Na mírně zvlněném terénu na obou březích řeky Lubiny se rozkládá Příbor - jedno z nejstarších měst severovýchodní Moravy. Je lemován krásnou scenérií předhůří Beskyd s vyhlídkou na nedalekou Štramberskou Trúbu, malebné Hukvaldy a staroslavný Radhošť.
Významnou kapitolou historie města je školství. Velkým přínosem v této oblasti bylo zřízení piaristického gymnázia v roce 1694. S příchodem piaristů do Příbora nastal velký rozmach školství a střední vzdělání mohli získat i žáci z nižších vrstev obyvatelstva. Základní farní škola zde již existovala od roku 1541. Založením českého učitelského ústavu v roce 1875 se město stalo centrem vzdělanosti severovýchodní Moravy Za dobu existence do roku 1938 vyšla z ústavu řada významných pedagogů a odborníků ve školství a kultuře. Právem se Příboru říkalo moravská Litomyšl.
Město patřilo olomouckému biskupství a biskupové byli městu nakloněni. Zvláště kardinál František Dietrichstein, který vylepšil městský znak a udělil městu i řadu privilegii a práv. Jeho znak je doposud umístěn na domě č. 6 na náměstí Sigmunda Freuda, kde při pobytech ve městě bydlel. Příbor je rodištěm a působištěm významných osobnosti, které jej proslavily. Se svou matkou zde žil a navštěvoval farní školu sv. Jan Sarkander. Na nižším gymnáziu studoval a pak jedenáct let působit jako kaplan pozdější arcibiskup Antonín Cyril Stojan. Narodil se zde historik, zakladatel moravského místopisu Řehoř Wolný, filozof a národní buditel Bonifác Buzek, zakladatel psychoanalýzy, čestný občan města Příbora Dr. Sigmund Freud, akademický sochař František Juraň, spisovatel Josef Kresta a další.
Založen byl Frankem z Hückeswagenu roce 1251 jako osada s městským právem. První písemná zmínka o městě je v listině markrabího Přemysla - pozdějšího krále Přemysla Otakara II. Z 12. prosince 1251, v níž Přemysl potvrzuje, že hrabě mimo jiné založil v Příboře farní kostel Narození Panny Marie. Příborské náměstí obdélníkového tvaru bylo od počátku proťato diagonálou prastaré "polské" obchodní cesty.
Příbor je nejstarším městem okresu Nový Jičín. První písemná zmínka o obci pochází z 12. prosince 1251 v listině markraběte moravského Přemysla, budoucího českého krále Přemysla Otakara II. Město založil Frank z Hückeswagenu. Příbor byl od prvopočátku významným správním, hospodářským a kulturním centrem celého okolí. Již v roce 1292 je jmenován jako městečko a v roce 1294 jako město. Po panství pánů z Hückeswagenu a Příbora po roce 1307 se stal součástí olomouckého biskupství. V roce 1389 olomoucký biskup Mikuláš z Rýzmberka udělil městu právo opevnění. Jako zástavní držitelé panství Hukvald ovládali město bývalí husitští hejtmané Mikuláš Sokol z Lamberka v letech 1435 - 1438 a Jan Čapek ze Sán v letech 1438 - 1452 a bratřický hejtman Jan Talafús z Ostrova v letech 1452 - 1465.
Zástavní držitel Hukvald Dobeš z Boskovic vymohl na králi Vladislavu II. Jagelonském udělení městu dvou výročních trhů v roce 1493. Olomoucký biskup Marek Khuen udělil městu čtyři výroční trhy a jeden trh týdenní v roce 1560. Nejpočetnější ze všech cechů byl významný cech soukeníků, jenž svá sukna od poloviny 16. století vyvážel do Krakova, Poznaně, Lvova, Levoče a Prešova a dalších měst. V roce 1615 postoupil městu kardinál František Ditrichštejn řadu privilegií a práv jako městské právo olomoucké, osvobození od robot, rozšíření rybolovu v řece Lubině a mnohé jiné. Kardinál někdy přespával na náměstí v domě čp.6, na němž je dodnes jeho znak. V roce 1617 si Příbor od olomouckého biskupa pronajal celé panství Hukvaldy na 6 let za plat 9 600 zl. ročně. Za třicetileté války město třikrát vyhořelo v letech 1621 od Valachů, 1626 od dánského generála Mansfelda a 1643 od Švédů.
Na konci 16. století zdejší školu navštěvoval sv. Jan Sarkander. V roce 1694 byla založena piaristická kolej a gymnázium, nastal velký rozmach školství. Piaristé hráli divadlo, provozovali hudbu a spravovali knihovnu s 30 prvotisky (tisky před rokem 1500). V Příboře vzniklo nejstarší české ochotnické divadlo na Moravě v roce 1809. Dále tu byl založen první vzdělávací dělnický spolek Harmonie na Moravě v roce 1869. 6. května 1856 se v Příboře narodil zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud (1856 - 1939). V roce 1875 tu byl založen český učitelský ústav, druhý na Moravě - město se stalo centrem vzdělanosti severní Moravy. K tomu přispělo i založení reálky a později gymnazia v roce 1902. Dva příborské prapory složené z dobrovolníků v roce 1918 obsadily pro nově vzniklé Československo města Nový Jičín, Fulnek, Odry, Bílovec a Opavu. Roku 1938 se Příbor stal součástí Třetí říše, na konci 2. sv. války město osvobodila 6. května 1945 Rudá armáda. Od roku 1951 ve městě existoval pobočný závod Tatra Příbor, vyrábějící od roku 1959 osobní automobily Tatra 603,T - 613 a T - 700.
Výroba byla ukončena v roce 1997. Z dalších významných rodáků města možno jmenovat zakladatele moravské vlastivědy a topografie Řehoře Volného (1793 - 1871), filozofa a národního buditele Bonifáce Buzka (1788 - 1839), historika Bertolda Bretholze (1862 - 1933) a geologa Mořice Remeše (1867 - 1959).
- Bertold Bretholz - historik, editor, archivář
- Sigmund Freud - lékař,psycholog,zakladatel psychoanalýzy
- Jan Gillar - architekt
- Památkově chráněné domy na náměstí Sigmunda Freuda
- farní kostel Narození Panny Marie
- Kostel svatého Kříže
- Radnice na náměstí Sigmunda Freuda
- Piaristický kostel svatého Valentina
- Kaple svatého Františka Serafinského
- Sousoší Panny Marie, svatého Rocha a svatého Floriána na náměstí Sigmunda Freuda
- Sloup se sochou Panny Marie Assumpty
- Rodný dům Sigmunda Freuda v Zámečnické ulici
- Fontána na náměstí Sigmunda Freuda
- Piaristická kolej
- Fara
- Secesní budova Masarykova gymnázia
- Přírodní památka Sedlnické sněženky
