Dominantu náměstí tvoří zámek a barokní kostel sv. Václava s ojedinělou štukovou výzdobou z konce 17. stol. Návštěvníky přijíždějící do Letohradu upoutá barokní kaple sv. Jana Nepomuckého na Kopečku. V 19. stol. se rozšířilo sirkařství, které je doloženo dokonce o tři roky dříve než v Sušici, Kyšperk získal přízvisko „sirkařský“. Výstavba železnice přinesla rozmach textilního průmyslu. Po 2. světové válce se město měnilo v moderní sídlo s významným elektrotechnickým průmyslem (výrobce jističů – spol. OEZ) a železničním uzlem.
Dnešní Letohrad těží zejména z bohaté historie a krásné, nezničené přírody, je východiskem pro zimní i letní turistiku v Orlických horách. Další rozvoj turistického ruchu podpořila cyklostezka spojující Letohrad a Ústí nad Orlicí, ve fázi výstavby je cyklostezka mezi Letohradem a sousedním Žamberkem.
Letohrad se vyznačuje bohatým kulturním a společenským životem: Kopečková pouť spojená s multižánrovým Pouťfestem, Mezinárodní hudební festival, Arkády volně navazující na dřívější Kaskády výtvarného umění, Historické slavnosti města, letní strašidelné prohlídky zámku a parku, Svatováclavská pouť, tradiční honění kohouta na Kunčicích či slavnostní rozsvěcení vánočního stromu s doprovodným programem jsou jen stručným výčtem zajímavých podniků. Několikaletá kvalitní spolupráce s Klubem autorů literatury faktu vynesla Letohradu přívlastek „Město literatury faktu“.
Velký prostor má ve městě sport. Populární je biatlon, letohradské odchovance můžeme vidět na mistrovstvích světa a Evropy i na olympijských hrách, oblíbený je fotbal či hokejbal. Nejen zimním radovánkám je určen nový lyžařský areál na Kunčicích.
Nejstarší zmínka o hradu je z roku 1308, o městečku 1513. V 17. století za hraběte H. J. Vitanovského z Vlčkovic se město rozrostlo, v letech 1680 - 1685 byl přestavěn zámek a postaven kostel sv. Václava s honosnou štukovou výzdobou přesahující regionální význam. Hrabě Vitanovský také založil šest cechů, zrušil robotu a založil špitál pro staré a chudé lidi. V 18. století byl na náměstí postaven monumentální morový sloup, v letech 1734 - 1736 barokní kaple sv. Jana Nepomuckého nad městem. V 19. století vznikal zámecký park s mnoha vzácnými rostlinami (např. kandík psí zub - kvete počátkem dubna). Od první poloviny 19. století se Kyšperku říkalo "sirkařský". Rozmohla se zde výroba sirek a to ještě o dva roky dříve než v Sušici. Roku 1874 přijel do Kyšperka první vlak a následoval vznik dřevařského a textilního průmyslu. Dnes důležitá železniční křižovatka s mezinárodním provozem. V roce 1950 došlo ke sloučení Kyšperka s okolními obcemi a nově vzniklý celek byl pojmenován Letohrad. V současnosti převažuje elektrotechnický průmysl. Ve 21. století se město bouřlivě rozvíjí, vznikají jak nové obytné čtvrti, tak i průmyslová oblast živě roste. Počet lidí s trvalým pobytem se blíží 6.500.
V roce 1869 měl Letohrad (s přilehlými obcemi) 3461 obyvatel, roku 1900 pak 3683 a roku 1950 to bylo 4092 obyvatel. V roce 2008 si Letohrad připomněl 700 let od první zmínky o městečku a osídlení jeho území.
- František Vladislav Hek (1769–1847) - národní buditel (byl inspirací pro postavu F. L. Věka ve stejnojmenném románu Aloise Jiráska) zde strávil sklonek života a byl tu pochován
- Peter Jilemnický (1901–1949) – národní umělec, spisovatel (později se identifikující se Slovenskem a jeho kulturou) se narodil v budově dnešního Městského muzea, na kterém má svou pamětní desku
- Josef Körbel (1909–1977) – československý diplomat a americký pedagog židovského původu (otec ministryně Madeleine Albrightové) se tu narodil
- Ignác (Hynek) Umlauf (1821–1851) – malíř; jeho akvarel „Žebravé děti“ daroval císař František Josef I. anglické královně Viktorii při její návštěvě ve Vídni
- Jan Umlauf (1825–1916) – malíř (bratr Ignáce), nejvíce se věnující církevnímu umění, jeho obrazy zdobí více než 100 kostelů v okolí Kyšperka, na Ústecku a Lanškrounsku, na Moravě i ve vzdálenějších krajích Čech; žil tu většinu života a je tu pochován
- Václav Moravec – moderátor TV pořadu Otázky Václava Moravce zde prožil dětství
- Ondřej Moravec – sportovec, biatlonista, několikanásobný olympijský medailista
- Raně barokní zámek z let 1680–1685.
- Přírodně krajinářský park, původně zámecká zahrada, s fontánou, empírovým altánem a umělou jeskyní - grottou.
- Kostel sv. Václava z roku 1680 s cennými štuky od G. Maderny a rokokovým zařízením z let 1783–1786.
- Barokní domy na náměstí se zachovaným podloubím.
- Sousoší P. Marie na náměstí z let 1718–1721 od sochaře Antonína Appellera z Litomyšle.
- Bývalý hospodářský dvůr (kolem 1720), dnes Muzeum řemesel, jedno z největších ve střední Evropě.
- tvrz Orlice - renesanční tvrz
- Kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1734 na Kopečku nad městem. Kapli nechal postavit Jan Václav Ignác Breda
