Blatná
tř. T. G. Masaryka, 388 01, Blatná
Telefon:
+420 383 416 111
E-mail:
mesto@mesto-blatna.cz
Web:
http://www.mesto-blatna.cz
Blatná leží v okrese Strakonice a je zároveň obcí s rozšířenou působností a obcí s pověřeným obecním úřadem. Správní obvod této obce s rozšířenou působností tvoří 26 obcí. Činnost firem jako je DURA Automotive CZ,s.r.o., která má cca 1200 zaměstnanců, Leifheit s.r.o. a TESLA Blatná mají velký vliv na zaměstnanost v regionu.
Mladí lidé zde mají možnost studovat na dvou středních školách, a to na Středním odborném učilišti a Střední odborné škole, která také nabízí možnost studia na Bankovním institutu vysoké školy.
Na území města je možné v současné době provozovat různé druhy sportů ve dvou tělovýchovných jednotách, tak i v ostatních sportovních organizacích.
Působí zde mnoho sportovních oddílů. Mezi nejvíce navštěvované oddíly patří oddíl fotbalu, nohejbalu, tenisu kuželek. Chloubou města je nově vybudovaný atletický ovál , hřiště pro hokejbal a totbalový stadion s umělým povrchem.
V průběhu roku je ve městě Blatná pořádána řada kulturních aktivit. Již od měsíce května do pozdního léta mohou zájemci navštěvovat venkovní kulturní programy na bývalém zimním stadionu. Taktéž krásné, lákavé prostory blatenského zámku a jeho nádvoří lákají za kulturou. V prostorách Starého paláce si mohou návštěvníci zaposlouchat do tónů starých mistrů, a v letním období si mohou vybrat sezónní výstavy a některý z pořádaných víkendů na jeho nádvoří. Od roku 2002 se na počest významného rodáka Františka Simandla koná v Blatné každým druhým rokem Mezinárodní kontrabasová soutěž.
Blatensko je známé svojí jedinečnou zachovalou přírodou, drobnými sakrálními památkami, selskými usedlostmi a především svojí pohostinností. V krajině mezi rybníky najdou milovníci turistiky, cykloturistiky a památek místa, která je natolik zaujmou, že se budou do těchto míst rádi vracet.
První písemná zmínka o Blatné je z roku 1235. Ve 14. století vlastnili osadu Bavorové ze Strakonic. V 15. století a na počátku 16. století je blatenský hrad centrem dominia Pánů z Rožmitálu. Roku 1601 byla Blatná císařem Rudolfem II. povýšena na město. To je zasazeno do krajiny, tvořené mírnými žulovými pahorky a hladinami překrásných rybníků. Jméno dostalo podle blat, mezi nimiž bylo založeno.
Město Blatná leží při řece Lomnici obklopené mírnými pahorky, které na severu přecházejí v lesní masív Brd. Blatná dostala jméno od blat, mezi nimiž byla založena. Souvislejší osídlení lze doložit archeologickými nálezy již v době laténské ve 4.stol. př.n.l. Slovanské osídlení datujeme do 8. a 9. stol.n.l. První písemná zpráva o Blatné je z r.1235 a lze předpokládat, že již dříve zde byla tvrz s osadou. K rozkvětu osady dochází za Bavorů ze Strakonic, majitelů Blatné ve 14. století. Význam Blatné se stupňuje zejména v 15.a na počátku 16. století, kdy se Blatná stává centrem dominia významného českého rodu pánů z Rožmitálu. Nejvýznamnějším členem rodu Rožmitálů je Jaroslav Lev, za kterým často přijíždí Jiří z Poděbrad – ten si po svém ovdovění odvádí z blatenského hradu za svoji druhou manželku sestru pana Jaroslava Johanku, která pak byla korunována na českou královnu. Jaroslav Lev byl postaven do čela reprezentativního českého poselstva, jež mělo na evropských panovnických dvorech získávat sympatie pro politiku krále Jiřího z Poděbrad, jejímž cílem byla všeobecná mírová unie. Toto poselstvo vyjelo 25. 11. 1465 z nádvoří blatenského hradu, který Jaroslav Lev začal velkoryse přestavovat. Privilegia, která získali blatenští měšťané v 15. a 16. století umožnila rozvoj řemeslné výroby a růst městského podnikání – trhy a právo vařit pivo. Důsledkem hospodářské prosperity Blatné bylo povýšení na město v roce 1601 císařem Rudolfem II.
Třicetiletá válka přinesla městu řadu pohrom. Blatná, položená na důležité komunikaci z jižních do západních Čech, byla často navštěvována vojenskými oddíly válčících stran. To bylo vždy spojeno s drancováním, kontribucemi a požáry města. Po skončení války zde zůstalo pouze 60 obydlených domů.
Rozkvět města i řemesel začíná až v 18. stol., kdy majitelé panství hrabata Serenyiové staví při kostele věž, špitál, školu a zdobí město i okolí četnými barokními plastikami. Z té doby je i významný kostel sv.Jana Křtitele v nedalekých Paštikách, postavený podle plánů K.I. Dientzenhofera. Velký požár města v r. 1834 zničil v Blatné 118 domů a Blatná klesla na jedno z nejchudších měst. Teprve v druhé polovině 19. stol. se Blatná začíná z této rány vzpamatovávat, v r. 1858 se stává sídlem okresu i městem známým zejména svými ševci a zahradníky. Na oživení řemeslného podnikání působila příznivě výstavba železnice Strakonice – Blatná – Březnice na konci 19.století. V letech mezi světovými válkami voní Blatná růžemi, které zde na desítkách hektarů polí pěstuje vynikající odborník Jan Böhm – za své růže získává na soutěžích ta nejvyšší ocenění.
V druhé polovině 20. stol. se Blatná postupně ze zemědělského města přeměňuje na průmyslové centrum zdejšího kraje. Jsou zde zakládány četné průmyslové podniky. Blatná se rozrůstá o další domy, nová sídliště. Z dřívějších dob pokračuje tradiční chov ryb a těžba kamene – blatenské žuly.
- Karel Strakatý (1804–1868), operní pěvec, první interpret národní hymny Kde domov můj
- Jan Pravoslav Koubek (1805–1854), obrozenecký básník
- Vojtěch Hřímalý starší (1809–1880), varhaník a hudební skladatel
- Vilém Ignác Petters (1826–1875), lékař
- Kamil Běhounek (1916–1983), swingový akordeonista a skladatel
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Blatná)
- Blatná (zámek)
- Mariánský sloup na náměstí Míru
