvíkovem vlévá do Vltavy. Před několika lety vznikl mezi čtyřmi pošumavskými městy (Sušice, Horažďovice, Strakonice a Písek) projekt „Otavská plavba“, jenž si vzal za cíl propagaci celého regionu Pootaví. Také díky tomuto projektu je vodácká turistika důležitou součástí cestovního ruchu v Horažďovicích.
Město vydává měsíčně své noviny pod názvem Horažďovický obzor a navazuje tak - jako v mnohém jiném - na dřívější tradice.
V roce 1998 byl dokončen informačně orientační systém a neustále se rozšiřuje.
Informační centrum najdete při vstupu do města v Regionálním centru cestovního ruchu v hotelu Prácheň.
Historie Horažďovic je odedávna spjata s nedalekou staroslavnou Práchní. Již v 10. století zde vzniklo opevněné hradiště a zhruba o dvě století později se stal kamenný hrad správním centrem Prácheňského kraje, který ve 13. století zahrnoval přibližně dnešní Horažďovicko, Sušicko, Kašperskohorsko, Strakonicko a Vimpersko. Dnes je možné na Práchni vidět pouze zbytky zříceniny mohutného hradu a kostelík sv. Klimenta ze 13. století.
Nejstarší zprávy (z roku 1251), týkající se Horažďovic, hovoří o osadě Gorazdějovice, založené knězem Gorazdem, žákem a nástupcem sv. Metoděje.
V roce 1292 byla osada povýšena na město králem Václavem II. Město získalo městská práva, zejména právo hradební, v krátké době bylo město opevněno a postavena tvrz. Město bylo vyňato ze soudu královského a stálo se městem poddanským v držení rodu Bavorů.
V roce 1307 nesouhlasil Bavor III. s volbou nového krále Rudolfa Habsburského. Nový král město obléhal, ale při obléhání 3. července 1307 zemřel na úplavici. Obléhání bylo přesto úspěšné, protože smrt krále byla během něj utajena.
Po roce 1404 se stalo město majetkem pánů z Hradce. V období husitských bouří stálo město na straně táboritů i proti vlastní vrchnosti. Roku 1459 koupil panství rod pánů z Kocova, město získalo právo pořádat svatohavelské výroční trhy.
Později se panství stalo majetkem Půty Švihovského ze Švihova a Rýzberka. V roce 1503 nechal postavit vodovod, dále nechal zřídit klášter minoritů a zavedl městské právo podle práva Starého Města pražského. Město též mělo právo várečné, Švihovští získali i právo na clo, mýto a druhý výroční trh – petropavelský.
V době stavovského povstání v roce 1619 vyznávali majitelé panství víru českých bratrů. Město bylo vypáleno císařským vojskem, přišly hlad a epidemie, panství bylo zkonfiskováno.
Novým majitelem panství se stal přísně katolický rod Šternberků, který přispěl k rozvoji města. Byl přestavěn kostel i zámek a rozšířena městská práva. Od roku 1719 se majitelé města rychle střídali. V roce 1845 koupil panství kníže Rudolf Kinský ze Vchynic a Tetova. Jeho rod vlastnil panství až do roku 1945 a velmi se zasloužil o rozvoj města.
Prosperitu ale přerušil neuvážený postoj měšťanů zainteresovaných na formanství, kteří v polovině 19. století odmítli napojení na tehdy budovanou železniční trať z Plzně do Českých Budějovic. Hospodářský růst se značně zpomalil a nezlepšil se ani po zřízení odbočky do Sušice a Klatov.
Koncem 2. světové války bylo město 6. května 1945 osvobozeno americkou armádou generála Pattona.
Na místě gotické tvrze ze 13. století dnes stojí barokní zámek. Z původního hradu, který byl za Švihovských přestavěn na renesanční zámek, se dochovalo pouze sklepení vytesané do skály a zbytky okrouhlé věže. Ve většině zámeckých prostor sídlí od roku 1920 městské muzeum. Současné expozice muzea popisuje dějiny Horažďovic od pravěkého osídlení po současnost, expozici doplňuje zajímavá výstava minerálů z okolí. Ve věžních prostorech se každoročně konají různé výstavy. Mezi nejvýznamnější památky patří kromě zámku také zbytky opevnění města a Červená brána, která je dnes uváděna jako druhá nejstarší v Čechách. Dominantou náměstí je děkanský kostel sv. Petra a Pavla, který pochází ze 13. století. Poblíž kostela se nachází morový sloup se sochou Panny Marie a v Hradební ulici masné krámy z 18. století. Ve středu města lze nalézt také gotické, renesanční a barokní domy. Další významnou památkou je klášterní areál s kostelem Panny Marie stojícím na místě kaple sv. Michala ze 13. století. Téměř sto let byl klášter sídlem generální správy kongregace školských sester de Notre Dame pro celé území Čech, která se sem po roce 1989 vrátila zpět.
- Victor Fürth, architekt
- Emanuela Kittrichová, architektka
- Stanislav Mayer, dlouholetý starosta města, poslanec zemského sněmu, první předseda české sekce zemské zemědělské rady
- Zámecký vodní mlýn
- Zámek Horažďovice
- Sloup - Mariánský sloup
- Socha sv. Floriána
