Dnešní Sezimovo Ústí je moderní město se třemi základními školami, střední školou, dvěma kiny, obchody, moderní infrastrukturou a dopravní dostupností. Ve městě je tříhvězdičkový hotel s bazénem, motorest, chatová osada, fotbalové i házenkářské hřiště, tenisové kurty, sauna, kuželky.
Odkaz města je tedy významný, historicky zcela jedinečný a neměl by upadnout v zapomnění. Vždyť nebýt Sezimova Ústí, středověkého centra obchodu, řemesel a kolébky husitství, nemohl být založen Tábor, kde bylo Husovo učení zvěčněno. Také soudobé město se vyplatí poznat, pochopit a dále jej rozvíjet, aby v souladu se svou historickou tradicí patřilo i v budoucnu k moderním městům.
První doklad o existenci Ústí je z roku 1250. A týká se zasvěcení tamního klášterního kostela sv. Dominikovi.
Roku 1262 vyrovnal testamentem svůj dluh klášteru Vok z Rožmberka a o 10 let později bylo Ústí jmenováno v královské listině v souvislosti s nalezišti stříbra. Postupem doby dosáhlo město svojí vrcholně středověké podoby s domem Pánů z Ústí, klášterem, kostelem a farou, špitálem a třemi předměstími.
Mezi nejvýznamnější události v jeho dějinách patří pobyt mistra Jana Husa pod ochranou paní Anny z Vochova a vznik nejstarší husitské obce krátce po jeho upálení. Pak zde byl život ukončen v roce 1420, kdy sami husité město vypálili snad z vojensko-strategických, snad z náboženských důvodů a zanechali zde vše, co připomínalo staré pořádky. Již předtím bylo obyvatelsko Ústí přesídleno na nedalekou ostrožnu s hradem, hradištěm a se zříceninami stejnojmenného města a nové sídliště dostalo jméno podle bliblické hory Tábor. Ústecké spáleniště pustlo, zarůstalo travou a křovinami a zároveň pod ním skrývalo jedinečné svědectví o životě lidí z počátku 15.století.
Během tří desítek let výzkumu se archeologickému ústavu a táborskému muzeu podařilo odkrýt téměř úplný unikátní půdorys ústeckého předměstí. Nové město s celými usedlostmi, řemeslnickými dílnami, studnami i trativodním kanalizačním systémem. Pomocí krumpáče a štětce byla odhalena od nánosu hlíny obydlí a pracoviště několika hrnčířů a cihlářů, kováře a sladovníka, řezníka a dalších obyvatel. Byly objeveny sklady surovin i nákladné výrobky na zakázku, množství nářadí i vybavení domácnosti.
Není divu, že Sezimovo Ústí je nazýváno českými Pompejemi. Dnešní Sezimovo Ústí 1, znovu vystavěné od roku 1828, je klidné město, tvořené domky se zahradami a množstvím zeleně, zasazené do příjemného prostředí krásné přírody. Dominantou historické části města je Husovo náměstí. Místní škola byla otevřena již v roce 1832. Od roku 1885 až do své smrti zde učil archeolog, historik a spisovatel Josef Švehla. Před 1.světovou válkou se zasloužil o úplné prokopání nedalekého Kozího hrádku. Obyvatelé města se stavbou kostela začali 5.září roku 1837 a o 4 roky později byl nový kostel slavnostně vysvěcený. Na památku padlých v 1.světové válce vytvořil sochař Dušek pomník, který byl v květnu 1923 slavnostně odhalen.
Sezimovo Ústí 2 vzniklo na místě pozemků městského dvora (Velký Dvůr) zásluhou podnikatelských aktivit Tomáše Bati. Tento podnikatel si vybral toto místo pro výstavbu svého závodu a rozhodl se zde vybudovat pro své dělníky nové město. V roce 1939 bylo započato s výstavbou velkého strojírenského závodu MAS (Moravské akciové strojírny), nyní Kovosvitu a.s. V jeho sousedství současně vyrostl nejen kulturní a zároveň obchodní dům (současný hotel), ale i moderní sídliště pro zaměstnance, charakterem podobné zástavbě ve Zlíně - tzv. Baťovské domky.
- Jan Hus (1371 - 1415), středověký český teolog, kazatel a náboženský reformátor
- Chval Řepický z Machovic (14. století/15. století), husitský hejtman
- Edvard Beneš (1884 - 1948), československý politik a prezident
- Václav Kaplický (1895 - 1982), prozaik a publicista
- František Němec (* 1943), herec
- Benešova vila – letní vila prezidenta Edvarda Beneše, který je zde také s manželkou Hanou pohřbenbusta Josefa Švehly na budově školy
- kostel Povýšení svatého Kříže – pozdně empírový z let 1835-1838
- Kozí Hrádek – zřícenina hradu, místo pobytu Jana Husa, národní kulturní památka
- Luční – přírodní památka
- Paďousy – přezdívka historické části města
