Dnešnímu návštěvníku Fulnek nabízí město především historický odkaz v podobě monumentální kulisy zámku, jenž byl v rámci restituce vrácen potomkům posledního majitele. Na protějším svahu můžeme spatřit rekonstruovaný kostel sv.Josefa při kapucínském klášteře sousedící s upraveným areálem středověkého hřbitova s kaplí sv.Rocha z r.1632 a vilou Loretou. V městě samém patří k pokladům dějin světové vzdělanosti i památník J.A.Komenského s dochovanou budovou Sboru, v níž Komenský žil a působil. V přilehlém parčíku se týčí socha učitele národů v působivém pojetí Jana Štursy. Nad náměstím můžeme shlédnout augustiniánský klášter s gotickým ambitem a stylově čistým barokním chrámem Nejsv.Trojice s nejkrásnějším interiérem na Moravě. Mezi další kulturní památky, které se nachází v centru města paří sochařská výzdoba samotného náměstí včetně přístupového schodiště ke kostelu, radnice, Městské zvonice s pozůstatkem městských hradeb.
Město bylo založeno pravděpodobně pány z Lichtenburku, první zmínka o něm pochází z roku 1293. Původně s celým přilehlým fulneckým panstvím náleželo k Opavskému knížectví. Nejdříve patřilo více vlastníkům, mezi nimi kupříkladu Janu Jičínskému z Kravař a Fulneka do roku 1434, pánům ze Šternberka do roku 1441, opavským knížatům do roku 1454, Janu Krumsínovi z Lešan do roku 1464, králi Jiřímu z Poděbrad do roku 1468, Janu ze Žerotína zástavně od roku 1468 a koupí od roku 1475. V roce 1427 bylo město dobyto husitským hejtmanem Janem Tovačovským z Cimburka. Roku 1480 bylo fulnecké panství zapsáno Janem ze Žerotína do olomouckých zemských desk a od té doby se počítá k Moravě, v jejímž rámci tvořilo fulnecký výběžek, zabíhající do Slezska. V 15. a 16. století působila ve Fulneku Jednota bratrská, která zde zřídila i svou školu. V 16. století město vlastnili nadále páni z Žerotína, Schweinitzové z Pilmsdorfu a Skrbenští z Hříště.
Zmínky o Jednotě bratrské ve Fulneku pocházejí již z roku 1483. V letech 1618 – 1621 zde působil jako správce Jednoty Jan Amos Komenský, jenž tu vytvořil několik svých děl (např. sociálněkritické dílo Listové do nebe), mimo jiné také mapu Moravy, vydanou posléze roku 1627. J.A. Komenský a jeho vrchnost Jan II. Skrbenský z Hříště podporovali české stavovské povstání proti habsburskému císaři Ferdinandu II. a proto museli v roce 1621 před postupujícím císařským vojskem uprchnout.
Třicetiletá válka zanechala v životě města i panství hluboké stopy. Po ukončení válečných strastí Vestfálským mírem se v polovině 17. století zvýšilo platové i robotní zatížení obyvatel ze strany vrchnosti, na vesnici se poměry vystupňovaly až k úplnému nevolnictví. Na rekatolizaci obyvatel Fulneku nestačil augustiniánský klášter (založený v roce 1389), proto byl roku 1668 založen ještě klášter kapucínský, jenž ve městě přetrval až do roku 1950, naproti tomu klášter augustiniánský byl za josefínských reforem roku 1784 zrušen.
V letech 1622–1788 drželi panství Bruntálští z Vrbna. Fulnek se v této době stal střediskem všech Vrbnovských statků. V roce 1638 byl městský znak doplněn třemi zlatými liliemi s písmenem W s vrbnovskou hraběcí devíticípou korunou. Roku 1788 panství přešlo na Karla Antonína Čejku z Badenfeldu, zbohatlého opavského obchodníka se suknem. Jeho vnuci panství v roce 1842 prodali Kristiánu Fridrichu Stockmarovi, jenž velkostatek roku 1855 postoupil belgickému princi Filipovi, hraběti z Flander.
Zámek ve Fulneku před rekonstrukcí
Správu panství prováděli úředníci v čele s hejtmanem. V záznamech té doby jsou uváděni pomocní úředníci, písaři, důchodní. Od druhé poloviny 17. století nacházíme podrobnější zprávy o výčtu zámeckých služebníků a jejich povinnostech. Uvádí se purkrabí, obroční, lesmistr, porybný a šafář. Až do osmdesátých let 17. století se na panství úřadovalo česky, poté již pouze německy. Rovněž městské úřadování ovládla beze zbytku němčina, takže od poslední čtvrtiny 18. století až do třetí čtvrtiny 19. století měl Fulnek ráz převážně německý. Nižší samosprávu a soudnictví ve venkovských obcích vedli vesměs dědiční fojtové (rychtáři). Pomáhali jim dva až čtyři sousedé, označovaní jako konšelé. Koncem 18. století se ve větších obcích objevují i obecní písaři, tuto úlohu zastávali zpravidla učitelé. Tyto poměry bez větších změn trvají až do poloviny 19. století.
Během druhé světové války byla velká část středu města srovnána se zemí, později probíhala obnova dle návrhů architekta Z. Sedláčka.
Navzdory válečnému zničení bylo historické jádro města vyhlášeno městskou památkovou zónou.
Železniční stanice Fulnek je trvale uzavřena od 8. března 2009, trať mezi Suchdolem nad Odrou a Fulnekem je však v provozu.
(Zdroj: Wikipedie)
- Anton Gödrich - cyklista, účastník prvních novodobých olympijských her v Aténách 1896. Druhé místo v silničním závodě na 87 km
- Bořek Zeman - sochař, medailér, malíř a pedagog
- Jan Leopold Hay - biskup, duchovní otec tolerančního patentu císaře Josefa II.
- Franz Konwitschny, junior - dirigent, šéf Státní opery v Drážďanech a Berlíně
- Antonín Brosmann - hudební skladatel
- Johann Joseph Thalherr - rakouský architekt
- Franz Ballner - rakouský lékař-hygienik
- Zámek na kopci nad městem na místě původního gotického hradu sestává z horní a dolní části. Horní část je renesanční z druhé poloviny 16. století, nejvyšší patro a věž pocházejí až z roku 1633. Po požáru roku 1801 bylo obnoveno jen severní křídlo. Dolní zámek je barokní, z konce 17. století.
- Dům Jednoty bratrské, nyní muzeum a Památník Jana Amose Komenského, národní kulturní památka, byl vystavěn roku 1407, v roce 1612 přestavěn na modlitebnu, roku 1691 na špitál. Dům zahrnuje kapli a obytnou budovu s renesančním portálem.
- Augustiniánský klášter ve městě byl původně gotický, ze začátku 15. století (křížová chodba).
- Farní kostel Nejsvětější Trojice, umělecky mimořádně cenná barokní stavba, byl vystavěn v letech 1750–1760, vysvěcen roku 1761.
Na náměstí se nachází morový sloup, kašna se sochou sv. Jana Sarkandra (jediná dochovaná barokní kašna na Novojičínsku; vytvořena roku 1749 Janem Jiřím Heintzem z Uničova, později z Olomouce) a sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1769.
Památník Jana Amose Komenského ve Fulneku – první expozice byla otevřena v roce 1954. Další instalace byly zpřístupněny v letech 1970 a 1992. Památník Jana Amose Komenského seznamuje s životem a dílem J. A. Komenského ve Fulneku v letech 1618–1621. Přiblížena je historie bratrského sboru ve Fulneku a obnovené církve Jednoty bratrské ochranovské od roku 1727.
