Hořovice

V roce 1866 nazval Jan Neruda Hořovice ve svém fejetonu „Výlet do kraje bídy“ českým Betlémem. Inspirovala jej k tomu poloha města, jehož střechy jsou malebně rozesety na stráni zalesněného vrchu nad břehem Červeného potoka. Do města a blízkého okolí tehdy přijel, aby popsal nepředstavitelnou bídu zdejších domáckých výrobců kovových hřebíků – cvočkařů. Jejich marné pokusy upozornit veřejnost na nuzné životní podmínky přerostly toho roku v blízkých Hostomicích až v bouře a drancování a nakonec je muselo potlačit přivolané vojsko.

O založení města Hořovice nemáme přesných zpráv, neboť zakládací listina shořela patrně při velkém požáru města v roce 1540, který zničil i ostatní městské písemnosti včetně privilegií. Její obsah však ještě zmiňuje ve svém urbáři z roku 1648 tehdejší regent panství Jakub Veltrubský. Podle tohoto záznamu můžeme založení města klást mezi roky 1303 a 1322.

Nové město založil Plichta ze Žirotína západně od staré osady, která se poprvé připomíná k roku 1115 jako majetek kladrubského kláštera, a to pod tvrzí, kterou si Žirotínové vystavěli zřejmě již v polovině 13. století. Na počátku husitských bouří, v roce 1420, se měl podle tradice na hořovickém hradě narodit budoucí český král Jiří z Poděbrad.

Po husitských válkách se opět majitelé často měnili, až na počátku 16. století získali Hořovice páni z Říčan, kteří se zde udrželi celých sto let až do bělohorských konfiskací. Konfiskované panství získala hraběnka Marie Eusebie z Martinic. Za posledního Martinice vyrostl ve městě podle projektu proslulého Carla Luraga kostel Nejsvětější Trojice pro theatiny, kteří jej později postoupili františkánům. V roce 1685 po smrti hraběte Bernarda Ignáce, získal Hořovice jeho zeť Jan František z Vrbna, který dokončil stavbu nového zámku. K dalšímu prodeji panství došlo až v roce 1852. 

Nový majitel, hesenský kurfiřt Friedrich Wilhelm von Hanau, nechal zámek v letech 1856-1868 upravit ve stylu pozdního klasicismu. Sídlo, jehož koupí byl získán pro kurfiřtovu manželku měšťanského původu knížecí titul „von Hanau und zu Horzowitz“, se po prohrané prusko-rakouské válce v roce 1866 stalo hlavní rezidencí jeho rodiny. Potomci knížete z Hanau vlastnili zámek a částečně i panství do roku 1945.

Zrušením poddanství a roboty v roce 1848 se Hořovice staly svobodnou obcí nezávislou na vrchnosti. Prestiž města ještě zvýšilo zřízení okresního úřadu v roce 1850.

K rozvoji průmyslu přispěla stavba České západní dráhy kol. roku 1862. Postupně mizela tradiční rukodělná výroba (cvočkařství), byla nahrazována strojní výrobou v nově zakládaných továrnách. Železná ruda se zde díky bohatým ložiskům v okolí zpracovávala již od 14. století. Od 18. století proslavila oblast litina, ve zdejších slévárnách byla odlévána bohatě zdobená kamna, mříže, zábradlí, reliéfy a busty.

Hořovice, zejména židovské obyvatele, krutě postihla německá okupace. Zdejší židovská komunita, která zde v roce 1903 postavila velkou synagogu, zcela zmizela, mnoho vlastenců skončilo ve věznicích a koncentračních táborech. V květnu 1945 odjela více než stovka dobrovolníků na pomoc Pražskému povstání.

• Eliška Zhořelecká (1390–1451), lucemburská vévodkyně
• Jiří z Poděbrad (1420–1471), český král (Hořovice bývají uváděny jako jedno z možných, nicméně nepotvrzených míst narození)
• Jan Rosacius Hořovský (1581–1637), malostranský kněz
• Samuel Martinius z Dražova (1593–1639), kněz
• Josef Labor (1842–1924), klavírista, varhaník, hudební skladatel a pedagog
• Jan Herain (1848–1914), architekt a historik
• Alfred Seifert (1850–1901), česko-německý malíř (narozen v Praskolesích, ale v Hořovicích strávil dětství)
• Jaroslav Panuška (1872–1958), akademický malíř, krajinář
• Karel Sezima (1876–1949), spisovatel a literární kritik
• Josef Anýž (1852–1912), politik, novinář a pedagog
• Arnošt Dvořák (1881–1933), dramatik
• Miloslav Troup (1917–1993), akademický malíř
• Stanislav Konopásek (1923–2008), hokejista
• Karel Štorkán (1923–2007), spisovatel
• Bohumil Čermák (1860–1926), právník a básník (pseudonymy Miloslav Červenka a Čeněk Boček)
• Petr Koukal (*1985), badmintonista

• Nový zámek se zámeckým parkem
• Starý zámek
• Kostel sv. Jiljí
• Kostel Nejsvětější Trojice
• Kostel Panny Marie Loretánské
• Radnice