Město Šenov vzniklo jako územní samosprávná jednotka v roce 1993 a 5. 10. 1998 se Šenov stává městem. Katastr o rozloze 1 663 ha tvoří z 900 ha zemědělská půda a z 430 ha lesy na severních a jižních svazích.
Šenov se rozkládá podél obou břehů říčky Lučiny v nadmořské výšce 255 m. Klimatické podmínky jsou ovlivňovány rozsáhlým masivem Beskyd – 15 km jižně a příčným směrem k převládajícím větrům z rozsáhlých polských rovin, které dávají oblasti ráz chladnějšího počasí.
S účinnosti od začátku roku 2007 došlo ke změně okresní příslušnosti u města Šenov z okresu Frýdek-Místek na okres Ostrava – město.
V Šenově žije cca 6 000 obyvatel, bydlících převážně v rodinných domcích (cca 1 800 popisných čísel).
Šenov, dříve nazývaný též Šonov, (německy Schönhof, polsky Szonów, Krásné Dwory) patří k nejstarším sídlům ve Slezsku. Přesné datum založení není známo, ale archeologické nálezy v okolních lokalitách potvrzují osídlení této oblasti již v paleolitu. Později docházelo k osídlení podél obchodní stezky od Baltického moře k jihu, karpatskou stranou Moravské brány. Pravděpodobně vznikl již ve 12. století jako předkolonizační slovanská osada při obchodní cestě z Opavy do Těšína, kde v dnešní místní části Vráclav mohla existovat vodní tvrz v močálovité krajině. První písemná zmínka o Šenovu je v soupise desátků vratislavského biskupství z doby kolem r. 1305. Od 12. století patřil k těšínskému knížectví jako jeho západní část, které bylo od dob Přemysla Otakara II. až do r. 1742 součástí zemí Koruny české a do r. 1918 součástí Rakousko-Uherska pod vládou Habsburků.
14. století – 18. století
V roce 1388 je Šenov připomínán jako zvláštní samostatný statek, ve 14. a 15. století zde sídlili zemané označovaní jako Šaškové ze Šenova. V roce 1531 koupili statek Sedlničtí z Choltic, kteří zahájili stavbu menšího renesančního zámku. Ten dostal konečnou podobu až za nového vlastníka, kterým byl od roku 1549 Jaroslav Skrbenský, svobodný pán z Hříště.
19. století
V roce 1829 je panství i se zámkem prodáno Filipu Ludvíkovi, hraběti Saint Genois. Poslední majitel, od roku 1893 hrabě Jindřich Larisch z Mönnichu, neměl o zámek příliš zájem, tak objekt chátral včetně vybavení a roku 1927 byl na žádost majitele zbourán. Vybavení bylo z části rozebráno, zámecká knihovna převezena do Vídně, stavební materiál byl použit místními občany.
20. století
V 50. letech 20. století byly brigádnicky rozebrány zbytky zdiva k terénním úpravám zámeckého parku. Do dnešních dnů přetrvala v parku řada dendrologických zajímavostí. Ze zámeckého areálu se zachovala pouze budova správce panství, později sídlo národního výboru, nyní Základní umělecká škola se sgrafity místního rodáka malíře Viléma Wünsche.
Namísto nedochovaného dřevěného renesančního kostela sv. Mikuláše byl vystavěn roku 1764 farní kostel Prozřetelnosti Boží. Stavitel Jakub Pánek zde užil pro rokoko zajímavý centrální půdorys s půlkruhovým závěrem. K dalším religiozním stavbám patří kaple církve Evangelické – augsburského vyznání z roku 1893, kostel Českobratrské církve evangelické z 30. let dvanáctého století. Po první světové válce se Šenov stává součástí Československé republiky.
Ve čtyřicátých létech došlo polským záborem k rozdělení obce, následnou německou okupací pak byl součástí říšského protektorátu. Dne 3. 5. 1945 byl Šenov osvobozen Rudou armádou a stává se opět součástí ČSR.
- Kostel Prozřetelnosti Boží z roku 1764, zvaný perla Slezska
- Areál bývalého zámku – park a budova se sgrafity Viléma Wünsche ve stylu socialistického realismu
- Českobratrský kostel z r. 1937
- evangelická hřbitovní kaple z r. 1896
- sochy sv. Antonína Paduánského a sv. Jana Nepomuckého z 18. století
- Lukostřelecký klub
- Knihovna a Šenovské muzeum
