Pověst o založení města
Jednou jel touto krajinou rytíř i se svým služebnictvem. Hledal místo pro svou novou osadu. Tou dobou byly ještě lesy hluboké a zdály se nekonečné a možná i to přispělo k tomu, že se rytíř a jeho výprava v lesích ztratili. Protože byl i rytíř již dosti unaven, rozhodl o kratším odpočinku u lesní studánky pod statným dubem. Když rytíř nakrátko usnul, zdál se mu podivný sen o krásné víle, která měla v ruce košíček a z něj rozhazovala po krajině malé domečky.
Když se pak rytíř vzbudil, vzpomněl si na svůj sen a myslel, že to snad bylo znamení. Tak rozhodl, že na tomto místě založí vesnici. Kolem dubu, pod kterým usnul, dal vykácet les a ze samotného dubu postavil první domek, co ve vesnici byl. A na památku jeho snu – jeho pouhého třeštění ji pojmenoval Třešť. (třeštění – snění)
Farní ves Třešť byla založena při kolonizaci pomezního hvozdu česko-moravského v průběhu 13. století v průsečíku dvou historických cest – Lovětínské a Humpolecké. První písemná zpráva o Třešti pochází z roku 1349, kdy je připomínán farní kostel sv. Martina. Tehdy náležela Závišovi z Třeště, po něm byl vlastníkem Štěpán z Březnice, který ji prodal r.1359 moravskému markraběti Janu Jindřichovi. Ten ji téhož roku prodal Šternberkům, kteří Třešť drželi do roku 1493. V letech 1493-1627 zde vládli Vencelíkové, po nich v letech 1627-1657 Herbersteinové z Korutan, 1657-1669 Gayerové z Edelbachu, v letech 1669-1844 Herbersteinové z rakouské linie, 1844-1945 byli vlastníky Třeště rakouští Sternbachové.
Za vlády Vencelíků byl na náměstí založen luteránský kostel a obyvatelé přestoupili k protestantské víře. Nástupem Herbersteinů se Třešť stává opět katolickou.
Ve městě se rozvíjela řemesla a vzkvétaly cechy. Roku 1753 žilo v Třešti 187 řemeslnických mistrů a 19 tovaryšů. Z nich bylo téměř 100 soukeníků. V 19. století vznikají v Třešti továrny na výrobu sukna, nábytku (zvláště vyřezávané hodinové skříně dodávané do celé Evropy) a sirek, později vznikl průmysl oděvnický a strojírenský.
U zrodu průmyslu stáli místní židovští podnikatelé. Židovská komunita vznikala v Třešti brzo, neboť ve 2. pol. 13. století je zmiňován rabín Jakub z Třeště. Kolem roku 1845 žilo zde 621 Židů, jejich počet postupně klesal, až roku 1929 žilo v Třešti pouze 38 židovských obyvatel, kteří se stali obětí holocaustu.
Židovskou komunitu připomíná synagoga v empírovém slohu znovupostavená po požáru 1824 a židovský hřbitov.
Odpor obyvatel Třeště proti fašistické okupaci připomínají pamětní desky se jmény umučených na budově městského úřadu a vězeňský dvůr, kde bylo v květnové revoluci 1945 zavražděno 33 občanů.
Roku 1901 byla Třešť, tehdy největší městys na Moravě, povýšena na město. Roku 1872 zde byla založena první česká měšťanská škola na Moravě.
- Věra Brodmann-Nováková (* 1962) – houslistka, sólistka a koncertní mistr Filharmonie v Nice
- Jiří John (1923–1972) – malíř a grafik, jeden ze dvou spolutvůrců Památníku obětí holokaustu v Pinkasově synagoze v Praze
- Vít Kaňkovský – poslanec, zastupitel
- Pavel Knihař – příslušník francouzských legií
- Miroslav Pátek – poslanec, chemik
- Šimon Partlic – filosof, lékař, vědec, astronom
- František Radkovský (* 1939) – 1. biskup plzeňský (1993–) a titulární biskup aggarský (1990–1993)
- Václav Richter (1900–1970) – historik a teoretik umění, také ředitel Moravského uměleckoprůmyslového muzea v Brně
- Josef Alois Schumpeter (1883–1950) – právník, národohospodář a politolog z místního váženého rodu; později emigroval doUSA, kde se stal jedním z předních ekonomických teoretiků („kapitalismus je tvořivé ničení“)
- Josef Jiří Švec (1883–1918) – plukovník čs. legií v Rusku, proslavený svou apelativní sebevraždou, kterou povzbudil legionáře v bojích na transsibiřské magistrále
- Otto Šimánek (1925–1992) – filmový a divadelní herec; k jeho velkým rolím patřil i v zahraničí známý seriál Pan Tau
- Farní kostel sv. Martina
- Kostel sv. Kateřiny Sienské
- Zámek
- Bývalá synagoga
- Židovský hřbitov
- Památník na Vězeňském dvoře
- Rodný dům J. A. Schumpetera
- Hřbitovní kaple
- Marianum
- Křížová cesta – Kalvárie
- Barokní sochy Na Hrázi
