Studénka

nám. Republiky, 742 13, Studénka, Tel.: +420 556 414 387, infocentrum@mesto-studenka.cz
Studénka/Společnost - Studénka




Město Studénka je dnes nejmladším městem okresu Nový Jičín, ležícím v rovinaté oblasti severního vyústění Moravské Brány, přibližně 20 km jihozápadně od Ostravy a 20 km severovýchodně od Nového Jičína. Skládá se ze tří částí Studénky, Butovic a Nové Horky a nejbližšími okolními obcemi jsou Albrechtičky, Pustějov, Velké Albrechtice a Bartošovice. Město vzniklo v roce 1959 spojením obcí Butovice a Studénka, obec Nová Horka byla k městu připojena v roce 1975.
Studénka leží v chráněné krajinné oblasti Poodří a je obklopena rybníky a loukami se zbytky lužních lesů. Katastrem obce protéká řeka Odra s přirozenými meandry a tvoří krásné přírodní okolí s jedinečnou flórou a faunou. V roce 1970 byla mezi Studénkou a Novou Horkou zřízena přírodní rezervace „Kotvice“, v roce2009 vznikla ve Studénce přírodní rezervace Bažantula.

Studénka nemá přirozené historické centrum, ale téměř polovina obyvatel bydlí v sídlišti, navazujícím na bývalé Butovice, kde je i správní centrum města. Název Studénka je zřejmě odvozen z lašského pojmenování studně nebo studánky.

První dochované dokumenty o osídlení obcí jsou již ze 14. století. V období svého vzniku byla obě sídla česká, ale po období tzv. velké kolonizace se začíná v Butovicích projevovat převaha německých osadníků. Významným datem v dějinách obou obcí byl 12. prosinec 1900, kdy byla do firemního rejstříku zapsána akciová společnost pod názvem „Staudinger Waggonfabrik A. G.“ (Studénská továrna na vagóny). Bohatá historie podniku od počátku do konce je zdokumentována ve Vagonářském muzeu v novém zámku ve Studénce.

Ze Studénky pocházel a jejím nejslavnějším rodákem byl pražský arcibiskup a kardinál František Tomášek (1899 – 1992). V roce 1990 byl F. k. Tomášek jmenován čestným občanem Studénky a roku 1993 byla na škole, kde se narodil, odhalena pamětní deska. K dalším významným rodákům patří projektant a stavitel Matyáš Reinscher a vlastenecký kněz Jan Böhm.

K chráněným kulturním památkám ve Studénce patří budovy starého a nového zámku. Dnešní starý zámek byl vybudován v renesančním slohu roku 1567 pány z Fulštejna namísto původní gotické tvrze, která je doložena již v 15. století. V letech 1749 – 1750 dal Josef Kryštof Ondřej Řemplinský z Berečka postavit novou barokní budovu tzv.  nový zámek, v letech 1860 – 1863 byla Gebhardem III. Leberechtem Blücherem provedena jeho celková přestavba, původní jednopatrová budova byla rozšířena o přístavbu, tedy o věž a vížku s točitým schodištěm. Mramorové schody hlavního schodiště byly dovezeny z Velkých Kunčic u Glucholazů, litinové zábradlí vyrobila železárna v Blansku. Kolem zámku byl zřízen park, do kterého byly vysázeny mnohé zajímavé cizokrajné dřeviny. Po první světové válce se v zámku nacházela obchodní škola legionářů, poté učebny měšťanské školy a ve zbývající části zámku obecní byty. V roce 1936 odkoupila od knížete Blüchera zámek včetně parku obec Studénka. Barokní budova nového zámku je v současnosti využívána ke kulturním a komerčním účelům. Nachází se zde stylová obřadní síň, knihovna, učebna základní umělecké školy, Vagonářské muzeum, klubovna Českého svazu ochránců přírody.

K dalším kulturním památkám ve Studénce patří církevní památky a kostely. V Butovicích je to barokní kostel Všech svatých, který je chráněnou památkou s cennými oltářními obrazy malíře J. G. Frommela z let 1788 – 1789, ve Studénce pak kostel sv. Bartoloměje přestavěný v novogotickém stylu. Z dalších památek jmenujme např. barokní zámek v Nové Horce, kapli sv. Anny, kamenný kříž, zámeckou bránu

Kulturu a provozování sportovních zařízení zajišťuje městem zřízená organizace SAK Studénka, p. o.

K aktivnímu využívání volného času ve městě přispívají četné kulturní a společenské akce. Mimo jiné jsou ve městě dvě knihovny, Vagonářské muzeum a kabelová televize TV Odra. Raritou Studénky je jistě tamburašský soubor Tamburašský orchestr Brač Studénka se stoletou tradicí.

Dobré podmínky pro sportovní vyžití občanů města nabízí areál letního a zimního stadionu. V září 2004 bylo dokončeno Sportovní centrum Studénka, jehož součástí je krytý bazén o rozměrech 17 x 5 metrů, 2 bowlingové dráhy, sauna, vířivá vana, solárium a občerstvení. Ve městě se také nachází tenisové a badmintonové kurty, fitness centrum, nově zřízené minigolfové hřiště a venkovní brouzdaliště pro nejmenší děti.

Milovníky přírody zaujme kouzlo krajiny Poodří připomínající anglický park, který je protkán četnými turistickými trasami a cyklotrasami. Nejcennější lokality Poodří zpřístupňuje veřejnosti naučná stezka Kotvice, jejíž úvodní zastavení vítají návštěvníky u Pasečného mostu ve Studénce nebo u mlýna v Nové Horce.

Město je zřizovatelem 1 mateřské školy, která má 5 odloučených pracovišť a 4 základních škol. Působí zde také základní umělecká škola, soukromá hudební škola a soukromá střední škola.

Návštěvníci a občané města mohou vybírat z velkého množství restaurací, kaváren a hospůdek, ubytování nabízí  například hotel Vagónka, Hotýlek & Café Antler, Sportovní centrum Studénka.

Studénka je rovněž důležitým dopravním uzlem na železniční trati Bohumín – Přerov. Budova nového železničního nádraží byla dokončena v r. 2003.

To vše a ještě mnohem více Vám nabízí Studénka.

Město Studénka vzniklo roku 1959 správním sloučením po staletí samostatných obcí Studénky a Butovic. První písemná zmínka o Studénce se váže k roku 1436 (nedoloženě 1412), ale ves existovala patrně již dříve.

Nejstaršími známými majiteli byli Čeněk z Tvorkova a Jan Třebíčský. Další majitelé se zde rychle střídali a v letech 1467 – 1569 patřila Studénka pánům z Fulštejna, později Pražmům z Bílkova, kteří ji připojili ke svému rozsáhlému bíloveckému panství. Za svou účast v protihabsburském odboji počátkem 17. století zaplatili Pražmové ztrátou majetku, a tak byla po porážce českého stavovského povstání na Bílé hoře prodána Studénka jako konfiskát královskou komorou v roce 1634 Václavovi z Vrbna, který ves s tvrzí připojil ke svému fulneckému panství, i když byla Studénka zapsána v opavských zemských deskách jako samostatný rytířský statek.

V 18. století koupili Studénku Gottfried Emanuel a Jan Václav z Mönnichu a v 19. století připadla odkazem hraběnce Marii Blücher von Wahlstatt. Blücherové z Wahlstattu připojili Studénku ke svému statku v Bravanticích. Od roku 1850 patřila obec Studénka k soudnímu okresu Klimkovice a k politickému okresu Opava, od roku 1896 k soudnímu a politickému okresu Bílovec a konečně od roku 1960 je součástí okresu Nový Jičín.

Zemědělská obec, od svého založení česká, měla od roku 1695 dědičné fojtství, v 19.století zde byl mlýn a cukrovar, později parní cihelna.

Koncem 19. století byly založeny dvě místní dráhy. Roku 1881 trať Studénka – Štramberk a v roce 1890 trať Studénka – Bílovec. V roce 1914 byla ve Studénce založena Studénsko-štramberská vápenka, spol. s.r.o., která pracovala do roku 1962. Pracovní příležitosti v průmyslu vzrostly, když byla v roce 1900 založena Adolfem Šustalou továrna na výrobu železničních vozů. V roce 1928 se stala vagonka součástí koncernu Ringhoffer a po celou dobu zajišťovala práci nejen pro obyvatele Studénky, ale i obyvatele německých Butovic a dalších okolních obcí a měst.

Zemědělství bylo tradičním způsobem obživy obyvatel Studénky a podobně jako v sousedních Butovicích se vzhledem k přírodním podmínkám (rozsáhlé louky, rybníky) zaměřovalo na chov skotu a rybníkářství.

Fara ve Studénce se připomíná k roku 1561, farní budova pochází z 18. století. Po roce 1627 se začali lidé postupně vracet ke katolické víře a koncem minulého století bylo ve Studénce z celkového počtu 1 832 obyvatel 1 816 katolíků, 6 evangelíků a 10 židů. Fara ve Studénce patřila a dodnes náleží k bíloveckému děkanátu.

Škola existovala prokazatelně už v roce 1650 jako farní škola. Obecná škola ve Studénce měla svou budovu již počátkem 19. století, ale nová školní budova, ve které pak škola sídlila celá desetiletí, byla slavnostně otevřena v roce 1886 na ulici Družstevní. Počátkem 20. století byla založena ve Studénce ještě jedna obecná škola Studénka – nádraží, určená hlavně pro děti zaměstnanců drah i z přilehlých oblastí. Byla zrušena v období protektorátu r. 1944. Po první světové válce v roce 1919 obec založila a postavila ještě měšťanskou školu.

Od poloviny 17. století měla Studénka na pečeti tzv. mluvící znamení fontány a lilii ze znaku vrchnosti – pánů z Vrbna. Z těchto figur, doplněných ještě o železniční nárazníky symbolizující vagonku, byl také v roce 1960 vytvořen znak města, schválený o devět let později: čtvrcený štít, v 1. a 4. červeném poli stříbrná fontána, ve 2. a 3. modrém poli zlatá lilie, přes štít zlaté břevno se dvěma černými železničními nárazníky.

Butovice byly do konce roku 1958 samostatnou obcí, dnes jsou místní částí města Studénky. Ves se poprvé připomíná v roce 1324 jako Bothenwald a původně patřila asi k Opavsku a fulneckému panství.

Od roku 1850 patřily Butovice k soudnímu okresu Fulnek, v letech 1939 - 1945 k Bílovci, dále v mezidobí let 1945 - 1949 k soudnímu okresu Nový Jičín, po roce 1949 opět k Bílovci a teprve od roku 1960 patřily Butovice k okresu Nový Jičín. Butovice byly typickou zemědělskou vesnicí s rozvojem drobného řemesla hlavně pro potřeby zemědělských prací. Existence fojtství je nepřímo doložena v Butovicích už ve 14. století. V 16.století byl fojtem bohatý a vážený muž Jiří Butovský, který nechal postavit v Butovicích kapli sv. Anny.

V 19. století v Butovicích prudce vzrostl počet živností, které se sdružily do Společenstva různých živností. Pro další rozvoj obce mělo velký význam založení vagonky v sousední Studénce. Obyvatelé Butovic se zabývali i rozsáhlou kulturní, vlastivědnou a spolkovou činností, v letech 1936 - 1945 bylo v Butovicích i vlastivědné muzeum. Po roce 1945 bylo z Butovic až na výjimky vysídleno německé obyvatelstvo a noví čeští osadníci pokračovali v tradiční zemědělské výrobě.

Škola v Butovicích se poprvé připomíná k roku 1572, koncem 19. století zde byla pětitřídní německá národní škola (dnes ZŠ Butovická). V roce 1962 vznikla v nově postavené budově největší základní škola v Butovicích na ulici Sjednocení.

Zajímavou kulturní památkou je vedle kostela Všech svatých již zmíněná kaple sv. Anny. Dodnes se dochovala v Butovicích tradice poutí na sv. Annu.

Nová Horka, která je dnes místní částí města Studénky se poprvé připomíná již roku 1374 - 5 jako Neuhibl (Newhubel). Obec byla nejprve lénem olomouckého biskupství a později patřila ke štramberskému panství pánů z Kravař. Největšího rozkvětu dosáhla za posledních majitelů, hrabat Vetterů z Lilie, kteří si v Nové Horce postavili zámek, kde bydleli až do roku 1949.

Obec byla německá a podobně jako v okolních vesnicích základní obživou obyvatel bylo zemědělství a rybníkářství, dařilo se i ovocnářství. Vesnice neměla samostatnou faru, přifařena byla nejprve do Bartošovic, později k Sedlnici a nakonec k nové faře v Albrechtičkách, děkanát příborský. V roce 1875 byla založena samostatná německá škola v panském domě. Barokní zámek sloužil od konce padesátých let jako Ústav sociální péče pro ženy.

  • František kardinál Tomášek - 34. arcibiskup pražský a primas český
  • Jan Böhm, kněz a buditel
  • Matyáš Reinscher, stavitel
  • Adam Smuž, zeměpisec
  • Vladimír Svačina, hokejista
  • Miloš Holaň, hokejista
  • Oldřich Haluska, fotbalista
  • Marek Trval, fotbalista
  • Martin Adamský, hokejista
  • Lucie Theodorová, herečka
  • Starý a Nový zámek – komplex budov původně renesančního Starého zámku a barokního, novogoticky přestavěného Nového zámku. K souboru patří zámecký park se stopami původní středověké tvrze, ohradními zdmi a branou.
  • Kostel svatého Bartoloměje – novogotický kostel postavený v letech 1874–1880.
  • Větrný mlýn – částečně dochovaný zděný mlýn holandského typu z počátku 19. století.
  • Fabianův kříž z roku 1841.

Fotografie a videa


Hlavní partneři projektu Kultura.cz
Mediální partneři projektu Kultura.cz
Ostatní partneři projektu Kultura.cz