Hustopeče

Katastr města patří k nejstarším osídleným oblastem jižní Moravy. První písemné zmínky pocházejí z  poloviny 13. století, kdy byl majitelem města Vilém z Hustopečí. Od počátku 14. století do sklonku 16. století náleželo město klášteru Králové (Aula Regia) na Starém Brně. Významný mezník představoval rok 1572, kdy povýšil císař Maxmilián Hustopeče na město a udělil jim znak, který používají dodnes. V 16. a 17. století učinila z města strategická poloha na hranici tří zemí významnou zastávku na tzv. Uherské cestě. Od roku 1599 patřily Hustopeče rodu Lichtenštejnů, který je spravoval až do roku 1848. Poté se staly sídlem politického a soudního okresu. 8. října 1938 bylo město v důsledku Mnichovské dohody zabráno nacistickými vojsky. Po skončení 2. světové války byl soudní a politický okres Hustopeče obnoven a při reorganizaci státní správy Československa v r. 1960 došlo k jeho připojení k okresu Břeclav. V r. 2003 byly Hustopeče pověřeny funkcí obce s rozšířenou působností, což jim navrací původní postavení správního a administrativního centra regionu.

Název města má zřejmě původ v osobním jménu Úsopek, které mohlo být složeno ze staré podoby slova „vous“ a slovesa „péci“ a značilo by tak ves lidí Úsopkových, nebo jde rovnou o posměšné označení lidí v osadě, protože si „pekli vousy“. Nejstarší předpokládanou podobou jména by pak byla Úsopeč, ze které vzniklo v německém prostředí v první polovině 13. století jméno Uspeč (Vzpez, Vzpechs, Vzpetsch), odkud už nebylo daleko k Auspecz doloženému již ve 14. století a ke konečnému Auspitz. V češtině se přidalo na začátek pro snazší výslovnost písmeno „H“ a celý počátek slova se překlonil k slovu husto („často“). Tak vznikla lidová verze výkladu jména obce, že se zde buď „často peklo“ nebo že zde „často peklo“, tedy bylo velké horko.

Roku 1572 povýšil císař Maxmilián Hustopeče na město a udělil jim znak, jehož podoba zůstává nezměněna do současnosti. Znak je červenozlatý. V pravé polovině ukrývá symboly vinařství: větévku vinné révy s červeným hroznem a kosíř. V levé polovině znaku je stříbrná orlice.

Městská pečeť z roku 1322 nese také znaky vinařství – větvičku vinné révy se dvěma hrozny a dva vinařské nože.

Už ve středověku prosluly Hustopeče svou vinařskou kulturou, která se zde rozvinula s příchodem německých kolonistů ve 13. století. Spolu se Znojmem a Mikulovem platily za nejvýznamnější vinařská centra Moravy. Záležitostmi vinařství se zabýval hustopečský horenský soud, nejpřísnější na Moravě, od jehož výnosů neexistovalo odvolání.

Hustopeče disponovaly prvotřídními viničními svahy a zdejší vinařství bylo úzce propojeno s Brnem, jehož měšťané zde kolem roku 1365 vlastnili jednu třetinu vinohradů. Před třicetiletou válkou zabíraly vinice téměř 2/3 výměry hustopečského katastru. Poté došlo k naprostému úpadku a původní stav byl obnoven až v polovině 18. století, kdy se Hustopeče s výměrou více než 3 843 měřic staly prvním vinohradnickým městem Moravy.

Koncem 19. a začátkem 20. století došlo k prudkému poklesu pěstování révy vinné. Především řada nových plísňových onemocnění a nakonec také kořenová mšice (révokaz) do konce roku 1924 zničily téměř všechny vinohrady.

Po 1. a 2. světové válce dochází k obnově výsadby vinic a hustopečské vinařství opět nabývá na významu. Dnes jím žije velká část hustopečského obyvatelstva. Pravidelně, již bezmála 50 let se na 1. května koná Prvomájová výstava vín. Největší vinařskou akcí v Hustopečích jsou Burčákové slavnosti, které se konají vždy první říjnový víkend, dále pak Oslava svatomartinských vín a husí, pořádaná ke svátku sv. Martina v polovině listopadu.

Hustopeče se v minulosti proslavily svými trhy. Výhodná poloha na hranici tří zemí z nich učinila významnou stanici tzv. Uherské cesty, po níž byl hnán dobytek z Uher na západ. Hustopeče se tak díky dobytčím trhům staly důležitým obchodním centrem. 

V průběhu staletí získávalo město od panovníků četná trhová privilegia. V roce 1528 zde král Ferdinand I. ustavil třicátkový úřad, který mu vybíral třicátý peníz z ceny za každý kus cizozemského dobytka. Ferdinand a jeho následovníci tím získali prostředky na tažení proti Turkům.

Zdejší trhy učinily z Hustopečí obchodní centrum celého regionu a nabízely velmi široký sortiment zboží. K jejich nadšeným návštěvníkům patřil i Tomáš Masaryk nebo Vilém Mrštík.

• kostel sv. Václava a sv. Anežky České
• kaple svatého Rocha
• Mandloňová rozhledna