Přelouč

Československé armády, 535 01, Přelouč, Tel.: +420 466 094 111, epodatelna@mestoprelouc.cz
Přelouč/Společnost - Přelouč




Městem prochází silnice I/2 (Kutná Hora - Pardubice) a II/333 (Hradec Králové - Přelouč). U Lhoty se na silnici I/2 napojuje silnice II/322 (Kolín - Přelouč).Výhodou je poloha na železniční trati Praha - Česká Třebová. Přelouč je rovněž výchozí stanicí lokální trati do Prachovic. Významným rozvojovým faktorem bude splavnění Labe, které tvoří severní hranici průmyslové zóny města.

Nejvýznamnějším městským symbolem je znak města Přelouče. Na zlatém poli leží černý rošt, obrácený držadlem dolů. Tímto způsobem je ztvárněn na nejstarších pečetích již ze 16. století. Ve starších publikacích je nesprávně zobrazován svatý Vavřinec držící v jedné ruce rošt a v druhé vavřínovou ratolest. Tato podoba však nemá žádný historický základ. Původ vzniku znaku je spjat se sv. Vavřincem. Tento světec žil v polovině 3. století. Jako strážce chrámového pokladu v Římě odmítl zestátnění církevního majetku a chrámový poklad rozdal mezi chudé. Podle pověsti byl za tento čin v roce 258 n. l. odsouzen k smrti upečením zaživa na roštu.V roce 1261 získala Přelouč městské právo, v té době náležela jako poddanské město k benediktinskému klášteru v Opatovicích, zasvěcenému právě sv. Vavřinci. Proto se ve znaku města objevuje rošt, symbolizující příslušnost města zprostředkovaně k sv. Vavřinci.


Přelouč patří k nejstarším historicky doloženým místům regionu. Název Přelouč je odvozen od místa, kudy se chodilo přes louky. Původní název obce zněl Přelučie. Vlastní osada vznikla na severní straně dnešního města, v místě zvaném Na dole, patrně v 10. století za panování rodu Slavníkovců. První historická zmínka je z roku 1086, kdy král Vratislav daroval vesnici Přelouč i s chmelnicí benediktinskému klášteru v Opatovicích nad Labem. S osudem kláštera v Opatovicích nad Labem je Přelouč a část jejího okolí spojena po dobu 300 let. Na příhodném místě zde na vrcholu opukové terasy vysoko nad Labem vzniklo tržní centrum. Na žádost opata Částky (který stál v čele kláštera v letech 1261 – 1291) povyšuje král Přemysl Otakar II. 8. 9. 1261 Přelouč na městečko a uděluje mu právo magdeburské a hrdelní. S klášterem byla Přelouč úzce spjata až do husitských válek.  Zřejmě již od této doby užívá Přelouč jako svůj znak černý rošt ve zlatém poli, atribut sv. Vavřince, patrona Opatovického kláštera.

Na městské pečeti je však znak doložen až v 16. století. Po objevení stříbrných ložisek a rozmachu těžební činnosti v Kutné Hoře od konce 13. století vzrostl i význam Přelouče jako strategického tranzitního místa při labském brodu na spojnici Kutné Hory s Hradcem Králové. Koncem 14. století zřídil opatovický klášter při přeloučském konventu i samostatné probošství. Z roku 1421 pochází kronikářský záznam o dobytí a zničení Přelouče, stojící na táborské straně, vojskem Jana Městeckého z Opočna. Význam Přelouče poté na řadu desetiletí poklesl. Stalo se z ní malé zemědělské městečko, patřící od roku 1518 k pardubickému panství. Období nového hospodářského a kulturního rozkvětu čekalo Přelouč až ve druhé polovině 16. století. Přelouč tehdy získala renesanční podobu a v roce 1580 potvrdil Rudolf II. privilegia královského komorního města. Za třicetileté války a později v době tereziánských válek v 18. století však Přelouč znovu utrpěla značné škody a na další dvě století se stala jen provinčním zemědělským městečkem. Změnu ve vývoji Přelouče přinesla až první polovina 19. století v souvislosti se stavbou nové císařské silnice a zvláště pak železnice. Díky napojení na železniční obchodní tepnu se záhy stala Přelouč po Pardubicích druhým hospodářsky nejvýznamnějším městem pardubického regionu. Od roku 1850 do roku 1960 měla Přelouč status okresního města.

  • Tůma Přeloučský (cca 1435–1518), biskup Jednoty bratrské, literárně velmi činný
  • Josef Pardus (7. února 1801 Přelouč – 1893 Kameničky), vzorný vlastenec, jeho život se stal základem knihy "Západ" (postava faráře Kalouse), napsal K. V. Rais
  • Jan Dítě (30. května 1812 Přelouč – 2. června 1892 Přelouč), čestný měšťan v Přelouči, zakladatel Občanské záložny, městského parku aj.
  • Jan Slavík (29. listopadu 1842 Přelouč – 2. srpna 1906 Praha), matematik a filosof, organizátor českého středního školství na Moravě
  • Ladislav Quis (7. února 1846 Čáslav – 1. září 1913 Černošice), básník a spisovatel
  • Josef Topič (30. března 1848 Přelouč – 27. května 1932 na Novém Zélandu), český cestovatel a lovec
  • Alois Topič (3. března 1852 Přelouč – 10. června 1927 Nový Bydžov), český cestovatel
  • František Dvořák, vlastní jménem František Brunner – český akademický malíř, autor žánrových obrazů a podobizen (1862–1927)
  • František Flos (27. července 1864 Přelouč – 8. ledna 1961 Praha), učitel, dramatik, překladatel a spisovatel
  • Rudolf Brunner-Dvořák (17. července 1864 Přelouč – 30. ledna 1921 Přelouč), fotograf, zakladatel žurnalistické fotografie a průkopník fotografické reportáže v českých zemích, dvorní fotograf             arcivévody Ferdinanda d'Este
  • Jan Vincenc Diviš (1848–1923), český cukrovarník, vynálezce, básník a spisovatel, překladatel, c. a k. konzervátor, v letech 1914–1919 starosta města Přelouče.
  • Rudolf Neuhöfer (6. března 1876 Přelouč – 5. prosince 1945 Praha), středoškolský profesor, klasický filolog a překladatel
  • Jiří Diviš (4. května 1886 Přelouč – 2. července 1959 Praha), chirurg, v r. 1923 provedl první transfuzi krve v ČSR, držitel světového prvenství v léčbě plicních metastáz
  • František Filipovský (9. března 1845 Rožmitál pod Třemšínem – 11. října 1919 Přelouč), ředitel kůru, kapelník a učitel zpěvu na měšťanské škole v Přelouči, hudební skladatel, otec Františka Filipovského ml.
  • František Filipovský (23. září 1907 Přelouč – 26. října 1993 Praha), herec a dabér
  • František Emler (26. července 1912 Přelouč – 25. května 1992 Praha), malíř
  • Miroslav Brotánek (4. prosince 1916 Přelouč – 10. listopadu 1987 Praha), malíř
  • Jindřich Mahelka (15. července1919 Přelouč – 3. března 1991 Praha), malíř, grafik a ilustrátor
  • Jiří Novák (sochař) (6. ledna 1922 Přelouč – 19. února 2010 Turnov), akademický sochař
  • Jiřina Petrovická (30. ledna 1923 Pardubice – 10. října 2008 Praha), herečka
  • Stanislav Brebera (10. srpna 1925 Přelouč – 11. května 2012 Pardubice), chemik, vyvinul plastickou trhavinu Semtex
  • Ladislav Kudláček (16. srpna 1932 – 20. prosince1999 Pardubice), prof. Ing. CSc., první rektor University Pardubice

Nejvýznamnější architektonickou památkou města Přelouči je původně románský farní kostel sv. Jakuba, později barokně upravený. Spolu s budovami fary a staré lékárny, vystavěnými v dnešní dispozici po velkém požáru města v roce 1809, vytváří svérázné zákoutí při severní straně náměstí. Zde je také v dlažbě chodníku vyznačeno místo, kde dal v roce 1738 jezuita Koniáš pálit "kacířské" knihy.

Zajímavou barokní stavbou je hřbitovní kostelík Navštívení Panny Marie z roku 1684  na kopci na východ od města,k tomu se váže pověst: Novém zákoně je popsáno setkání těhotné Panny Marie s její příbuznou Alžbětou, rovněž těhotnou; budoucí matkou Jana Křtitele. Panna Marie poté, co je jí andělem zvěstováno že porodí Syna Božího spěchá aby navštívila Alžbětu a byla "prostřednicí milosti"; aby předala posvěcení nenarozenému Janu Křtiteli. Alžběta byla těhotná i přes svůj vyšší věk a údajnou neplodnost, její těhotenství mělo být podle zjevení Archanděla Gabriela pro Pannu Marii důkazem že Ježíšovo narození bude zázrak a zvěstování je pravdivé. Kostel tvoří dominantu městského hřbitova. Dvouvěžová sakrální stavba postavena v letech 1682 – 1684. V roce 1776 postaveny proti vchodu do kostela ambity. Kostel je vyzdoben malbami od J. Kramolína z let 1781 – 1782. V roce 1881 byly nízké střechy věží jehlanovitého tvaru nahrazeny cibulovitými báněmi.

Na západní straně náměstí od roku 1704 stojí vysoký morový sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého. Ze starších budov se jinak v centru města v důsledku rozsáhlé stavební činnosti ve druhé polovině 19. století mnoho nedochovalo. Pouze domy na jižní straně náměstí a v některých ulicích mají ve svých jádrech zbytky původního středověkého a renesančního zdiva.

Dominantou Přelouče se na přelomu 19. - 20. století staly novorenesanční budovy na náměstí - základní škola (1880-81) a budova Záložny (1899-1901), projektovaná významným českým architektem Rudolfem Kříženeckým. Týž autor projektoval i novorenesanční Evangelický kostel, který byl postaven v roce 1904 na místě starší modlitebny. Ke shlédnutí jsou neobyčejně krásné fasádní fresky.


Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz