Duchcov

nám.Republiky, 419 01, Duchcov, Tel.: +420 417 835 456, info.duchcov@tiscali.cz
Duchcov/Společnost - Duchcov




Duchcov

duchcov-2.jpg
Duchcov, se svými téměř devíti tisíci obyvateli, leží 8 km jihozápadně od severočeských Teplic. Duchcovské panorama z jedné strany vytváří mohutná hradba Krušných hor, z druhé strany „ježaté“ vrcholky Českého středohoří. V minulosti bylo město významným průmyslovým centrem, obklopeným těžbou hnědého uhlí. O jeho významu svědčila např. Pražsko - duchcovská dráha, která od konce 19. století spojovala Prahu se severočeským hnědým uhlím, a také první telefonní linka v Čechách.
Mapa - Duchcov

nám.Republiky, 419 01, Duchcov

Telefon: +420 417 835 456
E-mail: info.duchcov@tiscali.cz
Web: http://www.duchcov.cz


Duchcov, město s devíti tisíci obyvateli, ležící na úpatí Krušných hor 8 km západně od Teplic, poskytne svým návštěvníkům množství přírodních, historických, kulturních i technických zajímavostí. Krušné hory, dosahují zde nadmořské výšky více jak 850 m, vytvářejí na severozápadě mohutnou hradbu, prudce vystupující téměř z roviny. Na protilehlé straně vzdálenější a malebnější, tvoří obzor homole vyhaslých sopek Českého středohoří. Samotné město je jakoby zasazeno do přírodní i rukou člověka vytvořené zeleně.

Příroda, uprostřed které Duchcov leží, volně a nenásilně navazuje na městskou zeleň a vodní plochy uvnitř města a přímo vybízí k procházkám či projížďkám na kole. Na jeho okraji tak naleznete koupaliště s neustále protékající vodou, čerpanou z puklin teplického porfyru hluboko pod povrchem, i další možnosti koupání v přírodních vodních nádržích. Pro rybáře je tu dostatek příležitostí k provozování tohoto sportu na vodách obklopujících Duchcov s velkým množstvím ryb.

Město Duchcov vzniklo zřejmě v místě starší trhové osady Hrabišín. Označení Duchcov může etymologicky souviset s toponymy Doksy, Doksany a naznačuje místo v bažinaté krajině. První zmínky o Duchcově pocházejí z kopiáře oseckého kláštera Codex damascus a vztahují se k roku 1240. Ve 14. století byl Duchcov poddanským městem obehnaným hradbami s trojíci bran. Ve městě se nacházel pův. románský kostelík sv. Jiří a klášter dominikánek, který v r. 1380 za morové epidemie připomíná rukopis duchcovského nekrologia.

Od roku 1389 se v Duchcově vedla první městská kniha. Na přelomu 15. a 16. století se Duchcov stává sídelním městem majitelů panství Kaplířů ze Sulevic, v 16.století do Duchcova přicházejí Lobkovicové. Údajně sňatkem vdovy po posledním Lobkovicovi z duchcovské větve přechází město do majetku rodu Valdštejnů. Z nich si mimořádnou pozornost zaslouží Jan Bedřich pozdější pražský arcibiskup a barokní intelektuál, který opatřil město Duchcov řadou privilegií a pěstoval styky s duchovní elitou tehdejší Evropy . Ve městě tehdy působí nejméně osm řemeslných cechů, jsou zde dvě zbožná bratrstva a sdružení střelců.

Příjmení duchcovských měšťanů ukazují, že Duchcov má v této době převážně německý charakter. R. 1763 je v blízkosti města otevřen první uhelný důl. Roku 1785 přichází na duchcovský zámek osvícenský vzdělanec Giacomo Casanova, tráví zde poslední roky života a svou tvorbou se zapisuje do evropských literárních dějin. V pol. 19.st. do města vstupuje industrializace, na předměstí vzniká cukrovar baronské rodiny Coudenhove, ve městě Eichlerova porcelánka, po prusko-rakouské válce do města postoupila železnice, která umožnila rychlý rozvoj těžby uhlí.

Duchcov, který má v této době stále ještě takřka ryze německý ráz se začíná pomalu počešťovat především přílivem pracovních sil z vnitrozemí. Tato tendence má vzestupný ráz a vytváří z  města jedno z nejvýznamnějších center českého života v Podkrušnohoří. Ovšem až do odsunu v roce 1945 tu přetrvává důležitá německá složka obyvatelstva. V poválečném období byla podoba Duchcovska ovlivněna nárůstem dobývání uhlí a likvidací řady okolních historických sídel. Zbořen byl barokní panský hospitál v zámecké zahradě. Růst průmyslu a drancování krajiny byla zbržděno až událostmi roku 1989.

  • Giacomo Casanova (1725–1798) – italský spisovatel a diplomat
  • František Xaver Parč (1760–1822) – hudební skladatel
  • Josef Vogel (1870–1896) – malíř
  • Alois Šefl (1874–1938) – horník, novinář, spisovatel
  • Bohumil Bydžovský (1880–1969) – matematik
  • František Lašek (1883–1957) – český herec
  • Josef Marcel Sedlák (1895–1964) – spisovatel a učitel působící v Duchcově
  • Hermann Zettlitzer (1901–1957) – sochař, autor busty Bedřicha Smetany a Ludwiga van Beethovena, odhalené v roce 1932
  • Jaroslav Pešata (1912–1954) – učitel a náčelník sokolské župy Krušnohorské – Kukaňovy, oběť komunistického režimu
  • Antonín Sochor (1914–1950) – generálmajor, nositel Řádu Bílého lva, řádu Hrdina Sovětského svazu a dalších jednadvaceti řádů a vyznamenání celkem pěti států
  • Jan Bůžek (1927–2005) – hudební skladatel a pedagog, vrcholem jehož tvorby jsou skladby In memoriam Duchcov 1931
  • Věra Bartošková (* 1946) – česká publicistka a básnířka
  • Iva Budařová (* 1960) – tenistka
  • Martin Kasal (* 1971) – kulturista
  • Michal Pěchouček (* 1973) – výtvarník
  • Štěpán Vachoušek (* 1979) – fotbalista
  • Eva Birnerová (* 1984) – tenistka

 

  • Sloup Nejsvětější Trojice v Zámecké zahradě
  • Sfingový rybník
  • Sloup sv. Vavřince
  • Socha Walthera von der Vogelweide
  • Zahradní dům
  • Zámecká zahrada
  • Dům v Husově ul. 13
  • Duchcovský viadukt
  • Kašna se sochou sv. Floriana
  • Knížecí zahrada
  • Památník obětem střelby u Duchcovského viaduktu od Karla Lercha
  • Vodárenská věž

 


Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz