Světlá nad Sázavou

náměstí Trčků z Lípy, 582 91, Světlá nad Sázavou, Tel.: +420 569 496 611, podatelna@svetlans.cz
Světlá nad Sázavou/Společnost - Světlá nad Sázavou




Světlá nad Sázavou

svetla-nad-sazavou-8-1.jpg
Světlá nad Sázavou je město v okrese Havlíčkův Brod v kraji Vysočina, 14 km severozápadně od Havlíčkova Brodu na soutoku Sázavy a Sázavky. Město se skládá z 15 místních částí. V celém městě je registrováno 1 582 domů, z toho v samotné Světlé nad Sázavou 1020. V roce 2011 zde žilo přes 6 tisíc obyvatel. (Zdroj: Wikipedie)
Mapa - Světlá nad Sázavou

náměstí Trčků z Lípy, 582 91, Světlá nad Sázavou

Telefon: +420 569 496 611
E-mail: podatelna@svetlans.cz
Web: http://www.svetlans.cz


Světlá nad Sázavou je složena z místních částí Benetice, Dolní Březinka, Dolní Dlužiny, Horní Březinka, Horní Dlužiny, Josefodol, Kochánov, Leštinka, Lipnička, Mrzkovice, Opatovice, Radostovice, Závidkovice a Žebrákov. Do roku 1997 byla součástí i Nová Ves u Světlé

 

Vznik města sahá do doby tzv. vnitřní kolonizace probíhající od 2. poloviny 12. století. V pamětní knize bývalého vilémovského kláštera byla jako jeho majetek uváděna Světlá již roku 1207. Obdobím rozkvětu se pro Světlou doba následující po husitských válkách, kdy město získali Trčkové z Lípy. Tento rod vládl celému střednímu Posázaví až do roku 1634, kdy mu bylo panství zkonfiskováno. Světlá se pak postupně dostala do rukou řady katolických, většinou německých šlechticů. V 18. století zasáhl Světelsko čilý hospodářský ruch. Světlá je městem skla a kamene. Symbol těchto odvětví je ztvárněn v pomníku, který od roku 1992 stojí na zdejším náměstí. Počátek sklářství na Světelsku byl v 17. století umožněn velkou plochou zdravých lesů. Ve sklářských hutích se topilo převážně dřevěným uhlím, které se vyrábělo především z buků. Ruku v ruce s výrobou skla šlo i jeho zušlechťování, leštění a broušení. Na Světelsku bylo množství drobných skláren, z nichž největší – josefodolská – byla přestavěna v roce 1861 z bývalé papírny. V roce 1967 se začalo s budováním nové velké sklárny. Vedle tradiční ruční výroby zde byla také automatická výroba nápojového skla hladkého i zušlechtěného broušením. Téměř dvě stě let se ve Světlé brousily polodrahokamy, hlavně české granáty, ale mezi dvěma světovými válkami toto průmyslové odvětví zaniklo. Dalším významným odvětvím je těžba žuly a její zpracování, přestože je mnohem mladšího data než sklářství. Největším lomem v této oblasti je Horka, z jejíž žuly jsou mj. obklady fasád některých významných staveb v Praze i jinde.

  • Alois Jelen (1801-1857), hudební skladatel, archivář
  • Oskar Moravec (1917–2007), kanadský hudební skladatel českého původu

 

  • Zámek Světlá nad Sázavou
  • Kostel svatého Václava na náměstí
  • Židovský hřbitov ve Světlé nad Sázavou
  • Vojenský hřbitov (Dolní Březinka)
  • Světelské podzemí
  • Muzeum Světelska v prostorách zámku
  • Synagoga ve Světlé nad Sázavou

 


Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz