Slavičín

8. - 10. století

Historie města Osídlení Slavičínska se odhaduje na 8. a 9. století našeho letopočtu, kdy tu jako polokočovní pastevci žili staří Moravané. V roce 985 zde při misionářské cestě z Uher na Moravu pobýval sv. Vojtěch.

1025

V tomto roce je zde již velmi nejistá domněnka, že první písemná zmínka o Slavičíně je z 11. století. O původě jména Slavičín jsou různé dohady. Tak třeba první domněnka je, že tento název vznikl z tho, že zde bylo hodně slavíků. Další je známá pověst o vyléčení slepé vladyčky "slavný čin” a další domněnka je odvozena od tzv. "slavničina dvoru”, jehož majitelka byla vdova z rodu Slavníkovců.

1141

První písemná zmínka o zdejším kraji je nalistině, kterou olomoucký biskup Jindřich Zdík nechal napsat při příležitosti vysvěcení kostela sv. Václava v Olomouci.

1250

V této době vznikla listina, která dokládá zpoplatnění obcí, tady i Slavičína, velehradskému klášteru.

1256

Kolonizace JV Moravy, ale nájezd Tatarů a Kumánů má za následek pustošení a téměř pustý Slavičín. 2. června 1256 byl dle darovací listiny Bruna ze Schauenburku Slavičín - městečko s právem tržním, celním a hrdelním, věnován v léno Helembertovi de Turri. V té době zde byl kostel a fara a Slavičín byl městečkem s právem tržním, celním a hrdelním.

13. století - 19. století

Ve 13., 17. a 18. století byla oblast postižena tatarskými vpády. Obyvatelstvo se v minulosti živilo převážně zemědělstvím. Mimo tradiční řemesla proslulo Slavičínsko zejména zvěroklestičstvím, kterým byli zdejší muži slavní doma i ve světě. Původní osada Mladotice pak splynula se Slavičínem a název Slavičín - Mladotice byl používán až do r. 1946, kdy se obec stala městem. Těžkým zkouškám jeho obyvatele vystavila II. světová válka. 29. 8. 1944 se nad Bílými Karpaty odehrála bitva, v níž němečtí stíhači sestřelili 10 amerických bombardérů. 28 padlých amerických letců bylo tehdy pohřbeno na místním hřbitově. Ten je největším hromadným hrobem amerických letců na území naší republiky.

Rok 1945

Tento rok se v historii Slavičína zapsal jako rok ukončení válečných útrap, bezpráví, násilí a nekonečných persekucí. Že v tomto roce skončila II. světová válka, je známo téměř všem generacím, málo je však známo, kdo tolik vytouženou svobodu do Slavičína v květnu 1945 přinesl.

První oddíly, které vstoupily od jihovýchodu do Slavičína byly rumunské. Po těžkých bojích na hřebenech Bílých Karpat se Němci velmi rychle stahovali a opouštěli tento kraj. Dostávali se do kleští armád, postupujících z jedné strany od Vsetína k Valašským Kloboukům a ze strany druhé od Uherského Brodu k Luhačovicím. První rumunské jednotky, včleněné do vojsk Rudé armády, vstoupily na půdu Slavičína dne 1. 5. 1945 v 23:00 hodin, když předtím osvobodily Hostětín a Šanov. Při postupu směrem na Hrádek došlo k přestřelce, při které blízko rozcestí do Šanova padl rumunský vojín Cherchine Marin a pochován je v obci Hrádek na návsi u pomníku padlých v první světové válce. Občané v Hrádku rumunské vojáky pohostili a zajistili jim krátký odpočinek s možností umytí a oholení. Osvobozovací boje pokračovaly dál směrem k Nevšové, Lipové, Petrůvce a Sehradicím. Brzy nad ránem byly bez boje osvobozeny Divnice, později i Nevšová. Štáb rumunských jednotek pod velením plukovníka Cheorghe Filipescu se zdržel v Nevšové do 8:00 hodin ráno a poté odjel směrem na Petrůvku. Ta byla osvobozena v 7:00 hodin ráno také bez boje. Několik hodin však trvala přestřelka v prostoru Rudimov - Kladná - Petrůvka. Němci ustoupili před Rumuny směrem k Dolní Lhotě.
Do Lipové přišli Rumuni 2. 5. v 9:00 hodin dopoledne po cestě od Slavičína. Cesta ze Slavičína do Lipové byla zaminována a to se stalo osudným pro 4 rumunské vojáky, které miny zabily. Jsou pohřbeni jednak ve Slavičíně na hřbitově (plutonier Georgiu Stolerul) a také v Lipové u kaple (jedná se o seržanta Georgie Paludese a kapitána Julius Goiceanu). Čtvrtý rumunský voják nebyl vůbec pohřben, neboť jeho tělo zcela roztrhala mina. Německý ústup provázely i dva mohutné výbuchy, to Němci vyhodili betonový most u zámku a dřevěný most na začátku Luhačovské ulice. Třetí podminovaný most na cestě k Lipové Němci nevyhodili. V Bohuslavicích již 1. 5. zničili Němci silniční most a hned v noci ustoupili k Vlachovicím.
Náš kraj pomáhala osvobozovat rumunská armáda jako součást 2. ukrajinského frontu. Celkem zde bojovalo 15 rumunských divizí, letecký sbor, tankový pluk a 1. divize protiletadlového dělostřelectva - celkem 130 000 vojáků.

Je třeba si uvědomit, že svoboda nepřišla lehce. Na území města padlo 12 rumunských vojáků, jejichž pomníčky jsou ve Slavičíně a po okolních vesnicích.

• Jan Pivečka

• Kostel sv. Vojtěcha - Nejstarší stavbou ve městě je farní kostel sv. Vojtěcha pocházející ze 13. století. V r. 1668 nechal k němu přistavět divnický Zdeněk ze Zástřízl dvě boční kaple. R. 1708 shořela dřevěná věž a r. 1775 vyhořel celý kostel i s nově postavenou zděnou věží. Nákladem farníků byl znovu obnoven a r. 1897 zcela přestavěn v barokním slohu. V r. 1975 byl v kostele upraven nový liturgický prostor, kdy musel být odstraněn hlavní oltář pro napadení zhoubnou dřevomorkou. Hřbitov u farního kostela sv. Vojtěcha ve Slavičíně má, podobně jako kostel, dlouhou historii sahající do dávné minulosti. Archeologický průzkum zde provedený dokládá pohřbívání v blízkosti kostela již ve druhé polovině 13. století. Pozůstatky zesnulých byly nalezeny rovněž přímo uvnitř kostela.

• Památník letecké bitvy nad Bílými Karpaty 1944 - Významným památníkem je společný hrob 28 amerických letců, jejichž pozůstatky zde byly uloženy 31. srpna 1944. Zahynuli při letecké bitvě nad Slavičínem dne 29.8.1944 (viz dokumenty v Městském muzeu Slavičín). Podle zápisu ve farní kronice trval vlastní obřad pohřbu od 11 hod. do 16 hod. 3. až 5. září 1946 byla těla letců exhumována a převezena na centrální americký vojenský hřbitov Lorraine u města Saint Avold ve Francii nebo na národní hřbitovy v USA, ojediněle na hřbitovy civilní.

• Zámek Slavičín - V centru města, na malém návrší stojí barokní zámek, který pochází z roku 1750. Posledním majitelem, byla rodina Wichterlů, které byl zámek vrácen zpět v rámci restituce. V roce 2007 zámek odkoupil soukromý podnikatel. Prostory zámku jsou využívány pouze ke komerčním účelům (restaurace, prodejny a drobné provozovny, kanceláře, soukromý byt).

• Zámecký park - Přírodní zámecký park byl založen v 2. polovině 18. století, v 19. století upraven na anglický park. V parku je velký přírodní amfiteátr, volejbalová hřiště, kuželna, dřevěný altánek s tanečním kolem a dětský koutek.

• Záložna - Na náměstí Mezi Šenky v centru města stojí budova Záložny. V roce 1893 postavený dům byl střediskem místního kulturního a společenského života a pokroku. Našel zde útulek mimo jiné také čtenářsko - ochotnický vzdělávací spolek Palacký (až do roku 1938), který tam měl knihovnu, hrával zde divadla, konal vzdělávací přednášky. V přízemí budovy je restaurace, v 1. poschodí je několik menších místností a reprezentační sál se zachovalou nástropní malbou, restaurovanou v roce 1999.

• Evangelický hřbitov - V místní části Slavičín-Divnice na návrší u silnice nad místní části Bohuslavice se nachází evangelický hřbitov. Jeho historie sahá do poloviny 19. stol. Rozhodnutí o vybudování hřbitova dal r. 1858 krajský hejtman v Uherském Hradišti a hřbitov byl vybudován na náklad nekatolíků ve farnostech Slavičín, Pitín.

• Kaple Panny Marie - Vzácným příkladem drobné klasicistní architektury je kaple Panny Marie Sedmibolestné v ulici Osvobození (vedle Sokolovny) z 2. poloviny 18. století. Uvnitř kaple je obraz Panny Marie Pomocné a další bohatá výzdoba. Ve štítě nese nápis: Zůstaň stále Matkou lidu svému.

• Obecní dům v Divnicích - Bývalá škola v Divnicích, nyní obecní dům, slouží jako místo společenských setkání, je zde posilovna, zařízená kuchyňka, v suterénu je umístěna místní knihovna.

• Památník padlým v první světové válce v Nevšové - Pomník obětem 1 sv války v Nevšové

• Pískovcový kříž - Pískovcový kříž na konci Luhačovské ulice je opatřen nápisem: Tento kříž jest postaven ke cti a chvále Boží z nákladu Josefa Zemánka ze Slavičína L. P. 1863.

• Pískovcový kříž na morovém hřbitově

• Pískovcový kříž na Šabatci

• Pískovcová socha sv. Floriana

• Pískovcový kříž v Hrádku

• Socha Jana Nepomuckého