Hořice

náměstí Jiřího z Poděbrad, 508 19, Hořice, Tel.: +420 492 105 432, infocentrum@horice.org
Hořice/Společnost - Hořice




Hořice

horice-8.jpg
Město Hořice se nalézá asi 25 km jihovýchodně od okresního města Jičín a 25 km severozápadně od krajského města Hradce Králové. Město je známé především výrobou hořických trubiček, nejstarší sochařsko-kamenickou školou v Evropě a každoročně pořádaným motocyklovým závodům 300 zatáček Gustava Havla. (Zdroj: Wikipedie)
Mapa - Hořice

náměstí Jiřího z Poděbrad, 508 19, Hořice

Telefon: +420 492 105 432
E-mail: infocentrum@horice.org
Web: http://www.horice.org


Hořice, město bohaté kulturními tradicemi s průmyslem textilním, kamenickým a strojírenským, leží na úpatí Hořického pískovcového chlumu, jenž je přirozeným předělem mezi drsným podhůřím Krkonoš na severu a úrodným Polabím na jihu. Leží 25 km severozápadně od Hradce Králové a 100 km na severovýchod od Prahy.

Území města bylo osídleno již od pravěku, jak dokládají archeologické nálezy ze starší doby kamenné.

První písemná zmínka o Hořicích pochází r. 1143, kdy jsou Hořice zmíněny v zakládací listině Strahovského kláštera, v roce 1365 jsou již Hořice doloženy jako městečko.

V době husitských válek v dubnu 1423 byla u Hořic (na vrchu Gothard 353 m) svedena bitva, kdy proti sobě stáli Jan Žižka se svým orebitským vojskem a Čeněk z Vartenberka s panskou jednotou. Žižkovo vojsko vyhrálo.

V 15. století patřily Hořice pánům ze Smiřic a v té době nastává hospodářský vzestup města. Po bitvě na Bílé hoře získal Hořice Albrecht z Valdštejna a po jeho zavraždění v roce 1634 získal Hořice za své zásluhy v bojích s Turky Jakub Strozzi. Jeho syn Petr Strozzi odkázal výnosy z panství Hořice na zřízení nadace pro vojenské invalidy. Tuto nadaci spravoval pražský arcibiskup a z rozhodnutí císaře Karla VI. byla Invalidovna nakonec postavena v Praze-Karlíně.

V roce 1866 byla rozhodující bitva prusko-rakouské války svedena 3. července 1866 u blízké Sadové a zanechala za sebou desetitisíce mrtvých a raněných. Dokladem jsou stovky pomníčků, rozesetých po celém kraji. Hořice v té době byly nejen hlavním sídlem pruského štábu, ale i jedním velkým lazaretem, kam byly přiváženy stovky raněných, z nichž mnozí našli na zdejším gothardském hřbitově i místo posledního odpočinku.

Hořice jsou město kamene, známý je tzv. hořický pískovec. V r. 1884 byla v Hořicích založena známá odborná škola pro zpracování kamene, jíž prošla během její více než stoleté historie celá řada našich významných umělců — Mořic Černil, Ivan Jilemnický, Bohumil Kafka, Quido Kocián, Otakar Kubín, Jan Štursa, Marie Wagnerová-Kulhánková a mnoho jiných.

Hořice se po vzniku prvních okresů v roce 1850 přiřadily pod politický okres Hradec Králové a po vzniku první Československé republiky až do let po II. světové válce pod okres Novopacký, přičemž byly v obou případech sídlem okresu soudního. Poté se v letech 1949–1960 staly na krátkou dobu okresním městem i Hořice. Po roce 1960 se staly součástí velkého okresu Jičín.

(Zdroj: Wikipedie)

  • Josef Uhlíř (1822–1904) – středoškolský profesor a básník
  • Petr Maixner (1831–1884) – malíř historických výjevů
  • Věnceslava Lužická (1835–1920) – spisovatelka
  • Josef Durdík (1837–1902) – filosof
  • Pavel Durdík (1843–1903) – lékař, cestovatel
  • Vladimír Srb (1856–1916) – právník, politik, pražský starosta
  • Alois Adlof (1861–1927) – kazatel, teolog
  • Josef Pazourek (1862–1933) – vysokoškolský profesor obchodních věd a rektor ČVUT
  • Alois Ladislav Vymetal (1865–1918) – český hudební skladatel
  • Jaroslav Maixner (1870–1904) – sochař, řezbář a medailér
  • Zdeněk Matěj Kuděj (1881–1955) – novinář, cestovatel a spisovatel
  • Karel Vik (1883–1964) – grafik, ilustrátor a malíř
  • Alois Dvorský (1883–1966) – filmový herec-komik
  • Irene Kirpal (1886–1977) – poslankyně německých soc. demokratů
  • Vojtěch Krch (1892–1966) – architekt
  • Josef Matoušek (1906–1939) – historik, oběť nacismu
  • Jaroslav Malina (1912–1988) – skladatel a kapelník
  • Jiří Kárnet (1920–2011) – česko-americký dramatik
  • František Lukeš (1921–1998) – kněz, spisovatel, pedagog
  • Stanislav Fišer (* 1931) – herec
  • Vlastimil Šubrt (* 1934) – ekonom, spisovatel, politik ODS
  • Jaroslava Jehličková (* 1942) – atletka
  • Ivan Jilemnický (1944–2012) – sochař
  • Helena Rögnerová (* 1955) – politička, manažerka
  • Václav Horáček (* 1956) – politik TOP09
  • Anna Čurdová (* 1962) – politička ČSSD
  • Pavel Kožíšek (* 1970) – iluzionista
  • Tomáš Petráček (* 1972) – katolický teolog
  • Tereza z Davle (* 1975) – fotografka

 

  • Kostel Narození Panny Marie byl vystavěn v letech 1741–1748 podle plánů slavného barokního stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera
  • Mariánský sloup z roku 1824 od zdejšího sochaře Josefa Rychtery
  • Novogotická radnice z roku 1872
  • Kostelík svatého Gotharda na vrchu Gothard – původně románský kostel založený strahovskými řeholníky ve 12. století byl v 18. století barokně přestavěn.
  • Synagoga (dnes využívaná jako kostel Církve československé husitské), starý židovský hřbitov a nový židovský hřbitov
  • Galerie kamenných plastik – na úbočí vrchu Gothard je umístěna přírodní galerie kamenných plastik vzniklých během Hořických sochařských symposií pořádaných pravidelně od roku 1995.[2]
  • Masarykova věž samostatnosti – rozhledna vybudovaná v letech 1926–1938 a pojmenovaná po prvním československém prezidentovi Tomáši G. Masarykovi.

 


Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz