Nejbližší okolí města je vhodné k vycházkám v lesích, v nivě Jizery nebo k projížďkám na kole, loďkou či na koni, kdy můžete navštívit některá rekreačně a turisticky atraktivní místa. Zajímavostí je určitě golfový areál Resort Paradise.
Benátky nad Jizerou jsou oblíbeným místem filmařů. Hlavním centrem filmařů je převážně místní část Nové Benátky, a to s dominantou Husova náměstí. Filmy a seriály - Vyprávěj, Rodáci, Rodinná pouta, Český Robinson, Prima sezóna, Petrolejové lampy, Dobří holubi se vracejí, Bekyně mniška, atd.
Nejstarší dochovaná písemná zmínka o Benátkách nad Jizerou pochází z roku 1052, kdy se prameny zmiňují o vsi Obodři, dnes součásti města.
Severně od Benátek byl vystavěn před rokem 1264 hrad Dražice, jehož zbytky se dodnes dochovaly na skalnatém výběžku nad řekou Jizerou. Jan z Dražic získal někdy před rokem 1346 povolení založit na nedaleké vyvýšenině město Nové Benátky.
V roce 1349 byla uskutečněna stavba kláštera spolu s přilehlým kostelem Narození Panny Marie. Páni z Dražic vymřeli v roce 1385 po meči a v držení města i okolního panství se pak střídali různí majitelé. V polovině 20. let 16. století se v Nových Benátkách usadili purkrabí z Donína a na místě kláštera, zničeného za husitských válek, vybudovali renesanční zámek. Jako příznivci Jednoty bratrské tolerovali ve městě činnost bratrského sboru, kde několik let působil i Jan Augusta. V roce 1599 zakoupil panství včetně města a zámku císař Rudolf II. A umožnil zde dánskému astronomu Tychonovi Brahe zřídit observatoř a setkat se se svým přítelem i konkurentem Janem Keplerem. V roce 1647 obdržel panství významný vojevůdce katolické strany v bojích třicetileté války Jan z Werthu a přistavěl k zámku severní křídlo. Dnešní podobu areálu dovršilo vybudování východního křídla a kostelní věže za hraběte ze Schützenu v roce 1702. Jeho následovník Ignác Zikmund z Klenové jako milovník umění a hudby umožnil bratřím Františkovi a Jiřímu Antonínu Bendovým dosáhnout výrazných skladatelských a interpretačních úspěchů zejména na pruské půdě. Zároveň dal vyzdobit zámecký park plastikami z dílny Matyáše Bernarda Brauna a Františka Adámka. Po krátké epizodě pražského arcibiskupa Antonína Petra Příchovského, který upravil interiéry v rokokovém stylu, přešly Nové Benátky do rukou rodu Thun-Hohensteinů. V letech 1844-1847 působil jako učitel hudby v rodině Leopolda Thun-Hohensteina mladý Bedřich Smetana. Poslední majitel hrabě Kinský prodal v roce 1920 již v podstatě prázdný zámek městu. Za okupace v roce 1944 došlo ke sloučení Nových a Starých Benátek a Obodře a vzniklo dnešní město Benátky nad Jizerou, ke kterému byly později připojeny i obce Kbel a Dražice. Město se stalo přirozeným centrem jižní části Mladoboleslavska a v současnosti dosahuje počtu přibližně 7000 obyvatel. Jeho rozloha se navíc podstatně zvětšila začleněním části bývalého vojenského prostoru Milovice-Mladá. Kromě lesů a chráněných přírodních lokalit jsou zde k dispozici i plochy v průmyslové zóně města.
- František Benda, (1709 – 1786), houslový virtuos, skladatel období klasicismu
- Jan Jiří Benda, (1713 - 1752), - houslista a skladatel období klasicismu
- Jiří Antonín Benda, (1722 – 1795), - skladatel období klasicismu
- Josef Benda, (1724 - 1804), - houslista a kapelník královské kapely v Berlíně
- Anna Františka Hatašová rozená Bendová, (1728 – 1781), - operní pěvkyně
- Karel Novák, (1867-1941) - profesor stavby elektrických strojů a rektor ČVUT
- Zdeněk Kalista, (1900-1982) - historik, básník, literární kritik
- Jan z Klenové a z Janovic (Johann von Klenau), (1758-1819), rakouský polní maršál
- Renesanční, barokně přestavěný zámek s expozicí věnovanou Tychonu de Brahe.
- Obecní dům od architekta Jiřího Krohy
- Kostel sv. Máří Magdalény
- Kaple sv. Rodiny
- Vodárenská věž (stará) u čp.3. ze 16.století.
- Areál děkanství (čp. 70)
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie
- přírodní památka Slepeč
