V centru obce bylo v létech 1963–68 vystavěno sídliště, jehož součástí je Základní devítiletá škola se školní jídelnou a víceúčelovým hřištěm, školka, zdravotní středisko, lékárna, Kulturní dům s knihovnou a nákupní středisko. V obci tak vzniklo malé náměstí, které do té doby obec neměla. Mládež i dospělí mají široké možnosti sportovního vyžití. V obci jsou tři tělovýchovné jednoty: Sokol, který byl založen v r.1905, má v současnosti tenisový oddíl, oddíl stolního tenisu, oddíl taekwonda, který je velmi úspěšný i v mezinárodním měřítku a taneční soubor RITMO, ve kterém je aktivně zapojeno 113 dětí ve věku 4–24 let. Druhou TJ je SLAVOJ, který má oddíl kopané a ledního hokeje, třetím je BANÍK s fotbalovým a šachovým oddílem.
Každoročně je na víceúčelovém hřišti u školy pořádán turnaj v malé kopané o "Pohár starosty", na Sokolovně tenisové turnaje a Baník pořádá turnaje šachové. Cykloturistům slouží značené stezky.
Dobu založení či vzniku Rychvaldu nelze přesně určit. Proto se uvádí rok 1305, tím rokem je datován soupis desátků biskupství Vratislavskému.
U obce Richinwalde je uvedeno, že ves má 41 lánů. To také znamená, že již tehdy asi byl ve vsi kostel a fara. Proto někteří autoři kladou pravděpodobný počátek vsi Richinwald o desítky let dříve. Od svého vzniku byla součástí Těšínského Slezska, kde docházelo ke střídání polského a českého vlivu. Těšínsko se r. 1327 stalo lénem krále Jana Lucemburského a od té doby sdílelo osud ostatních českých zemí. Bylo součástí "Zemí Koruny České". Až do r. 1918 patřilo rakouským Habsburkům.
Jádrem obce bylo pravděpodobně feudální panství se zámkem. Kde původní zámek stál také není úplně zřejmé. Na mapách III. vojenského mapování, prováděného v r. 1876 – 1878 je totiž dnešní zámek, postavený za Bernarda Barského z Baště v r. 1577 označen "Teich Hof" a asi 800m severozápadně od zámku jsou zakresleny budovy označené "Alt Hof". Tam mohlo být sídlo předchozích vlastníků panství. Odtud také asi pochází vžité a dodnes používané pojmenování této západní části obce: "Starý dvůr".
Po rozpadu Rakouska-Uherska se také Rychvald stal dějištěm československo – polského sporu o Těšínsko. Po dvouletém sporu o územní příslušnost tohoto území bylo rozhodnutím velvyslanecké konference v belgickém letovisku Spa dne 28. 7. 1920 Těšínské Slezsko rozděleno a Rychvald zůstal na straně Československé. V roce 1921 měl Rychvald 5786 obyvatel a když r.1935 překročil počet obyvatel 7000 hranici, požádala obec o povýšení na městys. Ještě téhož roku bylo žádosti vyhověno. Podle sčítání lidu z r. 1930 bylo národnostní složení obyvatel obce následující: celkem 6878, Češi 6290, Poláci 523, Němci 45, ostatní 20.
Rychvald byl 11. řijna 1938 okupován polskou armádou se všemi důsledky, která okupace znamenala: uzavření českých škol, zrušení všech českých spolků, zrušení peněžního ústavu "Raiffeisenka", vypovězení všech učitelů, státních úředníků a dalších. V Rychvaldě to bylo téměř 1000 obyvatel.
Německou armádou byla obec okupována 1. září 1939. Mnozí z dříve vypovězených občanů se do obce vrátili. Německá okupace připravila občanům obce novou past prostřednictvím policejní registrace národnostního složení. Občané mohli uvádět i národnost slezskou – byli pak převádění na "Volkslistu" a jako Němci museli do armády. Mnozí ve válce padli. Místní rodiny Židů byly zlikvidovány v koncentračních táborech. Za německé okupace se řada Rychvaldských občanů zapojila do odbojové činnosti, někteří se dostali do Československých jednotek v Anglii. Přímo v obci pracoval a vytvořil odbojovou skupinu Rudolf Peschel, vycvičený v Rusku. V říjnu 1944 byla skupina odhalena a pozatýkána Gestapem. Za odbojovou činnost bylo za dobu okupace popraveno nacisty 17 občanů. Rychvald byl osvobozen 1. května 1945. Na město byla obec povýšena v roce 1985.
- Přemysl Kočí (nar. 1917, zemř. 2003) sólista opery ND v Praze, 1969-78 ředitel ND
- Bohumil Malocha (nar. 1920 zemř. 2001) koncertní mistr, houslista, Ostravská filharmonie
- Oswald Bugel (nar. 1925 ) sólista opery v Halle, Magdeburgu, Košicích
- Bruno Chmiel (nar. 1920 zemř. 1978) sólista opery v Ostravě, Košicích a Ústí n. Labem
- Bohumil Valečko (nar. 1906 zemř. v Praze ) člen Státní filharmonie Praha
- Gabriel Chrobáček (nar. 1897 zemř. 1962) biskup církve Československé husitské
- prof. RNDr. Miroslav Havrlant, CSc. (nar. 1925 zemř. 2010) profesor Ostravské univerzity.
- Kostel svaté Anny
- Zámek Rychvald
- Hospoda Na roli
