Hořice

Území města bylo osídleno již od pravěku, jak dokládají archeologické nálezy ze starší doby kamenné.

První písemná zmínka o Hořicích pochází r. 1143, kdy jsou Hořice zmíněny v zakládací listině Strahovského kláštera, v roce 1365 jsou již Hořice doloženy jako městečko.

V době husitských válek v dubnu 1423 byla u Hořic (na vrchu Gothard 353 m) svedena bitva, kdy proti sobě stáli Jan Žižka se svým orebitským vojskem a Čeněk z Vartenberka s panskou jednotou. Žižkovo vojsko vyhrálo.

V 15. století patřily Hořice pánům ze Smiřic a v té době nastává hospodářský vzestup města. Po bitvě na Bílé hoře získal Hořice Albrecht z Valdštejna a po jeho zavraždění v roce 1634 získal Hořice za své zásluhy v bojích s Turky Jakub Strozzi. Jeho syn Petr Strozzi odkázal výnosy z panství Hořice na zřízení nadace pro vojenské invalidy. Tuto nadaci spravoval pražský arcibiskup a z rozhodnutí císaře Karla VI. byla Invalidovna nakonec postavena v Praze-Karlíně.

V roce 1866 byla rozhodující bitva prusko-rakouské války svedena 3. července 1866 u blízké Sadové a zanechala za sebou desetitisíce mrtvých a raněných. Dokladem jsou stovky pomníčků, rozesetých po celém kraji. Hořice v té době byly nejen hlavním sídlem pruského štábu, ale i jedním velkým lazaretem, kam byly přiváženy stovky raněných, z nichž mnozí našli na zdejším gothardském hřbitově i místo posledního odpočinku.

Hořice jsou město kamene, známý je tzv. hořický pískovec. V r. 1884 byla v Hořicích založena známá odborná škola pro zpracování kamene, jíž prošla během její více než stoleté historie celá řada našich významných umělců — Mořic Černil, Ivan Jilemnický, Bohumil Kafka, Quido Kocián, Otakar Kubín, Jan Štursa, Marie Wagnerová-Kulhánková a mnoho jiných.

Hořice se po vzniku prvních okresů v roce 1850 přiřadily pod politický okres Hradec Králové a po vzniku první Československé republiky až do let po II. světové válce pod okres Novopacký, přičemž byly v obou případech sídlem okresu soudního. Poté se v letech 1949–1960 staly na krátkou dobu okresním městem i Hořice. Po roce 1960 se staly součástí velkého okresu Jičín.

(Zdroj: Wikipedie)

• Josef Uhlíř (1822–1904) – středoškolský profesor a básník
• Petr Maixner (1831–1884) – malíř historických výjevů
• Věnceslava Lužická (1835–1920) – spisovatelka
• Josef Durdík (1837–1902) – filosof
• Pavel Durdík (1843–1903) – lékař, cestovatel
• Vladimír Srb (1856–1916) – právník, politik, pražský starosta
• Alois Adlof (1861–1927) – kazatel, teolog
• Josef Pazourek (1862–1933) – vysokoškolský profesor obchodních věd a rektor ČVUT
• Alois Ladislav Vymetal (1865–1918) – český hudební skladatel
• Jaroslav Maixner (1870–1904) – sochař, řezbář a medailér
• Zdeněk Matěj Kuděj (1881–1955) – novinář, cestovatel a spisovatel
• Karel Vik (1883–1964) – grafik, ilustrátor a malíř
• Alois Dvorský (1883–1966) – filmový herec-komik
• Irene Kirpal (1886–1977) – poslankyně německých soc. demokratů
• Vojtěch Krch (1892–1966) – architekt
• Josef Matoušek (1906–1939) – historik, oběť nacismu
• Jaroslav Malina (1912–1988) – skladatel a kapelník
• Jiří Kárnet (1920–2011) – česko-americký dramatik
• František Lukeš (1921–1998) – kněz, spisovatel, pedagog
• Stanislav Fišer (* 1931) – herec
• Vlastimil Šubrt (* 1934) – ekonom, spisovatel, politik ODS
• Jaroslava Jehličková (* 1942) – atletka
• Ivan Jilemnický (1944–2012) – sochař
• Helena Rögnerová (* 1955) – politička, manažerka
• Václav Horáček (* 1956) – politik TOP09
• Anna Čurdová (* 1962) – politička ČSSD
• Pavel Kožíšek (* 1970) – iluzionista
• Tomáš Petráček (* 1972) – katolický teolog
• Tereza z Davle (* 1975) – fotografka

• Kostel Narození Panny Marie byl vystavěn v letech 1741–1748 podle plánů slavného barokního stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera
• Mariánský sloup z roku 1824 od zdejšího sochaře Josefa Rychtery
• Novogotická radnice z roku 1872
• Kostelík svatého Gotharda na vrchu Gothard – původně románský kostel založený strahovskými řeholníky ve 12. století byl v 18. století barokně přestavěn.
• Synagoga (dnes využívaná jako kostel Církve československé husitské), starý židovský hřbitov a nový židovský hřbitov
• Galerie kamenných plastik – na úbočí vrchu Gothard je umístěna přírodní galerie kamenných plastik vzniklých během Hořických sochařských symposií pořádaných pravidelně od roku 1995.[2]
• Masarykova věž samostatnosti – rozhledna vybudovaná v letech 1926–1938 a pojmenovaná po prvním československém prezidentovi Tomáši G. Masarykovi.