Město Dobruška leží v podhůří Orlických hor v údolí Zlatého potoka (Dědiny) v nadmořské výšce 287 m n. m. na katastrální ploše 3 466 ha. Žije zde zhruba 7 tisíc obyvatel.
Město spravuje části obce Běstviny, Domašín, Chábory, Spáleniště, Pulice, Mělčany a Křovice.
(Zdroj: Wikipedie)
Nejstarší písemná zpráva o Dobrušce jako o městě je již z roku 1320. Od 16. století se město stalo hospodářským centrem rozkvétajícího východočeského dominia Trčků z Lípy. Ve století 19. se na Dobrušsku vytvořilo jedno z regionálních ohnisek národního obrození. Město má staleté tradice textilní výroby, k níž od 19. století přibyla výroba strojírenská.
- Augustin Šenkýř (1736–1796), český hudební skladatel, varhaník, gambista a houslista
- František Vladislav Hek (1769–1847), národní buditel, proslavený díky románu Aloise Jiráska F. L. Věk a stejnojmennému televiznímu seriálu F. L. Věk Československé televize z roku 1971 režiséra Františka Filipa
- Alois Beer (1833–1897), písmák a naivní malíř
- František Kupka (1871–1957), malíř, který se narodil v nedalekém Opočně, zde prožil mládí
- František Adolf Šubert (1849–1915), divadelní ředitel, režisér a dramatik. V letech 1883–1900 byl ředitelem Národního divadla
- Karel Lier (1845–1909), herec a režisér
- Jan Laichter (1858–1946), nakladatel a knihkupec
- Radim Drejsl (1923–1953), český hudební skladatel, klavírista a dirigent
- Renesanční radnice s věží z druhé poloviny 16. století. Uvnitř se nachází románská křtitelnice, která je nejstarší hmotnou památkou města, a raná díla malíře Františka Kupky.
- Děkanský kostel sv. Václava, zbarokizovaný v letech 1709 až 1724
- Kostel sv. Ducha za městem
- Mariánský sloup z roku 1736 na náměstí
- Městské lapidárium
- Rodný domek Františka Vladislava Heka
- Židovský hřbitov
- Jediná zpřístupněná mikve v ČR, v bývalém rabínském domě, dnes v budově městského muzea
- Hrobka rodiny Laichterovy
- Socha sv. Jana Nepomuckého
- Městský dům – hotel u Rýdlů
- Vila U Rýdlů
- Městský dům – rodný dům Josefa Laichtera
- Kovárna
- Synagoga