Třeboň
Palackého nám., 379 01, Třeboň
Telefon:
+420 724 064 504
E-mail:
info@itrebon.cz
Web:
http://www.mesto-trebon.cz
Město je hojně navštěvováno turisty a lázeňskými hosty. Ve městě jsou dvojí lázně: Bertiny lázně a Lázně Aurora. Sídlo zde má Rybářství Třeboň, největší rybářství v Evropě, a pivovar Regent, který se rokem založení 1379 řadí mezi nejstarší pivovary na světě. Zámek je třetím největším areálem tohoto typu (po Pražském hradu a zámku v Českém Krumlově) v České republice. V Třeboni sídlí Státní oblastní archiv s působností pro celý Jihočeský kraj. Širší centrum města, zahrnující historickou část místní části Třeboň I, ale i část území pod Světskou hrází, patřící do městské části Třeboň II, je městskou památkovou rezervací. Bývalý augustiniánský klášter je perlou jihočeské gotiky. Krajina je chráněna jako CHKO Třeboňsko a jako Biosférická rezervace Unesco. Město Třeboň a jeho okolí je v letním období vhodné pro relaxační cykloturistiku i projížďky na koni.
Počátky města sahají asi do poloviny 12. století, kdy na jedné ze stezek procházejících širokým pohraničním hvozdem vznikla malá osada či snad jen dvorec. Celé rozsáhlé území dostal od krále výsluhou první známý člen později rozvětveného rodu Vítkovců, podnikavý Vítek z Prčic. V polovině 13. století koupili toto území bratři Pelhřim a Ojíř z landštejnské větve Vítkovců. Kolem roku 1300 lze již v Třeboni předpokládat městské opevnění, zesílené zvenčí vodním příkopem. Třeboň se stala střediskem rozšiřujícího se panství. K roku 1341 se označuje jako město a do roku 1366 se objevuje i její český název vedle dosud užívaného Witigenowe a Wittingau. V roce 1366 se vlastníky Třeboně a přilehlého panství stali bratři z Rožmberka, za nichž město nabylo na významu a bohatství. Již následujícího roku založili Rožmberkové v Třeboni klášter , roku 1376 udělili městu tzv. právo měst královských a roku 1378 mu od krále Karla IV. vymohli výsadu na dovoz soli. Koncem 14. století se už město opevňovalo zděnými hradbami a příkopem. Toto opevnění spolu se zesíleným hrádkem a s okolním bažinatým terénem vytvářelo z Třeboně téměř nedobytnou pevnost. Tak tomu bylo i v husitských válkách, kdy město odolalo několikerým útokům.
Největšího rozmachu dosáhla Třeboň v 16. a na počátku 17. století , zejména za vlády posledních dvou Rožmberků, bratří Viléma a Petra Voka z Rožmberka. Nová éra budování a rozkvětu nastala postavením Jakuba Krčína z Jelčan do čela všeho rožmberského podnikání. Krčínovy hospodářské reformy zasáhly i město Třeboň a jeho nejbližší okolí. Toto šťastné období Třeboně skončilo vpády pasovských vojsk, vymřením Rožmberků a několika zhoubnými požáry.
Další nesmírné utrpení přenesla Třeboni a jejímu okolí třicetiletá válka. Roku 1660 se stali novými vlastníky třeboňského panství Schwarzenbergové, v jejichž držení pak zůstalo až do dvacátého století. Třeboň se jen pomalu zotavovala z válečných ran a zaostávala i hospodářsky. K oživení jinak poklidného života města došlo v polovině 19. století, kdy se Třeboň stala okresním městem. Významné změny v životě města nastaly po první světové válce, kdy byl v rámci první pozemkové reformy všechen schwarzenberský hospodářský majetek převeden na stát. Druhá světová válka si i v Třeboni vyžádala své oběti. Po válce proniká do města první větší průmysl (oděvní závod a zemědělská velkovýroba). Roku 1960 byl zrušen třeboňský politický okres a město obdrželo lázeňský statut.
- Vilém Kvasnička - architekt
- CHKO Třeboňsko
- Rožmberk (největší rybník ČR)
- Zlatá stoka
- Nová řeka
- Třeboňské městské opevnění
- Zámek Třeboň, národní kulturní památka
- Masarykovo náměstí se starou radnicí, podloubími, mariánským sloupem a kašnou
- Zlatá hvězda, Vratislavský dům, Kamenná studně
- Třeboňské lázeňství
- augustiniánský klášter, národní kulturní památka
- děkanský kostel svatého Jiljí a Panny Marie Královny s deskovými obrazy Mistra třeboňského oltáře a třeboňskou Madonou
- kostel sv. Alžběty na Budějovickém předměstí
- Schwarzenberská hrobka v Domaníně, národní kulturní památka
- Knížecí pivovar Regent (1379), stylové restaurace
- hřbitovní kostel sv. Jiljí v Domaníně, sousoší anděla strážce v Třeboňském parku
- Dva železné kříže s Ukřižovaným z 18. stol. na křižovatce silnic na Nové Hrady u budovy bývalého finančního úřadu (dnes Lesostavby Třeboň)
- Třeboňské rybí sádky s roubenou prodejnou ryb a pískovcovou sochou rybáře pod světskou hrází
- Rybník Svět (Nevděk), Krčínův a Šustův pomník
- Opatovický rybník a mlýn, obora, hřebčín a kaple
- Barokní sousoší ve městě a u kostela (Sv. Václav, Sv. Jan Nepomucký, Sv.Jiljí, Sv.Augustin, Ježíš a další)
- Čtyři velké městské brány (Budějovická, Hradecká, Novohradská a renesanční Svinenská brána s polychromovanou soškou Sv. Floriána, obloukovými štíty a sgrafitovou výzdobu)
- Kotěrova vodárna Na Kopečku z roku 1901(v současné době je od roku 2013 ve 42 m vysoké vodárenské věži umístěna galerie buddhistického umění), barokní kaple Sv. Jana Nepomuckého a Sv.Petra a Pavla, motorest u Petra Voka
- Pergola a barokní kaple Sv. Víta, nástropní obraz (al fresco) předání ramene Sv. Víta svatému Václavu, blízký mlýn a boží muka
- Tylovo divadlo, městské muzeum, renesanční Bílý Koníček a Beseda na Masarykově náměstí
- Domek Josefa Kajetána Tyla u Zlaté stoky, lázeňská kolonáda, sousoší Sv. Jana Nepomuckého
- Historická kasárna (dnes Finanční a městský úřad) na Palackého náměstí, nová kašna na nádvoří
- Historická Rožmberská ulice s cukrárnami, kavárnami, hotely a restauracemi
- Historická obchodní Březanova ulice s podloubími od Masarykova náměstí ke kostelu sv. Jiljí a Panny Marie Královny, brána do kláštera, bývalý Augustiniánský klášter s gotickými kaplemi, rajským dvorem, křížovou chodbou a klášterním nádvořím, barokní kašna na nádvoří, Dlouhá chodba, krytý obloukový most s pamětní deskou Třeboňského augustiniánského opata "písmáka" Kříže z Telče
- Husova kaple s věží z roku 1925 a Nová čtvrť s Tyršovým stadionem, Tyršův pomník
- Třeboňský menhir u Zlaté stoky a boží muka datovaná 1649 proti kiosku u Schwarzenberské hrobky s obrazem sv. Vojtěcha
- barokní kaple Nejsvětější trojice na Pražské
- kaple Sv.Barbory a Sv.Kateřiny datovaná 1747 v ulici Svatopluka Čecha
- Okresní radnice s věžičkou v ulici Na Sadech (dnes základní škola vedle pošty)
- domečková Boží muka datovaná A.d.:1810 za hřbitovem Sv. Alžběty v ulici Boženy Němcové
- pomník obětem zla (se jmény obětí první a druhé světové války) před školou v Sokolské ulici
- dům U Zvonku na Budějovickém předměstí v Sokolské ulici se sousední kovárnou z 18. století (bronzový zvon v 1. poschodí domu se v roce 2011 ztratil i s konzolí)
- balvan inženýra Pavla Pavla na trávníku před vyhlídkovou restaurací "U Světa" na Hliníku
- litinový kříž s "Ukřižovaným" (pískovcový podstavec datován 1896) se "středověkým" odrazníkem na křižovatce Sokolské třídy a ulic Chelčického a Svatopluka Čecha
- domečková sloupková boží muka, zabudovaná do secesního domu (č. p. 175, Třeboň II) poblíž ústí Havlíčkovy ulice do Palackého náměstí
- historický renesančně barokní Schwarzenbergský statek Dvory (Dvorce, dnes též se stylovou restaurací) s centrální věžičkou (zdaleka viditelnou při cestě od rybníka Svět) a hodinami, vpravo při státní silnici z Třeboně na Lišov
- barokní Schwarzenbergský statek v Jiráskově ulici s tělocvičnou (Sokolovnou) mezi dopravním hřištěm u Tyršova stadionu a autobusovým nádražím Třeboň
- Třeboňské roubené seníky na Mokrých lukách (dříve národní kulturní památka)
- velké Schwarzenbergské seníky na stezce "Hrádeček" (jeden vyhořel a druhý je zrekonstruován na penzion poblíž Zlaté stoky za mostkem u Lesostaveb)
- Bývalá synagoga v Třeboni v Krčínově ulici (Třeboň I čp. 50)
- rybí sádky a původní rybářské bašty pod rybníkem Svět
- Rybářská bašta (restaurace) na Hliníku za hotelem Bohemia
